ZÁPASY ONLINE ► MUŽI: Prostějov - Přerov 3:7 | JUNIOŘI: Šumperk - Přerov (ODLOŽENO) | DOROST: Šumperk - Přerov (čtvrtek 19:15)

Teprve se ukáže, jestli byla sezona úspěšná, uvedl po základní části Roman Pšurný

Teprve se ukáže, jestli byla sezona úspěšná, uvedl po základní části Roman Pšurný
P ř e r o v – Potřetí za sebou vyhrál kanadské bodování hokejistů Přerova v základní části Chance ligy. Roman Pšurný za 32 dosavadních startů v letošní sezoně nasbíral 33 kanadských bodů. Zubrům pomohl do čtvrtfinále play-off dvanácti góly a dvaceti jedna asistencemi. Platný byl znovu i na vhazování, pro Hanáky měl podobný přínos jako pro lídra z Kladna Tomáš Plekanec.

„Sázím pořád na stejný způsob, jak buly provádět. Dělám na to cviky. Na ruce a na ramena," prozradil pětatřicetiletý rodák ze Zlína, kterému se ve středu 3. března narodil třetí potomek.

Po základní části Chance ligy jste obsadili třetí místo a postoupili přímo do čtvrtfinále play-off. Jak uplynulou pasáž sezony hodnotíte?
Splnili jsme cíl. Nikde jsme to nevyhlašovali, ale interním cílem kabiny byla čtyřka. Teprve teď se ale ukáže, jestli máme silný tým a jestli byla sezona úspěšná.

Roman Pšurný oslavuje u přerovské střídačky branku do sítě Prostějova. Foto: Alena Zapletalová

V tabulce jste mohli skončit i druzí, chyběl vám jediný bod. Mrzí vás, že jste ho někde nezískali? Třeba v posledním utkání v Sokolově, kde jste vyhráli 1:0 po prodloužení.
Mně osobně je to víceméně jedno. Play-off se bude hrát bez lidí a výhoda domácího prostředí se maže. Víme, že v Sokolově jsme měli vyhrát za tři body. Na druhou stranu, první třetinu jsme měli šílenou. Nebýt Michala Postavy, mohlo to být 3:0 pro Sokolov a domů bychom třeba odjížděli bez bodů. Na „kdyby“ se nehraje. Někde jsme mohli získat o bod víc, ale jinde mohli naopak ztratit. Výsledek jsme kolikrát otáčeli, zkorigovávali v posledních minutách. Potom přišlo několik prodloužení, ve kterých jsme urvali vítězství. Co se stalo, stalo se. Je zbytečné se k tomu vracet.

Opravdu se výhoda domácího prostředí v play-off maže? Vám se doma hodně daří, za základní část jste na svém ledě bodovali v prakticky každém zápase (prohru 2:3 po nájezdech s Vrchlabím administrativně kontumoval hokejový svaz – pozn. red.).
Těžko říct, čím to je. Spoustu zápasů jsme odehráli suprově. Byla však i řada zápasů, kde nám to až tolik nešlo. Jak jsem říkal už mockrát, tým má vnitřní sílu. Máme čtyři lajny a kterákoliv může zápas rozhodnout. Doufám, že „výhodu“ domácího prostředí si přeneseme i do play-off.

Dasty dozrál herně i lidsky, potvrdil pozici střelce

Vám se v létě změnil spoluhráč na pravém křídle, Jakuba Navrátila nahradil Vlastimil Dostálek. Jak se to podepsalo na herním projevu vašeho útoku?
Projev se změnil hodně. Kuba je víc do kombinace, Vlasťa zase ryzí střelec. Všechno se snažíme hrát na něj a věříme v jeho střelecké schopnosti. S Kubou jsem nejvíc gólů dával paradoxně já. A vzhledem k tomu, že všichni víme, jaký jsem střelec…(úsměv) Letos to bylo úplně jiné. Věděli jsme ovšem, do čeho jdeme. Vlasťa potvrdil pozici nejlepšího střelce týmu, za což jsme jenom rádi.

První útok MEO: zleva Tomáš Doležal, Roman Pšurný a Vlastimil Dostálek. Foto: Martin Voltr

Po loňské sezoně jste říkal, že Jakub Navrátil měl v některých situacích svoji hlavu. Co Vlastimil Dostálek – je rozumnější, dal si víc říct? Je přece jen o pět let starší než Navrátil…
Když si vzpomenu na první prvoligovou sezonu, Vlasťa měl ve dvaceti letech také svoji hlavu. Já jsem však nebyl jiný. S věkem vám přibývají zkušenosti a Dasty vyzrál herně i lidsky. Letošní komunikace s ním byla oproti první sezoně určitě jednodušší.

Silní hráči na buly? Kdo hraje s pukem, tvoří hru

Ve srovnání s minulým ročníkem jste o čtrnáct setin vylepšil svou procentuální úspěšnost na buly (z 58,54 a 58,68 – pozn. red.). Pořád sázíte na jeden osvědčený způsob jejich provádění?
Sázím. Na vhazování dělám cviky – na ruce, ramena. Věřím si, snad tomu statistiky odpovídají.

