ONLINE >>> MUŽI: Poruba - Přerov 2:1

Fanoušci nám chyběli po celou sezonu, v play-off dvojnásob, přiznal kapitán Jiří Krisl

Fanoušci nám chyběli po celou sezonu, v play-off dvojnásob, přiznal kapitán Jiří Krisl
P ř e r o v – V Přerově má za sebou dvě kompletní sezony. Tedy, kompletní... Takové, jaké je koronavirová situace v Česku umožnila. Letos si Jiří Krisl se Zubry konečně zahrál play-off, účast v něm se však omezila na čtyři zápasy. Zkušený obránce proto neskrýval velké zklamání. Zmínil, že Hanáci v základní části Chance ligy prakticky nepoznali sérii proher. Stejně tak ani jednou neinkasovali při vlastní přesilové hře. Ve vyřazovacích bojích proti Porubě se obojí změnilo.

„První zápas nás opravdu hodně semlel. Kdybychom ho vyhráli, mohlo to vypadat jinak. Na „kdyby“ se však nehraje. Prostě jsme to nezvládli," prohlásil pětatřicetiletý rodák z Havířova.

Sezona by se dala rozdělit na dva díly – úspěšnou základní část a neúspěšné play-off. Souhlasíte?
Přesně, jak říkáte. Základní část byla zkrácená a ovlivněná současným děním v České republice. Povedla se nám, dosáhli jsme velkého úspěchu. Pro některé to asi bylo až nad očekávání, pro nás možná tolik ne. Play-off je každopádně velkou kaňkou a velkým zklamáním.

V základní části jste zapsali maximálně dvě prohry v řadě, v play-off jste Porubě podlehli čtyřikrát po sobě. Čím se to zlomilo?
V základní části jsme dvakrát po sobě prohráli jenom jednou, na začátku října. Najednou se nám to stalo v play-off. Všichni věřili, že se to otočí… Během základní části jsme také nedostali jediný gól ve vlastní přesilovce. Přišlo play-off a hned v prvním zápase gól obdržený na konci třetí třetiny v pětiminutové přesilovce. V dalším utkání jsme během svojí přesilovky inkasovali znovu – tři sekundy po skončení přesilovky pět na tři. Třetí zápas v Porubě jsme hráli výborně a prohráli na nájezdy, což jsme za základní část zažili jenom jednou. Byly to hodně zlomové aspekty. Sérii hodně ovlivnil první domácí zápas. Dominovali jsme, ale pak jsme Porubě vítězství přímo darovali. Položilo nás to až na dno, velká část týmu si s tím nebyla schopná poradit.

Jak jste se z takového direktu dostávali?
Velmi obtížně. Následně nám utekla první půlka druhého utkání, kde byla Poruba jasně lepší. Od druhé půlky jsme taktovku možná zase trochu převzali my, ale nepodařilo se nám vyrovnat. Věřili jsme ale, že máme sílu Porubě dvě porážky vrátit. První zápas u nich to ukázal, jenže v nájezdech jsme měli velkou smůlu. Gól, který jsme tam dostali, se vidí možná jednou za pět let v záběrech typu palec dolů na Nově. Puk, který vyletěl skoro až ke stropu, spadl do branky. Fakt smůla. Čtvrtý duel byl vyrovnaný, ale prohrávali jsme 0:3 na zápasy a byla tam z naší strany možná už trochu křeč. Nic se k nám neodrazilo, naopak Porubě odraz pomohl k vyrovnání.

Kuriózní gól? Posty spíš vyhraje sportku, než že by se opakoval

K brance Šimona Szathmáryho z nájezdu – nesnažili jste se na Michala Postavu ze střídačky křičet, kam puk padá?
Ze střídačky se určitě něco křičelo. Ale nevím, jestli to Posty úplně perfektně slyšel. Kotouč vyletěl nahoru, zkontroloval ho a přitiskl se k tyčce. Všechno podle mě udělal dobře. Najednou si všiml, že puk padá před ním. Dá se říct, že si kleknul. Bylo tam místo maximálně na dva puky. Kotouč spadl na hranu a překulil se tak blbě, že vletěl do brány. Postymu není co vyčítat. Udělal parádní zákrok, přečetl úmysl střelce. Pravděpodobně spíš vyhraje ve sportce, než by se mu tohle ještě někdy stalo. A to tu sportku ještě ani nemusí sázet. Byla to extrémní smůla.

