„Třetí návrat během dvou let vychází z toho, že si dobře rozumím s trenéry a vedením. Na všem se vždycky dokážeme domluvit. Nemám důvod hledat v České republice jiné angažmá, než je Přerov, kde jsem doma,“ vysvětluje Hrabal, že nejnovější jednání se Zubry nebylo složité. „Pavel Hanák mi řekl, že mě Přerov chce. Já jsem zase řekl, že se chci na začátek sezony vrátit. Řešili jsme spíš detaily,“ přibližuje.
Na Hané se zatím domluvil na působení do konce října. „Nechtěl jsem se vázat na celou sezonu. Ale těžko říct, už také stárnu…,“ krčí rameny. „Když přijde super nabídka jako tento rok, rád bych s rodinou šel. Odejít teď, na osm nebo devět měsíců, se mi ale nechtělo, přestože jsem mohl. Bylo pro mě důležité, aby Pepík (starší syn – pozn. red.) chodil do školy, protože minulý rok to bylo těžké,“ objasňuje vítěz extraligy z roku 2011, kterému se začátky sezon v Přerově v posledních dvou letech osvědčily. „Zahraju si dobrý hokej. Snad klukům pomůžu i v příští sezoně a v jejím závěru si užiju ještě jiný hokejový život.“
Místo lyžování souhra s Kirkem
Od Zubrů se naposledy přesunul do Rakouska, v únoru letošního roku zamířil k účastníkovi tamní ICE Hockey League z Villachu. Během nástavby poražených za něj odehrál deset utkání, ve vyřazovacích bojích přidal další tři. „Byli jsme předposlední a honili ztrátu na jednu ze tří volných pozic do play-off. Deset zápasů v předkole, co jsem odehrál, jsme hráli super hokej a podařilo se nám postoupit. Bohužel, ve čtvrtfinále jsme vypadli s pozdějšími mistry,“ zmiňuje Hrabal cestu do čtvrtfinále play-off a následnou prohru v sérii s Klagenfurtem.
Sezona tím pro něj ale neskončila. Prodloužil si ji v anglickém Sheffieldu, kde působil i v části předešlého ročníku. „S manažerem Aaronem Foxem jsem byl v kontaktu pořád. Sledoval jsem, jestli se britská liga rozjede nebo ne, moc se mi v ní líbilo,“ netají se. Nabídku na návrat na Ostrovy však nejprve odmítl. „Zatímco v Česku to bylo s covidem těžké, v Rakousku už se rozvolňovalo. Plánovali jsme, že tam měsíc ještě zůstaneme, než otevřou školy. Chtěli jsme lyžovat a pořádně si to užít,“ prozrazuje. S manželkou se nicméně nakonec dohodl, že za kanál La Manche přece jen odjede a o měsíc si zkrátí letní přípravu. „Pro mě je lepší hrát hokej do května, než na Prvního máje začínat letní přípravu na sezonu, která odstartuje v září,“ hlásí.
Za Sheffield nastupoval společně s pozdějším kanonýrem mistrovství světa v Lotyšsku Liamem Kirkem. „Z našeho týmu jelo na šampionát sedm kluků. Celá ligová série se organizovala kvůli nim, aby se dostali do tempa. Do té doby to měli rozházené, někteří hráli v zahraničí, jiní sezonu vůbec nehráli,“ připomíná bývalý reprezentant. Jednadvacetiletý Kirk jej stejně jako celý hokejový svět pořádně překvapil. „Kdo by do něj řekl, že může takhle prorazit…,“ neváhal s odpovědí. „Je na něm vidět, že je šikovný a dravý. Obtížně se mu bere puk a dělá překvapivá rozhodnutí. Ale na mistrovství světa jsou hráči úplně jiného kalibru, kluci z NHL. Měl štěstí, že byl nejvytěžovanějším hráčem Británie – hrál veškeré přesilovky, všechno. Šanci, která se mu naskytla, dokázal využít,“ komentuje příběh sedmigólového útočníka, vedle Kanaďana Mangiapaneho nejlepšího střelce turnaje.
Štaci u MEO nechává milovník aut otevřenou
V týmu Zubrů sice dvojnásobný otec v letech 2019–2021 nasbíral 33 startů s bilancí deseti branek a sedmnácti asistencí. Play-off Chance ligy si ovšem v modrožlutém dresu dosud nezahrál. „Celou kariéru mám přitom na play-off štěstí. Ani nevím, kolik sezon jsem ho nehrál,“ poznamenává, že bitvy o všechno okusil častokrát. „Vždycky je to pro mě ten největší zážitek. Sezona se nějak odbouchá a v play-off to teprve začíná. Pokud bych v Přerově zůstal, strašně bych se na něj těšil,“ připouští. Setrvání u řeky Bečvy po celou sezonu nevyloučil. „Nabídka z Villachu přišla díky tomu, že jsme v Přerově hráli dobře a byl jsem hodně vytížený. Vyhrávalo se, nebyl jsem zraněný, měli jsme produktivní přesilovkovou lajnu. Letos si můžu natáhnout tříslo, budu tři týdny mimo a kdo by mě pak v šestatřiceti letech chtěl,“ namítá nejstarší žijící Přerovan, který prošel draftem do NHL.
Ve volném čase se věnuje svému velkému koníčku – autům. Stroje na čtyřech kolech jsou dokonce součástí obráncova podnikání. „Kdysi jsem chtěl přezout auto. Všichni mi říkali, že mi ho nepřezují, nebo mi účtovali patnáct stovek. Tak jsem se naštval, nakoupili jsme všechny stroje a v garáži rozjeli menší pneuservis,“ popisuje s tím, že mezi zákazníky patří nejeden spoluhráč. Ve „stáji“ majitele tvrdé střely se pak nachází dva závodní vozy. Audi R8 a Mitsubishi Lancer Evolution. Druhé jmenované s sebou vzal na Přerovskou rokli, kde na konci června probíhala zubří „bojovka“. „Trať byla zrovna pěkně upravená. Dovolili mi, abych si ji projel, tak jsem to opatrně udělal,“ dodává navrátilec do sestavy Přerova Josef Hrabal.
Autorkou snímků z ledové plochy je Alena Zapletalová.
