„Vojta Tomi vystřelil a vzápětí dorážel. Puk se mi odrazil před bránu, mám pocit, že jsem trefil soupeřovu hokejku. Je to škoda,“ mrzí Svobodu. Podobných možností měli Zubři během druhé třetiny více. „S Darkem (Hejcmanem) jsme nedali přečíslení dva na jednoho, potom jsme překonali jejich gólmana, ale minuli jsme branku,“ připomíná chomutovský rodák, který v Přerově působí třetím rokem.

Naopak Zlín poprvé skóroval už po necelých čtyřech minutách. „Hned zkraje utkání využili přesilovku. Když rychle vedete, celý zápas se vám hraje lépe. My jsme přesilovky neproměnili, i když jsme jich potom hráli spoustu,“ komentuje Svoboda, co čtvrteční duel na přerovském stadionu rozhodlo.

Přerovští v něm mimo jiné potvrdili známou hokejovou frázi, že kdo nevyužije přesilovku pět na tři, nemůže vyhrát zápas. „Ještě jsme ji netrénovali, jenom jsme si ukázali, kdo kde bude stát. Přišlo tam pár střel… Pořád je to ale příprava, důležité je, abychom přesilovky vypilovali do ligy,“ uvědomuje si útočník, který působil také v čínském Kunlunu.

Zubři a Berani si tak v přípravném období nezůstali dlužni ani branku. Zatímco ve Zlíně třikrát skórovali svěřenci Roberta Svobody, na Hané se stejně často radoval tým Miloše Říhy mladšího. „Zápasy byly podobné. Venku jsme v úvodu využili přesilovku my a vytvořili jsme si náskok, ve čtvrtek se to pak otočilo. Ve Zlíně jsme akorát hráli na menším kluzišti, u nás bylo více prostoru pro kombinaci,“ porovnává Svoboda první třetinu přerovských přátelských zápasů.

Ten zatím poslední nabídl kromě tří gólů v síti Zubrů také sedm vyloučení na obou stranách. „Zápasy se Zlínem nebo Vsetínem jsou každý rok vyhecované, beru je jako derby. Za Zlín hrají kluci, kteří prošli Přerovem. Známe se a vzájemně se provokujeme, třeba se Zbořou (Mikulášem Zbořilem – pozn. red.) nebo s Novasem (Martinem Novotným – pozn. red.),“ vysvětluje Jan Svoboda. O nevraživost ale nejde, ujišťuje. „Po zápase si normálně podáme ruku, rozjedeme se domů a jde se dál.“