ONLINE >>> MUŽI: Poruba - Přerov 2:1

S Porubou rozhodovaly maličkosti. Konečný výsledek 4:0 je krutý, řekl Pavel Hanák

S Porubou rozhodovaly maličkosti. Konečný výsledek 4:0 je krutý, řekl Pavel Hanák
P ř e r o v – Popáté v řadě se zhostil náročného úkolu sestavit konkurenceschopné mužstvo pro Chance ligu. Pavel Hanák, sportovní manažer A-týmu hokejistů Přerova, při jeho plnění popáté obstál. Zubři znovu nechyběli v play-off, na Hané si navíc zahrál třeba i pozdější reprezentační obránce Filip Král, kterého na konci března povolal účastník kanadsko-americké NHL Toronto.

Závěr sezony měl však pro Přerov hořkou příchuť. Z vyřazovacích bojů se poroučel po čtyřech zápasech. „Je to krutý výsledek," přiznal Hanák. Zubrům tak nezbývá, než do play-off proniknout zase za rok. „Třeba to příští rok vyjde a budou u toho diváci," komentoval klubový rekordman v počtu odehraným sezon.

Jak z pozice sportovního manažera celkově hodnotíte uplynulou sezonu?
Mělo by se to rozdělit na dvě části – základní část a play-off. První část byla úspěšná, druhá méně. V přípravě jsme si zahráli perfektní zápasy Generali Cupu. Jsme rádi, že nás prověřily extraligové týmy. Škoda, že na Zlín, Vítkovice a Třinec nemohlo přijít víc lidí. Základní část pak byla náročná, specifická. Takovou podobu jako letos asi nikdy neměla. Museli jsme se vypořádat s problémy v podobě zápasů bez diváků, testování, rozpouštění ledu v MEO Aréně, šestitýdenní pauzy v říjnu a listopadu. Bylo to zvláštní, ale přesto jsme to dotáhli na třetí místo. Jednalo se o obrovský úspěch. Chtěli jsme se pohybovat v klidných vodách kolem play-off, nakonec jsme dosáhli nadstandardního umístění. O to větší očekávání jsme měli od play-off, které bohužel nedopadlo dobře.

Ukazuje to, jak tenká je hranice mezi úspěchem a neúspěchem? Měli jste parádní dlouhodobou soutěž, pak přišly čtyři zápasy a najednou je po sezoně…
Je to tak. Základní část a play-off jsou dvě rozdílné věci. V play-off se rozhoduje. Viděli jsme spoustu příkladů, kdy umístění v dlouhodobé soutěži prakticky nic neznamenalo. Týmy, které byly v tabulce dole, mohly vyhrát titul, postoupit. Naopak týmy shora nemusí uhrát nic, což byl náš případ. Je pravda, že se play-off konečně hrálo a konečně jsme ho začínali doma. Zase jsme ale neměli na tribunách lidi. Narazili jsme na obrovsky silnou Porubu. Musím říct, že jde o jednoho z adeptů na postup. Vyhlašovali to už před sezonou, jejich rozpočet je oproti našemu někde jinde. V sérii byla spousta faktorů, které rozhodly o našem neúspěchu. Výsledek 0:4 je hodně krutý.

Před čtvrtfinále jste měli dvanáct dní volno (respektive dvanáct dní bez zápasu – pozn. red.), nebylo to v konečném důsledku kontraproduktivní?
Těžko říct, jestli to bylo na škodu, nebo ne. Kluci zase dobře potrénovali. Poruba volno neměla, na druhou stranu, „spláchla“ Prostějov 3:0. Měli dost času se připravit. Z posezonních analýz nám vyplynulo, že dvě třetiny našich kluků play-off nikdy předtím nehrály. Kádr jsme měli skutečně hodně mladý. Ale rozhodovaly opravdu maličkosti. Jestli jsme měli, nebo neměli mít delší volno, to až takový vliv nemělo.

Opět protivník s postupovými ambicemi

Od postupu v roce 2015 Přerov ve čtvrtfinále play-off první ligy ani jednou nechyběl. Pětkrát (loni bylo play-off kvůli protikoronavirovým opatřením zrušeno – pozn. red.) v něm však vypadl a vyhrál pouhé dva zápasy. Čím to je? Může být vysvětlením, že jste vždy narazili na soupeře s postupovými, nebo minimálně barážovými ambicemi?
Může to být jeden z důvodů. Poprvé jsme se do play-off dostali jako nováček, který měl ambice se zachránit. Další sezonu jsme se chtěli dostat aspoň do play-off. Je fakt, že jsme tam skoro vždycky šli z té horší čtverky, případně z předkola. Narazili jsme na Budějovice, na Kladno, jednou na Slavii. Všechny tyto týmy před sezonami vyhlašovaly postup do extraligy. Bylo to extrémně těžké. Loni jsme konečně měli kádr, který mohl dojít daleko. Skončili jsme druzí za suverénními Budějovicemi, jenže play-off se nehrálo. Letos jsme věřili, že konečně prolezeme dál. Zase jsme šli na mužstvo s postupovými ambicemi. Na druhou stranu, soupeře si vybírat nemůžete. Třeba to vyjde příští rok a budou u toho diváci.

