„Možná zní jako fráze, že musíte bojovat do poslední sekundy. Když jste ale na ledě, opravdu to tak je. Pokud to vyjde a těsně před koncem vyrovnáte, tým se dostane do velké euforie,“ říká Indrák k vyrovnání na poslední chvíli. „Do prodloužení se nám šlo určitě lépe. Kluci to tam sehráli ideálně. Po buly šli s pukem do útočného pásma a Břízka to prostřelil.“

Stačilo, aby ránu Vojtecha Zeleňáka od modré čáry někdo před ním zastavil a z vítězství by se radovali domácí Berani. Takhle přerovský odchovanec usměrnil letící kotouč do sítě a jeho tým podruhé v závěru smazal jednogólové manko. „Vojta mě našel parádně, přímo do hokejky. Ani nevím, kudy puk prošel do branky,“ hlásí dvaadvacetiletý útočník.

Chvíli před klíčovým momentem jej moderátor na zlínském stadionu vyhlásil nejlepším přerovským hráčem v utkání. Indráka to však k druhé trefě nenabudilo, hlášení v ruchu kolem sebe neslyšel.

„Brali jsme si time-out a říkali jsme si, co budeme hrát. Až při děkovačce si ze mě Jirka Krisl dělal srandu, že mě nemuseli vyhlašovat nejlepším hráčem, když zápas ještě nekončil. Netušil jsem, o čem mluví, musel mi to vysvětlit,“ prozrazuje Indrák s úsměvem.

Výhra nad Zlínem? Důležitější jsou dva body

Podobně jako takřka se sirénou skóroval už na začátku druhé dvacetiminutovky, kdy poslal Zubry do vedení. Za zlínského brankáře Hufa zblízka tečoval nabídku od Davida Březiny. „V obou situacích jsem byl posledním hráčem. Snažil jsem se dostat puk do branky, což se naštěstí povedlo,“ přitakává.

Pro Hanáky by v sobotu byla porážka krutá, se Zlínem sehráli vyrovnaný duel. „V některých pasážích jsme hráli lépe, v některých měl zase více ze hry Zlín. Vyšlo to hezky. V závěru jsme srovnali, soupeř odskočil a pak jsme znovu srovnali. Fanoušci museli vidět zajímavé utkání,“ komentuje Indrák.

Více než první soutěžní vítězství nad Berany od jejich pádu z extraligy jej těší dva získané body. „Není zase až tak důležité, že jsme porazili zrovna Zlín, i když to samozřejmě potěší,“ poznamenává Daniel Indrák.