ONLINE >>> MUŽI: Poruba - Přerov 2:1

Beru to na sebe. Čekaly se ode mě góly a ty nepřišly. Se*e mě to, smutnil Dostálek

Beru to na sebe. Čekaly se ode mě góly a ty nepřišly. Se*e mě to, smutnil Dostálek
P ř e r o v – Noc po posledním zápase sezony nestrávil doma v posteli, ale na zimním stadionu. Den po vyřazení ve čtvrtfinále play-off bylo na Vlastimilu Dostálkovi znát velké zklamání. Na otázky odpovídal se sklopenou hlavou a posmutnělým hlasem. Během rozhovoru několikrát zopakoval: „Beru to na sebe.“

Odpovědnosti za prohru s Porubou 0:4 na zápasy se nezříkal. Uvědomoval si, že se počítalo s jeho brankami. V základní části jich nasázel osmnáct, ve vyřazovacích bojích však gólově promluvil až ve středečním duelu v Ostravě. Na návrat bitev o všechno do Přerova to nestačilo.

„Play-off pro nás skončilo zklamáním i ostudou. Na Porubu jsme měli. Možná jsme se sami porazili v hlavě a to rozhodlo,“ hlesl Dostálek. Na přerovské mužstvo je však podle svých slov hrdý. „Kdyby nám někdo na podzim, když jsme jezdili trénovat do Kroměříže, řekl, že po základní části budeme třetí, smáli bychom se mu. Sezona celkově zklamáním není,“ prohlásil. „Bohužel, play-off dopadlo na ho**o,“ nezastíral s devatenácti trefami nejlepší střelec Zubrů v tomto prvoligovém ročníku.

Den po posledním utkání sezony jste trénink neměli, vy jste přesto na stadionu. Co tu děláte?
Spal jsem na zimáku, nechtělo se mi domů. Chvíli jsem ještě seděl s maséry a s klukama, co tu zůstali. Všechny nás mrzí, že sezona skončila. Těžko se mi hledají slova. Naše produktivita v play-off byla špatná. Dát za čtyři zápasy sedm gólů je strašně málo. S ofenzívním soupeřem, jako je Poruba, to nestačí. Je to tristní a beru to na sebe. Je to moje vina, přesilovky jsme měli. Nechci se vymlouvat na rozhodčí, i když dneska už bych mohl. V základní části jsme každopádně měli nejlepší přesilovky v lize, teď jsme v nich měli problém vůbec skórovat. Tým šlapal, ale chabá produktivita nás stála celou sérii.

Gól z prvního zápasu nás poznamenal

Šlo po vyřazení a konci sezony vůbec usnout?
Moc se spát nedalo. Jako pro Přerováka to na mě dopadlo dost těžce. Vyřazení jsem zažil i čtyři roky zpátky s Budějovicemi, ale tam jsme lepší nebyli. Série nebyla taková, jak jsme si jí představovali. Nicméně dopadla 1:4, aspoň jednou jsme vyhráli a dávali góly. Letos jsme se na víc než na dvě branky nezmohli. To je prostě špatně. Teď už se za tím musí udělat tlustá čára. Je to pryč, začne nová sezona. Nějaký týden mě to však bude ještě hodně mrzet.

Proč série skončila tak rychle – hned po čtyřech zápasech?
Série pro nás začala a skončila prvním zápasem. Hráli jsme skvěle, byli jasně lepší. Bohužel jsme dostali blbej gól na 2:2 minutu a půl před koncem a v prodloužení prohráli. Poznamenalo nás to, přestali jsme si věřit. Neměli jsme ani štěstí, jako v některých zápasech základní části. Přiklonilo se na stranu Poruby. Viz nájezdy ve třetím utkání a smolný gól (střelu obránce Szathmáryho Postava vyrazil, kotouč ale ze vzduchu spadl do brankoviště a zajel do brány – pozn. red.). Tyhle momenty nás zlomily úplně.