Trenér Vladimír Kočara řekl, že třetí místo po základní části se rovnalo zázraku. Dá se s tím souhlasit? Oproti předchozím sezonám jste pracovali s nižším rozpočtem, přesto jste opět postavili tým, který konkuroval těm největším favoritům….
Dá se s tím souhlasit. Před sezonou jsme měli existenční problémy. I pan jednatel říkal, že neví, jestli se vůbec do Chance ligy přihlásíme. Měli jsme podepsaných méně hráčů, kluci šli s platy dolů. Mužstvo jsme skládali za pochodu. Měli jsme hodně mladý kádr a protočila se u nás spousta hráčů na střídavé starty. I díky trenérům, systému a vůbec zázemí u áčka jsme ale favority přesto trápili. Vyšly nám některé předsezonní střídavé starty. Třeba Filip Král – škoda, že ho nevidělo víc lidí. Zanechal neskutečný dojem, stejně jako Ondra Kacetl. V tom, jak tým nakonec vypadal, jsme měli i štěstí.

Hrabal s Králem? Nejlepší obrana Chance ligy

Filipa Krále si před pár dny stáhlo Toronto. Může to být motivace pro další hráče, proč jít zrovna do Přerova? Na Královi vidí, kam až to mohou dotáhnout, když začnou u Zubrů…
(Úsměv) Jasně. Motivací bylo už jen to, že se nám Filipa podařilo přivést. Ostatní kluci viděli, jak takový hráč vypadá v tréninku a v zápase. Rozdíl byl veliký. Filip od začátku dokazoval, že je minimálně extraligový, ne-li hráč parametrů NHL. Přeji mu samozřejmě, ať mu to vyjde. Ať co nejdříve poskočí z AHL výš a zahraje si NHL. Zaslouží si to. U nás mu náramně sedla spolupráce s Pepou Hrabalem, který nám také obrovsky pomohl. Byla radost se ně dívat. Budu se opakovat, ale je veliká škoda, že to nemohl sledovat plný stadion.

Byla podle vás dvojice Hrabal – Král svého času nejlepší obranou v Chance lize?
Jednoznačně. Když spolu na začátku sezony hráli, neměli konkurenci.

Zmínil jste absenci fanoušků. Od léta byl jejich možný počet na zápasech v MEO Aréně hodně omezený, od začátku října pak ochozy musely zůstat zcela prázdné. Jak se to podepsalo na výkonech mužstva?
Na diváky jsme zvyklí. V play-off to mohlo hrát svou roli, kluci si na prázdné tribuny dlouho zvykali i v základní části. Pro všechny týmy to bylo stejné, ale bylo to strašně divné. V Přerově bývá bouřlivá atmosféra, hodně lidí chodí také na Vsetíně, na Kladně. Pro všechny to bylo špatné. Na druhou stranu, třeba Poruba je zvyklá hrát bez diváků. Tam lidi nechodí, ani když se normálně může. Jsem přesvědčený, že s diváky bychom minimálně jeden domácí zápas urvali. Série mohla být jiná. Pevně věřím – a to nejen za sebe, ale i za kluky a všechny v klubu – že taková sezona už se opakovat nebude a lidi budou moct na hokej.

Kluci se k snížení platů postavili dobře

Na podzim jste znovu přistoupili na snížení platů. Jak se k tomu podle vás postavil hráčský kádr, realizační tým a management klubu?
Situace byla daná. Bohužel se nehrálo. Nevědělo se, co bude. Byly tam velké problémy, v Přerově byl dokonce rozpuštěný led. Nedalo se nic dělat. Pan jednatel přišel s tímto návrhem. Týkalo se to hráčů, realizačního týmu, klubového managementu. Všichni se k tomu postavili dobře. Opatření bylo dočasné. Panu jednateli a týmu lidí, který peníze pro klub zajišťuje, za to patří velké poděkování.