Jaké cviky. S lopatou?
(Smích) S lopatou na zahradě, v létě jsme ještě s klukama jezdili do Vyškova. Ale to odlehčuji. Buly netrénuji, v zápasech si ho užiji ažaž. Je to o tom správně se na vhazování nachystat. Kolikrát pak rozhoduje síla.

V počtu vyhraných buly jste se umístil druhý za kladenským Plekancem. Berete to v podstatě jako první místo? Zkušenosti Tomáše Plekance jsou přece jen někde jinde...
I v NHL měl fantastické statistiky. Předběhnout takového hráče je těžké, ale není to nemožné. Tomáš nicméně prokazuje své kvality. Ne nadarmo odehrál v NHL tisíc zápasů. To prostě musí být někde znát.

Roman Pšurný na buly během 23. kola Chance ligy v litoměřické Kalich Areně. Foto: Martin Voltr

V procentuální úspěšnosti na buly vás kromě Plekance předčil ještě spoluhráč Darek Hejcman, byť absolvoval o necelých 200 vhazování méně. Přišel si za vámi pro radu, nebo má čistě svůj styl?
Darek hraje bekhend i forhend, já hraji vyloženě jenom bekhend. Je pravák, těžko se to srovnává. Osobně se mi proti pravákům hraje daleko hůř než proti levákům. Celkově je jedině dobře, že máme v týmu silné bulaře. Kdo hraje s pukem, tvoří hru. Kdo ho nemá, brání.

Přerov má také neúspěšnější přesilovky v Chance lize, v čem spočívá jejich kouzlo? A měnili jste v nich něco před sezonou?
Měnili jsme Vlasťu za Navrce, změnilo se hodně (úsměv). Během sezony ale přesilovky – s výjimkou zranění nebo odchodu některých kluků do extraligy – zůstávaly v podstatě stejné. Když nebyl důvod, trenér hráče na přesilovce neměnil. Výhodou je, že jsme dlouho pohromadě. Víme, co můžeme jeden od druhého čekat. Máme čas si početní převahy probrat, nacvičit. Vyloženě signál nemáme. Důležité je, aby byl každý ve správný čas na správném místě.

Porazit Kadaň? Těžší, než být u porodu

Mimo hokej, jak si užíváte roli trojnásobného táty?
Zatím je to hlavně na manželce a babičkách. Měli jsme zápasy, teď máme tréninky. Když jsem doma, snažím se samozřejmě pomáhat, ale manželka to zvládá fantasticky. I děti (kolem prochází brankář Michael Petrásek a říká: „Bude mít ještě dvě.“ Pšurný odpovídá: „Díky, Michale, díky.“), které jsou trochu starší, jí pomůžou. Společnými silami to klape.

Poslední domácí zápas Zubrů v základní části: na snímku Romanové Chlouba a Pšurný.

V den narození syna Adama Sebastiana jste hráli s Kadaní. Co bylo náročnější – být přítomen u porodu, nebo porazit Kadaň?
Popravdě, to druhé. V první třetině jsme nedali čtyři tutovky. Stejně jako v Kadani, kde jsme prohráli po nájezdech, ačkoliv podle průběhu jsme po dvou třetinách měli vést 8:0. Doma se schylovalo ke stejnému scénáři. Jsem rád, že tým dokáže zvládat i zápasy, ze kterých obrazně řečeno nemůžete vzejít jako vítěz. Všechna čest Kadani, ale tohle jsou povinné body. Když prohrajete, je to p*ůse*. Když vyhrajete, bere se to jako samozřejmost. Samozřejmost to ale není. Klíčové bylo zlomit kadaňský odpor, což se nám povedlo až gólem do prázdné brány v závěru. Na to už se však historie neptá. Máme tři body, na shledanou.

Sledujete formou streamovaných nebo textových přenosů probíhající předkolo play-off Chance ligy?
Nesleduji. Momentálně trénujeme dvoufázově, do toho jsou posilovny. Je březen a navzdory letošní prapodivné sezoně už nějaké zápasy v nohách máme. Nekoukám se na extraligu, první ligu, ani na NHL. Maximálně se podívám na fotbalovou Ligu mistrů, od hokeje si dávám úplné volno.

Do čtvrtfinále půjdeme s čistou hlavou

Máte konkrétního soupeře, kterého byste si přáli do čtvrtfinále play-off, nebo je vám to jedno?
Asi tušíme, koho dostaneme. Už to není v našich rukách. Pokud dostaneme Porubu, bude favorit. Co jsem zaznamenal, chtěla postoupit do extraligy. S jejich rozpočtem a hráčským kádrem by to měli válcovat. My půjdeme do čtvrtfinále s čistou hlavou. Uvidíme, co z toho vznikne.

Zleva porubský útočník Petr Kanko a přerovský Roman Pšurný.