Pro Postavu šlo o první seniorské play-off v kariéře. V obou zápasech v Porubě vás držel, mohli jste se na něj spolehnout….
Nebylo to jen v play-off, předvedl to i v základní části. V prvním zápase proti Havířovu nastoupil za stavu 0:2 a nakonec jsme vyhráli na nájezdy. Chytal opravdu bravurně, nic si z toho nedělal. Když by se ho někdo na něco zeptal, odpověděl by: „Jsem brankář a jsem tam od toho, abych chytal puky.“ Splnil to do puntíku. V každém zápase, co nastoupil, ukázal svou brankářskou sílu. Do budoucna může být velmi silným gólmanem.

Byla pro vás Poruba nejnepříjemnějším možným soupeřem pro čtvrtfinále play-off?
Nemyslím si. Když jsem se díval na aktuální formu, nejnepříjemnější by byly Litoměřice. Nehraje se tam lehko, mají staré mantinely. Pořád je to svazový projekt, takže do hry mohou promluvit i sudí. Teď to asi celé poznává Jihlava… Litoměřice mají dvě skvělé lajny a závěr základní části se jim náramně povedl. Vůbec ale nechci zpochybňovat kvalitu Poruby. Před začátkem soutěže byla jedním z favoritů na postup. Na začátku i na konci přestupového období ji posílili velice kvalitní hráči. Nebyla ale v takové pohodě. Předkolem sice prošla nejrychlejším možným způsobem, ale Prostějov si minimálně jeden zápas vyhrát zasloužil. Možná by se pak série vyvíjela jinak. Samozřejmě gratulujeme Porubě k fantastickému výkonu. Porazila nás 4:0 a vůbec neznehodnocuji její sílu – to bych si ani nedovolil. Byl to ale hratelný soupeř. Spíš šlo o nás, že jsme to nezvládli. První zápas nás opravdu hodně semlel. Kdybychom ho vyhráli, mohlo to vypadat jinak. Na „kdyby“ se však nehraje. Prostě jsme to nezvládli.

Jak se se zápasy play-off podle vás – jako nejzkušenějšího přerovského obránce – popasovala mladá zubří defenzíva. Jan Dluhoš je ročník 2000, Jan Mlčák s Jiřím Suhradou 2001.
Popasovali se s tím výborně. Vůbec bych neřešil, kolik měla obrana roků. Nikdo z mladých kluků nezklamal. Když se budeme bavit o obráncích, kromě druhého zápasu moc gólů nepadalo. Zvládli to slušně.

Budete se za touto sezonou, navzdory nepovedenému play-off, ohlížet pozitivně? Na podzim vůbec nebylo jisté, jestli se Chance liga dohraje….
Těžko se to hodnotí. Play-off ve mně pořád rezonuje. Strašně mě to zklamalo, mrzí to. Je pravda, že jsme nevěděli, co bude. Kluci, trenéři i klub se ale s nastalou situací popasovali skvěle. Zklamání z play-off to nepřekryje, stále bude velké. Ze sportovního hlediska je to strašně velká škoda.

My ten time-out ku**a nechcem!

Jako kapitán jste často komunikoval s rozhodčími. Například v prodloužení prvního čtvrtfinálového zápasu jste s nimi řešil oddechový čas. Pokud se nepletu, vaše reakce mimo jiné zněla: „My ten time-out ku**a nechcem!“
Je možné, že jsem to tak vysloveně řekl. Trenér se mě ptal, jestli potřebujeme time-out. Říkal jsem, že ne. Pak se na mě otočil rozhodčí. Znovu jsem odpověděl, že time-out nechceme. On si ale usmyslel, že time-out bude. Řekl jsem mu, že oddechový čas opravdu nechceme. Chviličku asi přemýšlel, že ho zruší, protože se spletl. Potom však řekl, že ze sebe nebude dělat idiota, že by vypadal blbě. Nevím… Myslím si, že by blbě vůbec nevypadal. Naopak by ukázal, že se stala chyba v komunikaci. Asi to ukazuje na to, co se kolikrát děje. Někdy je to s rozhodčími v klidu, někdy to ale skutečně nejde. Oni se potom diví, jak se s nimi bavíme. Ale když je rozhodčí totálně arogantní, nemůže čekat, že se s ním budu bavit slušně. To ani nejde. Jsou situace, kdy za rozhodčími ani nechci jet. Pošlu tam třeba Pšurku, nebo to vůbec neřeším, protože by se stejně nic nezměnilo. Někdy nemá cenu se s rozhodčími bavit.

