Odchovanec hodonínského hokeje se netají, že příchod k Zubrům pro něj znamená výrazný posun v kariéře. „Přerov si v Chance lize vede pravidelně velmi dobře, takže věřím, že budeme hrát pěkný hokej, který bude těšit fanoušky a návštěvy na stadionu budou co nejvyšší. Na ně se moc těším,“ říká.
V mládeži působil výhradně na jihu Moravy. Rodný Hodonín vyměnil za brněnskou Kometu, s níž ve starším dorostu a juniorce dosáhl na celorepublikové prvenství. „Na oba tituly vzpomínám moc rád. Mám spoustu zážitků a doteď si hrozně vážím, že jsem mohl být součástí týmu, co tam byl. Je to zatím největší úspěch mojí kariéry,“ přiznává.
V Brně se seznámil se současným trenérem brankářů a videokoučem Zubrů Jiřím Sklenářem. Vzájemná spolupráce obou mužů se teď obnovila. Martin Holík si ji nemůže vynachválit. „Pan Sklenář je výborný trenér. Všechno má dokonale propracované, ať už jde o přípravu na tréninky, na zápasy nebo rozbory situací na videu. Jeho pomoc je pro nás brankáře obrovské plus,“ lebedí si.
V Pelhřimově jsme trénovali v sedmi lidech
Jeho prvním klubem mezi muži byl druholigový Pelhřimov. U Ledních Medvědů však zažil velmi turbulentní angažmá. V rozhovoru pro server iDnes.cz dokonce prohlásil, že „o něm jednou možná napíše knihu“. „Zažil jsem spoustu situací, o kterých jsem si myslel, že je nikdy nezažiji. V Pelhřimově se po třech měsících soutěže rozpadl tým. Kluci odešli a trénovalo se v šesti, sedmi lidech. Mám odtamtud spoustu zážitků, dobrých i špatných. Nebylo by na škodu se o to někdy podělit,“ vysvětluje svůj výrok z března 2019 Holík.
Na Vysočině a ve druhé lize střežil branku ještě jednou – loni v Havlíčkově Brodě. „Začátek sezony jsme měli hodně dobrý. Pak ale přišla spousta zranění, kvůli kterým jsme se potáceli s horšími výkony. Ale ať byl závěr, jaký byl, sezona byla úspěšná,“ ohlíží se za působením v Kotlině.
Chance ligu zatím po očku sledoval
Letos povýšil. „Upřímně nevím, co od Chance ligy čekat. Přibyli tři nováčci… Soutěž jsem po očku sledoval, ale je to moje první zkušenost. Doufám, že nabídne dobrý hokej i atmosféru,“ přeje si.
Společně s ním posílil Zubry i o necelý rok mladší Daniel Dvořák. „Známe se dlouho, v mládeži jsme proti sobě často chytali. Teď jsme se potkali v jednom týmu, je to hrozně fajn kluk, stejně jako Michal Postava. Jsme zhruba stejně staří, ve všem najdeme společné slovo, společná témata,“ těší Martina Holíka, který se stejně jako v každé sezoně netají těmi nejvyššími ambicemi.
„Chci se dostat do brány a ukázat trenérům a fanouškům to nejlepší, co umím. Pomoci klukům před sebou a pomoci Přerovu hrát o ty nejvyšší příčky,“ upřesňuje. „Doufám, že krok po kroku tyto svoje cíle splním a sezona bude úspěšná,“ doplňuje dvojnásobný mládežnický mistr republiky.
