„Kluky jsme sledovali déle, oba jsou mladí, ale už mají zkušenosti s mužským hokejem. Od Chomutova jsme koupili jejich hráčská práva a stali se tak pevnou součástí naší organizace. Mají velký potenciál. Pevně věříme, že ho u nás naplno využijí, budou se dále zlepšovat a pomůžou nám k lepším výsledkům,“ říká k novicům v týmu Zubrů sportovní manažer Pavel Hanák.
„Napsal mi Jirka Sklenář, abych mu poslal telefonní číslo. Vzápětí mi volal Kuba Grof, který mě oslovil, jestli bych měl zájem přijet a hrát za Přerov,“ prozrazuje téměř jednadvacetiletý Seemann, jenž se s přerovským trenérem brankářů a videokoučem Sklenářem zná z reprezentační osmnáctky i z let strávených v Chomutově.
V rozhodování pomohly pozitivní ohlasy
„Přerov je pro mě výzva. Budu daleko od domova a budu chtít podávat co nejlepší výkony,“ hlásí rodák z Mostu. V Chance lize zatím za 88 utkání (5+19) oblékl dres tří klubů – Kadaně, Ústí nad Labem a Chomutova. „Zubři byli vždycky nepříjemným soupeřem. Bylo těžké najít skulinku v jejich obraně a nahrát útočníkovi, protože si dobře obsazovali hráče,“ konstatuje.
Za minulý ročník vyrovnal v Kadani své prvoligové bodové maximum. Ve 34 duelech si přišel na jedenáct kanadských bodů (2+9), což z něj udělalo pátého nejproduktivnějšího muže celku z královského města na řece Ohři. „Pro Přerov hrály velkou roli reference od kluků. Klub mi doporučovali ohledně přístupu k hráčům, prostoru pro jejich rozvoj i zázemí,“ sděluje Vít Seemann, bývalý hráč reprezentační šestnáctky, osmnáctky a devatenáctky.
Pro zanedlouho dvaadvacetiletého Svobodu přišel první náznak přerovské nabídky krátce po probuzení. „Vstal jsem a psal mi Semiš (Vít Seemann – pozn. red.), jestli mi už někdo volal. Řekl jsem, že ještě ne,“ začíná popisovat. Vše se změnilo u snídaně. „Ozval se mi pan Kočara, jestli bych měl zájem hrát za Přerov.“ Čas na rozmyšlenou dostal do odpoledne, složité rozhodování jej ale nečekalo. „Nebylo nad čím přemýšlet. Řekl jsem to tátovi a ten byl stejně nadšený jako já. Odpoledne jsem panu Kočarovi zavolal, že jsem pro a chci, aby se jednání dál vyvíjelo,“ potvrzuje majitel 133 prvoligových startů (17+47).
Proti Zubrům nastupoval v posledních třech sezonách. Nejprve za Kadaň, poté za mateřský Chomutov a pak znovu v barvách Trhačů. Zároveň ví, jaké to je brankáře MEO překonat. Například na konci roku 2019 se mu to v jednom utkání povedlo hned dvakrát, čímž přispěl k vítězství chomutovských Pirátů 3:1. Loni si zase zahrál na člena mikulášské výpravy a gólem a asistencí se podílel na nečekané porážce Hanáků 2:3 po samostatných nájezdech v Kadani.
Přerovský styl by mi mohl hrát do karet
„V Chomutově jsem dal polovinu branek za celou sezonu právě Přerovu. Jsem rád, že teď mohu hrát za Zubry. Doufám, že góly budu dávat někomu jinému,“ usmívá se. Při svém prvním moravském angažmá se stal součástí týmu, proti kterému se v Chance lize nikomu nehraje dobře. „Přerov v řadě případů vyhrával třeba o gól. Vede a hraje spíš zezadu, protivníka nepouští do šancí. To by mi mohlo hrát do karet. Povedeme a soupeřova obrana bude otevřenější, takže půjde ujet do brejku,“ tuší někdejší reprezentant do 16, 17, 18 a 19 let.
Během uplynulého ročníku druhé nejvyšší soutěže se s Kadaní potácel na posledním místě tabulky. „Pořád se prohrávalo, nálada byla na nic. Často se stávalo, že někoho vyhodili nebo naopak vzali někoho nového. Když jste s někým hrál na tréninku, nevěděl jste, jestli s ním budete hrát i v zápase,“ nezastírá Jan Svoboda.
Individuálními statistikami ale v kádru Trhačů vyčníval, za 34 zápasů zapsal 27 kanadských bodů (8+19) a společně s Romanem Chloubou byl nejproduktivnějším hráčem mužstva. „Byl jsem rád, že mi trenéři věřili. Dostal jsem prostor v přesilovce, kde se mi zařadilo, pak jsme si sedli s Romanem Chloubou. I když přicházela jedna prohra za druhou, snažil jsem se na ledě odevzdávat maximum,“ komentuje mladík, který má za sebou mimo jiné rok v juniorské MHL za čínský Kunlun.
