P ř e r o v - Druhá hokejová liga je v plném proudu, odehráno už bylo ze základní části deset kol a spousta mistrovských zápasů o body nás ještě čeká. Po sobotním utkání v Prostějově jsme krátce vyzpovídali kapitána přerovských Zubrů Daniela Faltýnka. S hokejem začínal v Přerově. V sezónách 2001/2002 a 2002/2003 hrál první ligu právě za Jestřáby Prostějov. Následující čtyři sezóny působil v první lize v Olomouci a od roku 2007 můžeme zkušeného obránce opět vídat v modrožlutém dresu mateřského Přerova.
Máte za sebou zápas v Prostějově. Derby nevyšlo podle přání fanoušků. Jak jsi ten zápas viděl ty?
Zápas nevyhrál lepší, ale šťastnější. Myslím si, že vyložených šancí a gólovek jsme měli víc my. Bohužel góly teď moc nedáváme. Přemýšlím, čím jsme urazili hokejového boha, ale prostě nám to tam nepadá. Na každý gól se hrozně nadřem a jednoduché góly dostáváme.
Doma to jde, venku zatím moc ne ...
Nevím, čím to je. Připravujeme se stejně kvalitně jak na domácí, tak na venkovní zápasy. Když góla dáme, tak za střídání, dva hned inkasujeme. Musíme se na každé střídání maximálně soustředit. Soutěž je vyrovnaná, a můžeme s kýmkoliv vyhrát i prohrát. Doma vyhráváme i díky podpoře diváků, kteří jsou jako vždy skvělí.
Jaká je role kapitána mužstva, když se příliš nedaří?
Těžká!!! (smích). Kapitán to samozřejmě poslouchá z obou stran. Z kabiny i od trenérů. Hecovat se musíme navzájem. Mužstvo je kvalitní, určitě se to zlomí.
V úvodu jsme napsali, že jsi hrál šest let první ligu. Na co z této doby nejraději vzpomínáš?
Asi na první rok v Prostějově. Na zápasy chodilo 4.500 diváků. Pro mě to bylo v 25 letech první setkání s „dospělým“ hokejem. Tenkrát byla druhá liga slabší, spíš chodecké závody a skok do první ligy byl neuvěřitelný. Bylo to parádní. V Olomouci už chodilo diváků míň, ale hokej byl ještě kvalitnější. Pro mě osobně to byla velká zkušenost a jsem za ni moc rád.
Po zkušenostech ve vyšší soutěži ses vrátil do Přerova, kde hraješ už čtvrtou sezónu ...
Vrátil jsem se domů, kde jsem maximálně spokojený. Ty tři uplynulé roky nebyly špatné. V prvním roce jsme hráli finále. Druhý rok, hlavně vinou spousty zranění, nám sezóna moc nevyšla. Loňskou sezónu si ještě všichni pamatujeme. Škoda že jsme nešli aspoň do finále, ale i tak to byl i díky fanouškům velký zážitek. Navíc vloni jsme hráli poprvé v nově rekonstruované hale. Fanoušci chodili. Prostě výborný rok.
Před rekonstrukcí ZS byly obavy z užší plochy a tím pádem i tvrdší hry do těla ...
Určitě užší hřiště je poznat. Zmenšovalo se, myslím, o dva metry. Hokeji to určitě prospělo. Divák chce vidět střety, chce vidět střely na branku. Pro diváka, ale i pro nás, je to určitě zajímavější. Celá rekonstrukce určitě hokeji v Přerově nesmírně prospěla. Zázemí je vynikající. Myslím si, že i na prvoligové úrovni. Kdoví, jestli vůbec v první lize takový kvalitní stadión najdeme.
Hokej v Přerově, stejně jako v jiných městech, by bez podpory radnice neexistoval ...
V Přerově se za poslední roky ze strany vedení města udělalo pro hokej opravdu hodně. Rekonstrukce ZS je toho důkazem. Máme jednu z nejhezčích „malých“ hokejových arén v republice. Zlepšují se podmínky i v zázemí pro hokejisty. Vedení města patří právem dík za to, co pro hokej v Přerově dělá. Do budoucna doufám, že podpora města bude i nadále pokračovat alespoň ve stejném rozsahu jako dnes. Hokej je v Přerově sport číslo jedna, pokud se týká diváckého zájmu. Průměrná návštěva 1500 diváků v průběhu roku a o tisícovku víc při play off je důkazem, že Přerov je „hokejové město“. Pokud by v Přerově byla první liga, věřím, že by v průběhu sezóny bylo vyprodáno.
