ONLINE >>> MUŽI: Přerov - Kadaň 5:0 | JUNIOŘI: Přerov - Vítkovice 0:3 | DOROST: Zlín - Přerov 5:2
Vstupenky na domácí zápasy Zubrů jsou každý den od 9:00 do 20:00 nově v prodeji také v infostánku OC Galerie Přerov

Přerovské hokejové legendy, 14. část - Petr Ovčáček

Přerovské hokejové legendy, 14. část - Petr Ovčáček
P ř e r o v - Čtrnáctou částí dnes pokračuje seriál "Přerovské hokejové legendy", ve kterém nejslavnější hráči, trenéři a další funkcionáři vzpomínají na svoje hokejové zážitky. Dnes nás svojí hokejovou kariérou provede bývalý vynikající obránce Petr Ovčáček, který do Přerova přišel v roce 1974 z Kroměříže a odehrál zde celkem patnáct sezon. Podílel se například na největším úspěchu přerovského hokeje v kvalifikaci o nejvyšší soutěž se Slovanem Bratislava v roce 1982.

Petr Ovčáček: Byli jsme posedlí hokejem

„Jsem rodák ze Zlína (dříve Gottwaldov) a hokej jsem začal hrát od žákovských let právě v tomto městě. Prošel jsem všemi výběry až do staršího dorostu. Byl jsem tehdy v letech 1970 – 1972 v širším výběru reprezentace dorostu ČSSR. Zúčastnil jsem se několika reprezentačních akcí a to u nás doma i v zahraničí. Na vojnu jsem narukoval v roce 1972 do hokejového klubu Dukla Trenčín, kde jsem hrál první slovenskou hokejovou ligu. Po zranění jsem přes Hodonín jezdil hrát hokej do blízké Skalice. Nejčastěji jsem hrál na postu levého obránce, což mě provázelo po celou dobu mé hokejové kariéry. Po skončení vojny jsem hrál za Kroměříž, kde si mě společně s Jardou Luzarem vyhlédl trenér Stanislav Grábl a já jsem začal hrát za přerovskou Meoptu.“

„Bylo to v roce 1974, po postupu Přerova do druhé hokejové ligy. Začal jsem hrát v obraně společně s Josefem Neplechem. V další sezoně jsem hrál s Edou Svobodou, který přišel ze Zlína. V sezoně 1976/1977 jsme po vítězství v baráži nad Duklou Jihlava „B“ a VTJ Písek postoupili do první hokejové ligy. V následujících sezonách jsme hráli první ligu, která vyvrcholila v roce 1982 vítězstvím a následnou kvalifikací o postup do nejvyšší soutěže se Slovanem Bratislava. Tehdy jsem už hrál v obranné dvojici s Jiřím Čejkou. Před námi hrál útok ve složení Šnábl, Hampl, Kalvoda. V té době patřila naše pětka k oporám týmu Meopty.“

„Ve své kariéře jsem měl také štěstí na spolehlivé brankáře, před kterými jsme hráli, ať to byli například Zawada, Jakšík, Fous, Gáj nebo Miloš Foldyna. Bylo to velmi krásné období, hrál jsem tehdy s Ivošem Vavrušou a naše posedlost hokejem byla v těch dobách obrovská. Samotná atmosféra na zimním stadionu nás při zápasech strhávala k co nejlepším výkonům. Když si vzpomínám na toto období, tak je třeba připomenou starostlivost manželů Zabloudilových, kteří nám vytvořili domácí pohodu jak před zápasy, tak i na trénincích. Na kafíčko a čerstvě napečené buchty se těšil vždy celý tým. Po nich tuto, pro nás neocenitelnou práci převzala paní Červenková společně s naším bývalým spoluhráčem Láďou Menšíkem. Každý kdo přišel v té době hrát do Přerova, tak se sem rád vracel a vzpomíná na roky prožité v tomto oddílu. Také rád vzpomínám na mého spoluhráče a týmového baviče Jardu Dvořáka, kterého jsme přezdívali „Kohn“. Jarda vytvářel nádhernou atmosféru v naší kabině. Byl to člověk, který byl stále veselý. Radoval se z každého vítězství či jiného úspěchu skutečně jako „malý Jarda“. Rád vzpomínám i na každoroční závěrečné posezení se zpěvákem Pavlem Novákem a Dendy Slivečkou, kdy nás společně s Jardou „Kohnem“ neskutečně bavili.“

„V Přerově jsem hrál první a druhou ligu až do roku 1989. Poté jsem začal navíc i trénovat žákovská družstva. Tyto jsem společně s hraním v týmu mužů trénoval přes deset roků. Mými kolegy byli Josef Kostiha, Stanislav Grábl, Vladislav Chytil a spousta dalších. Zvyšoval jsem si trenérskou třídu a nakonec jsem chtěl studovat i první hokejovou třídu na fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Bohužel v revolučních letech nebyla po dva roky tato fakulta otevřena a tak jsem zvolil ve svých 43 letech novou cestu a to v podnikatelské sféře, ve které pracuji dodnes. Když už jsem u toho vzpomínání na mé kamarády, tak nesmím také zapomenout poděkovat své manželce Marii za trpělivost a vytvoření rodinné pohody po celou dobu mé aktivní hráčské i trenérské kariéry.“

„Hokej si rád zahraji s partou kamarádů i dnes v týmu Old Boys Přerov, kdy se setkáváme během sezony každý pátek. Od hokeje je kousek ke kolečkovým bruslím, které se v poslední době staly mým největším koníčkem. Závodím v kategorii seniorů, ve které jsem na prvním místě celostátního žebříčku. Kromě jiných závodů jsem se zúčastnil na závodech 24 hodin Le Mans ve Francii v týmech, což je obdoba podobného závodu automobilů. Loni jsem jel i mezinárodní maratón v Berlíně a stodesetikilometrový závod ve Švýcarsku, kde jsem si opravdu sáhl až na dno sil.“

„Přerovskému hokeji bych rád popřál, aby se znovu vrátil tam, kdy na naše zápasy býval vždy plný dům a těm dnešním hráčům, co hrají za Přerov takovou dobrou partu, jakou jsem zažil já. S dobrou partou totiž přicházejí i dobré výsledky.“

foto: bývalý vynikající obránce Petr Ovčáček v dresu přerovské Meopty (archiv HC ZUBR Přerov)

V patnácté části seriálu bude na svoji hokejovou kariéru vzpomínat Petr Dočkal.

×
Dnes v 18:00 | Muži
Rytíři Kladno
HC ZUBR Přerov