Pochopitelně nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Jsou sudí, kteří se s vámi baví normálně. Dokáží přiznat chybu. Všichni jsme jenom lidi, i my hráči děláme chyby. Pokud rozhodčí přijede a řekne, že udělal chybu, řeknu dobré, stalo se. Ale když řekne „Já jsem soupeřův faul viděl, ale viděl jsem faul i od vás.“, řeknu mu, ať píská všechno. Nikdo po něm nechce, aby mi odpustil faul a odpískal ho na druhé straně. Takové argumenty mi připadají opravdu alibistické. Buď nepískám vůbec nic, nebo pískám všechno. Nevymýšlím si stylem, že ten je pětkrát vyloučený a ten ne, tak to trošku srovnám. To je špatně. Ovšem opakuji: i rozhodčí jsou lidé a dělají chyby. Dokážu to pochopit. Někdy ale rozhodčí musí mít koule se přiznat, že pochybil.

Za co jste od rozhodčích dostal osobní trest v závěru posledního čtvrtfinálového utkání?
Tam už jsem rozhodčímu řekl, co si o něm myslím. Některé situace mohl řešit jinak. Přijel jsem před bránu a on písknul, protože jsem podle něj přejel čárky po odpískání. Řekl jsem mu, že to nebylo po odpískání. On mi k tomu něco pověděl, tak jsem se k němu nelibě vyjádřil. Už jsem více méně počítal s tím, že mi dá trest.

Co jste říkal na transparent, který vám na severní tribunu MEO Arény připravili na play-off fanoušci?
Všímal jsem si ho na tréninku, na rozbruslení a kolikrát i při přerušení v zápasech. Několikrát jsem si ho četl. Člověk smutně koukal po tribunách, kde fanoušci nemohli být. Bylo od nich hezké, že si pro nás něco takového připravili. Vážíme si toho. Bylo nám řečeno, že fanoušci píší maily, zprávy, že nemohou být na stadionu, ale sledují nás. Vnímali jsme to. Byla strašně velká škoda, že nás fanoušci nemohli povzbuzovat, jak to normálně dělají. Možná to byl poslední dílek do skládačky, který nám chyběl, abychom v play-off uspěli. Diváci by nás hnali, včetně závěrů zápasů. Nabudilo by nás to, ať už v prvním utkání série, nebo pak i v těch dalších. Poruba na takovou atmosféru není zvyklá, možná to pro ni bylo o něco lepší. My jsme si na situaci bez diváků snažili zvyknout, ale marná sláva. Pořád to nebylo ono. Bouřlivá kulisa nechyběla jen v Přerově, ale také na Vsetíně, v Jihlavě, v Havířově. Na takových stadionech je vám pak jedno, jestli po vás diváci sprostě řvou. Fandí svému týmu a vás to vyhecuje. Fanoušci nám scházeli po celou sezonu, v play-off dvojnásobně.

Během letošní sezony jste dal jediný gól. Trápilo vás to, nebo jste to neřešil, když se prosazovali jiní?
Kdo mě zná, ví, že góly nejsou věcí, kterou bych řešil. Když skončím sezonu s nula góly a asistencemi a budeme ji mít úspěšnou… Když budu vědět, že jsem byl týmu prospěšný, dobře jsem bránil, blokoval střely… tak potom budu spokojený. Pokud budu mít body a sezona úspěšná nebude, bude to pro mě velký neúspěch. Na branky se nedívám. Letos jsem nehrál tolik přesilovek jako loni a opravdu jsem nečekal, že by góly přicházely. Navíc jsem byl zraněný a vracel se z marodky. Byl jsem rád, že mohu týmu pomoci trochu jinak. Od kanadských bodů máme jiné kluky. Klidně všechny své kanadské body daruji za to, že budeme vyhrávat. Co si budeme povídat, každý rád boduje. Pro mě to ale není gró hokeje. Já chci získat tři body do tabulky. Ne tři kanadské body, když bychom prohráli 3:4.