Vidím, že o klíčovém momentu série máte jasno.
Za prvé, rozhodl první zápas. Za druhé, rozhodly naše hlavy. Byli jsme v pěti, Poruba ve čtyřech, přesto jsme inkasovali. V hlavě nás to zlomilo. Počítali jsme s tím, že zápas ukopeme a zvládneme. Chyběla minuta a půl… V prodloužení jsme už byli v p**eli. Hlava nešla, bylo to vidět. Pak už jsme se vezli, nešlo to. Dva zápasy v Porubě jsme dřeli na maximum, nechali na ledě všechno. Chyběl nám kousek štěstí… Soupeři se při gólech odrážely puky přímo na hůl. Přesně v takových situacích jsme štěstí potřebovali, ale neměli ho. Poruba ano.

Co momentálně prožíváte? Pocity zklamání, nebo naštvání?
Po všem, čím jsme si skrz současnou situaci prošli, byla základní část skvělá. Na mužstvo jsem hrdý. Zvládli jsme to a obsadili třetí místo. Nikdo to určitě nečekal, bylo to opravdu super. Teď převládá velké zklamání, naštvání už ani ne. Osobně jsem zklamaný opravdu hodně. Chtěl jsem jít dát. Myslím, že jsme si to zasloužili. I celý Přerov, naši fanoušci. Čtvrtfinále je zakleté, nikdy jsme přes něj nepřešli (po postupu do první ligy v roce 2015 – pozn. red.). Chtěli jsme to zlomit, ale nezvládli jsme to hlavou. Nevím, jestli se příčina vyřazení už poněkolikáté opakovala. Každopádně letos jsme dojeli na hlavu, je to smutné.

V obou zápasech v Porubě jste vedli, ale o náskok vždy záhy přišli. Čím to bylo?
Budu se opakovat, bylo to o hlavě. Gól na 2:2 v prvním zápase v Porubě byla moje blbost. Klidně to řeknu na prudko, postavím se za to. Byla to moje chyba, špatně jsem si přebral hráče a dostali jsme branku. Ve středu zase. Jdeme do vedení a za minutu dostaneme takový gól negól. K soupeři se to odrazilo, dával do prázdné brány. Nevím, jestli jsme chtěli tak moc, až z toho bylo, co bylo… Osobně nad tím budu přemýšlet ještě nějaký den, i když se k tomu člověk už nechce moc vracet. Se*e mě to, s prominutím. Jsem zklamaný, ale ne ohledně týmu. Na ten jsem pyšný. Dřel, bohužel to nevyšlo.

Fanoušci by z nás vyždímali něco navíc

Od vás se čekaly góly. V základní části jste jich nastřílel osmnáct, v play-off jste se trefil pouze jednou. Co se s vámi stalo?
Nastala nová soutěž, naše lajna produktivitu nepotvrdila. Beru to na sebe. Byl jsem tady od toho, abych dával góly. Tým na mě spoléhal. Kdybych byl produktivnější a ty góly dal, všechno mohlo být úplně jinak. Výsledky byly o gól, zápasy se mohly překlopit na naši stranu. Nevím, jestli to u mě bylo taky hlavou, že jsem se v tom začal topit…. Bylo to nicméně špatně. Mám velký podíl na tom, že jsme neuspěli. Nepotvrdil jsem očekávání. Se*e mě to.

O to víc, že jste přerovský rodák a odchovanec?
Jasně. Měl jsem v hlavě, že chci strašně přejít přes čtvrtfinále. Fanoušci, všichni lidé kolem hokeje, by si to jednoznačně zasloužili. Po všem, co se děje, jsme chtěli jít dál. Ale čtvrtfinále je pro nás zakleté, tady se vyhrálo snad jenom předkolo. Jinak se vždycky s někým vyhučelo. Chtěl jsem hrozně pomoct, aby se to změnilo. Jsem Přerovák a teď mě to strašně se*e. Mrzí mě to vůči lidem, vůči fanouškům. Ještě o to víc, že nemohli na stadion, nemohli nám fandit na tribunách. Kdyby mohli, věříme, že bychom to zvládli úplně jinak. Situace je, jaká je. Prali jsme se s tím všichni. Chtěli jsme postoupit přes Porubu. Už nevím, co bych k tomu řekl. Další slova nenacházím.