O to obdivuhodnější musí být, že jednatel klubu za svou práci pro hokej nebere ani korunu a Pivovar ZUBR navzdory těžké situaci nepřestal klub výrazně podporovat.
Je to pravda. Tady patří velký dík všem sponzorům. I když měli dost svých problémů, nepřestali hokej podporovat. Bez Pivovaru ZUBR by se hokej v Přerově nehrál, to je potřeba si uvědomit. Co se týká pana Pluháčka – a to mu nechci nijak podlézat – takového šéfa by si přál každý. Má můj obdiv.

Jak velký problém pro vás představovalo zastavení, později předčasné ukončení druhé ligy?
Byl to problém z hlediska mladších hráčů, nedostali se tolik hry. Do druhé ligy měli vyřízené střídavé starty a mohli odehrát víc zápasů. Někteří stáli měsíc, dva měsíce. Bylo jich víc. Je to mimo jiné případ Míši Postavy, který více než dva měsíce nechytal ani jedno utkání. Je to škoda, ale v závěru sezony šanci dostal a ukázal se jako velice platný brankář. Na druhou stranu, třeba takový Rok Macuh by se bez zastavení druhé ligy do Přerova ani nepodíval. Jsme rádi, že jsme ho získali.

Dá se Michal Postava označit za nejpříjemnější překvapení z mladých hráčů, které postupně zabudováváte do A-týmu?
Z našich juniorů určitě ano. Michal potvrdil očekávání, která jsme do něj vkládali. Pevně doufám, že to bude potvrzovat i dál. Dobře se ukázali také další mladí kluci, kteří nedostali tolik příležitostí. Pracujeme teď na tom, aby tady s námi zůstali pro příští rok a získávali další zkušenosti. Věřím, že co nejvíc jich potvrdí kvalitu, řeknou si o A-tým a stanou se členy základního kádru.

Na kádru pro další sezonu pracujeme každý den

Máte již představu o složení mužstva pro příští sezonu?
Představu máme. Někdy se představy neslučují s požadavky hráčů a agentů. A také s podobou, v jaké se první liga bude příští rok hrát. Momentálně je to složité. Víme o několika odchodech, které bohužel nemůžeme ovlivnit. Něco máme předjednané, něco i podepsané. Tým se teď skládá za pochodu. Děláme na tom prakticky každý den a každý den se to zároveň mění.

Dvě jména, která z Přerova odejdou, jsou jistá. S klubem se loučí obránce a odchovanec Mikuláš Zbořil a brankář Martin Holík. Můžete k tomu říci více?
Odchod Mikuláše Zbořila mě citelně mrzí, je to Přerovák. Dostal od nás velmi dobrou nabídku, nicméně se rozhodl neprodloužit smlouvu a jít za novou výzvou do dalšího pokračování kariéry. Vůbec mu to nemáme za zlé a chápeme jeho rozhodnutí. Kdyby se chtěl někdy vrátit, má u nás dveře otevřené. Kluci jsou u nás pod smlouvami do 30. dubna, Martin Holík ale už vyběhl v Šumperku. Požádal nás o ukončení spolupráce s tím, že by měl u Draků v příští sezoně dostávat více příležitostí. Respektujeme to a nemáme s tím problém. S dalšími hráči jednáme.

Realizační tým zůstane na 99 procent stejný

Co realizační tým, zůstane stejný?
Bavili jsme se o tom už před play-off. Není to ještě dotažené, ale na 99 procent můžu říct, že trenéři a vůbec všichni členové realizačního týmu – ať je to Víťa Černohous jako skillskouč, Jirka Sklenář jako videokouč, Kuba Fryč jako kondiční trenér, kustodi, maséři – by měli pokračovat. Je to jeden z hlavních důvodů, proč tady kluci rádi hrají a proč je to tu na takové úrovni.

Chance liga ale ještě neskončila, momentálně probíhá semifinále play-off. Kdo v něm podle vás uspěje a zabojuje o přímý postup do extraligy?
Těžko říct, také jsem si myslel, že tam budeme my (úsměv). Pevně jsem věřil, že když to s Porubou otočíme, semifinále pro nás bude další výzva. Ovšem když teď vidím semifinálové dvojice… Za mě je Kladno – Poruba předčasné finále. Do semifinále se celkově dostaly čtyři obrovsky silné týmy. Vsetín to nastartoval proti Vrchlabí, Jihlava zase obratem s Litoměřicemi. Postoupit může prakticky kdokoliv, Jarda je ale jenom jeden, to víme všichni. Play-off je sice specifická soutěž, nicméně pokud ji hrají Jarda s Plekym, má největší šance na postup Kladno.