Jak koronavirus proměnil suchou letní přípravu?
Měla jenom sedm týdnů, o dva méně než loni. Na klucích bylo vidět, že měli po koroně daleko větší chuť. Všech sedm týdnů vzali zodpovědně. V tom posledním jsme dolaďovali věci do rychlosti a výbušnosti, aby je kluci na konci měsíce mohli přenést na led.
Nechybělo hráčům společné zapracování se do tréninků?
Už v průběhu května věděli, že na něj nebude vůbec čas. Řekli jsme jim to, když jsme se domlouvali, že společnou přípravu začneme 1. června. Zapracovávali se samostatně doma podle zasílaných plánů.
Zvládli to?
Jsou profesionálové. Přistoupili k tomu velmi zodpovědně, se spoustou z nich jsem komunikoval a posílal jim plány. Ve společné přípravě jsme jen navázali. Naskočili jsme hned zostra, abychom před ledem dosáhli vytyčených cílů. Zatím se nám to daří.
Jakých cílů?
Kluci musí zase trochu zesílit a zrychlit, někteří i vykompenzovat zranění z minulé sezony. Budou osm měsíců na ledě, hokej musí mít na jejich těla co nejmenší negativní dopad. Proto jsme dělali kompenzační cvičení a cviky, při kterých rovnoměrně zatěžují svalový aparát.
Můžete popsat, jak kompenzační cvičení vypadají v praxi?
Většinou jde o protahovací a uvolňovací cviky, dále pak o cviky na zpevnění svalového aparátu.
Věnují se jim hráči i doma?
Myslím, že ano. Mají k tomu nachystané plány. Spousta z nich si navíc vzala k srdci slova fyzioterapeuta. Účastnil se jednoho z tréninků a vysvětloval jim, jak svalový aparát funguje. Nechyběla ani praktická ukázka. Dvě kompenzace pak dělali se mnou.
Zmínil jste, že někteří hráči se připravují po zranění. V čem jsou jejich tréninky jiné?
Kromě obecné přípravy se klade důraz na rehabilitaci a posílení svalových partií, které byly zraněné. Někteří kluci se připravují společně s týmem, jiní trénují individuálně doma. Třeba Radek Číp velkou část společné přípravy absolvoval, ale do některých tréninků zasáhnout nemohl. Nahradili jsme to kompenzačními cvičeními na uvolnění problémových partií.
Do jaké míry se změnil počet míst, která jste v rámci přípravy navštěvovali?
Moc se nezměnil. Začali jsme obecnou přípravou. Trvala tři týdny, protože kluci předtím jeli individuálně podle plánů. Trénovali jsme na zimáku, v sousední tělocvičně nebo ve Fitness AVE u Jindry Šejby, kde už probíhala silová příprava. Zařadili jsme i panelku kousek od stadionu, minulý čtvrtek tam kluci měli svoje oblíbené běhy s pneumatikou. Stejně jako loni jsme využívali i písek. Rychlostní tréninky jsme jen přesunuli do parku Michalov.
Odpadl s kratší přípravou „herní" týden, nebo ne?
Ne, v tomto jsme přípravu zachovali. Čtvrtý týden byl zaměřený na regeneraci a kluci v něm měli dva nebo tři dny herní. S tím, že po hrách jsme potom měli právě kompenzace.
Co bude pro hráče po kondiční stránce nejdůležitější, aby podávali dobré výkony jako loni?
Musí na sobě dál pracovat. Nepřetržitě, jako v loňské sezoně. Nesmějí usnout na vavřínech. Není o to koronavirové pauze. Kluci jsou profíci, vědí, co potřebují. Uvidíme, jak trenéři nastaví přípravu na ledě. Já si ji pak s nimi dochystám na suchu. Nic se měnit nebude. Vše poběží ve stejném duchu, jako se to osvědčilo loni.
Kondiční výpadek způsobený koronou by tedy hráči mít neměli.
Vůbec si to nemyslím. Celý rok jsme s kluky velmi úzce spolupracovali, nebyl žádný problém. Teď bude hlavní, aby si to osvojili na ledě. Někteří tam nebyli od půlky března.
Při trénincích se od vás učí přerovští trenéři Jakub Grof a Jiří Sklenář. Jací jsou žáci a jaký jste vy učitel?
Určitě ne moc přísný (smích). Kuba Grof i Jirka Sklenář ode mě mají úkoly. Každý jiné. Grofák se toho zhostil velice slušně, už se známe rok. Hodně tréninků vede sám, kdy je buď jen koordinuji, nebo jsem s kluky, kteří jsou po zranění. S Jirkou řešíme spíš brankáře.
Pracujete jako kondiční trenér i s jinými prvoligovými hráči, než jsou ti z Přerova?
S prvoligovými ne. Pracuji především s hráči působícími v zahraničí. Výjimku tvoří Petr Zámorský, jenž hraje v Hradci Králové extraligu, a Kuba Kubeš z Vítkovic. Vedle nich jsem připravoval trio borců z ruského Chabarovsku – Michala Jordána, Marka Langhamera a Hynka Zohornu. Trénoval pode mnou také Jakub Galvas z finského Mikkelin Jukurit. Teď připravuji přerovského odchovance Martina Ryšavého, který má odejít do zámoří, kam ho draftovali.
Je příprava na zámořský hokej jiná, než na hokej v Evropě?
Rozhodně. Hokej v zahraničí je podle mě ještě o trochu rychlejší a malinko techničtější. Příprava se v něčem liší, ale z každého se během přípravy snažím dostat maximum. Aby kluci viděli, že se posunuli.
Myslíte si, že Martin Ryšavý má z kondičního hlediska šanci se v Kanadě udržet?
Martin je na svůj věk velice slušně fyzicky vybavený. Určitě má velkou šanci se v zámořské soutěži prosadit. Budu mu přát, aby byl zdravý a dařilo se mu.