Play-off jste poprvé od postupu do první ligy začínali doma. Fanoušci by jistě hráli výraznou roli ve vašich výkonech. Nabudili by vás, vybičovali k co možná nejlepším výkonům…
Máme skvělé fanoušky, o tom žádná. Na druhou stranu, nemůžeme se na ně vymlouvat. Nemůžeme neúspěch házet na to, že nemohli na stadion. Podporovali nás i dálku, přes přenosy. Žili tím s námi. Je ale fakt, že kdyby tady byli, hrálo by se nám úplně jinak. Na stadionu by panovala neskutečná atmosféra, pro soupeře by to bylo nesmírně těžké. Vím to sám, když jsem do Přerova jezdil jako soupeř. Když tu hrajete jako host, je to strašně nepříjemné. Kdyby na play-off přišel plný dům, jak bývá zvykem, vyždímali bychom ze sebe ještě něco navíc. Něco, co nám teď chybělo.

V prodloužení třetího zápasu vás trenér nechal sedět. Jak jste to bral?
Třetí zápas se naší lajně vůbec nepovedl, stejně jako přímo mně. Nebyl jsem pro tým vůbec platný. Rozhodnutí trenéra bylo úplně správné. Dal tam hráče, kteří v tom utkání měli formu. Nejsem mladej kluk, abych se z toho zhroutil. Trenér se rozhodl správně.

Co se přihodilo s vašimi přesilovkami, že už nebyly tak smrtící jako v základní části?
Stejně, jako jsme se my chystali na Porubu, chystala se i Poruba na nás. Taky mají video. Už ví, jak přesilovky hrajeme. Navíc s nimi nehraješ jednou, ale čtyřikrát, pětkrát, šestkrát, sedmkrát. Narážíš na ně pořád. Věděli, jaké máme přesilovkové signály, přes koho to hrajeme. Měli nás přečtené, pokryté. Nedokázali jsme se s tím srovnat a něco změnit. Pak už to byla křeč. Fakt jsme chtěli, ale nevěděli jsme, co a jak. Chyběla nám lehkost ze základní části. Za vyřazením nestojí ale jen přesilovky, těch faktorů je více. Sešly se a výsledkem je, že jsme vyhučeli 0:4 na zápasy. Je to pro nás zklamání, ale je to i ostuda. Na Porubu jsme měli. Možná jsme se sami porazili v hlavě a to rozhodlo.

Vnímáte uplynulou sezonu kvůli nepovedenému play-off jako zkaženou? Je potřeba znovu připomenout, že základní část jste zakončili na třetí příčce…
Nutno podotknout, že v týmu byla spousta mladých kluků. Během sezony postupně rostli a herně se zvedli. Někteří i v play-off, třeba Honza Süss. Byl neskutečný, bylo na něm vidět, jak jde nahoru. Dokázali jsme se výborně poprat s odchody Ondry Kacetla a Pepy Hrabala. Kdyby tady Hraboš byl, všechno mohlo dopadnout úplně jinak. Po všech problémech skrz Covid, které jsme si zažili, jsme dosáhli na parádní umístění. Tým se doplnil o kluky, kteří v tu dobu nehráli, a zvládlo se to úžasně. Sedli jsme si, makalo se. Na jednu stranu se nepovedlo play-off, vrchol sezony, což je zklamání. Na druhou stranu nikdo z nás nepočítal, že budeme ve čtverce a budeme hrát čtvrtfinále. Měli jsme původně cíl být v osmičce, abychom předkolo začínali doma. Ale postupně jsme šli zápas od zápasu a chtěli být ve čtyřce. Nakonec jsme si ji vybojovali. Sezona zklamáním není, jako zklamání beru play-off. Celkově se nemáme za co stydět. V základní části jsme uhráli výborný výsledek. Bohužel, každý se dívá na play-off. Výsledek 0:4 na zápasy je zklamání. Kdyby nám ale na podzim, kdy jsme jezdili trénovat do Kroměříže, někdo řekl, že po základní části budeme třetí, smáli bychom se mu. Ovšem dokázali jsme to a mohli hrát play-off. Že dopadlo na ho**o, už teď neovlivníme.