„Byl to těžký zápas. Domácí byli dobří, hodně fyzičtí. Brzy jsme prohrávali o dvě branky. Celkově jsme si plnili, co jsme měli, ale ve druhé třetině jsme nedali více gólů z přesilovek. Soupeř si to pak už pohlídal,“ hodnotil utkání 18. kola druhé nejvyšší soutěže Štefka.

Přerov nabral dvougólové manko přesně ve chvíli, kdy z první třetiny uběhlo sedm minut. Na trefu Hozáka ze samostatného úniku navázal z předbrankového prostoru Zeman. Zubři zareagovali oddechovým časem. „Trenér nám jenom řekl, že musíme mít třetího útočníka nahoře, ať tolik nepropadáme. Ať se trochu uklidníme a hrajeme, co umíme. To se nám pak povedlo, ale bohužel to nestačilo,“ mrzelo Štefku. „Za stavu 2:3 tam ještě byla tyčka od Vency, Honzy Václavka. Škoda, mohlo být vyrovnáno. Dvě střídání poté jsme dostali čtvrtý gól, tam se to zlomilo,“ konstatoval.

Hanáci měli ve druhé třetině k dispozici řadu přesilovek. Skórovali z nich ale jen jednou – zásluhou Čípa. Další početní výhody, včetně dvouminutové pět na tři, pukem v síti gólmana Soukupa neskončily. „Dvojnásobné přesilovky je hrozná škoda. Říká se, že když člověk nevyužije pět na tři, nemůže vyhrát zápas,“ připomněl olomoucký rodák Štefka.

„Možná to chtělo více jít do předbrankového prostoru. Sám jsem tam udělal nějaké chyby při zasahování puku. Nebylo to úplně ono,“ připustil třiadvacetiletý útočník. Do zápasu naskočil poprvé od 10. října, kdy se podílel na domácí výhře nad pražskou Slavií. „Měl jsem hroznou radost, že můžu konečně hrát. Trošku mě mrzí, že první zápas dopadl takhle. Nedá se nic dělat,“ pokrčil rameny.

Z pozice ve druhém útoku si těžkou hlavu nedělal. „Mám kolem sebe šikovné kluky. Hodně spolu komunikujeme a hodně mi pomáhají. Táhnou mě nahoru. Na ledě jsem se cítil dobře a myslím si, že pokud budu s Čípákem a Hejcošem hrát dál, bude se to jen zlepšovat,“ uvedl Jan Štefka.