Již dlouhých sedm ročníků hrálo Meo druhou nejvyšší hokejovou soutěž - I.NHL a hrálo ji se střídavými úspěchy. Během této doby dokázala Meochema tuto soutěž jednou vyhrát, jednou byla odkázána ohledně setrvání v soutěži na výsledek kvalifikace o 1.ligu. Ještě nikdy jí však nehrozil sestup v průběhu větší části soutěže tak výrazně, jak v této. A bohužel, vzniklé problémy nezvládla. Vzpomínky na tento ročník budou trpké a vzpomínat se nebude lehce, zvláště na jeho druhou polovinu. Do historie účasti Meochemy v I.NHL však patří a aby byla naše "kronika" úplná, nelze jej vynechat.

Systém soutěže se nezměnil

Systém soutěže ročníku 1984-1985 se nijak nezměnil, I.ČNHL hrálo opět dvanáct týmů a měly se utkat systémem každý s každým čtyřkolově, celkově je čekalo tedy 44 zápasů. Vítěz soutěže měl získat titul „přeborníka ČSR“ a postupoval do kvalifikace o první celostátní ligu, která se měla opět hrát jako prolínací soutěž. Do II.NHL měl i v této sezóně sestupovat jen poslední, ale opět přímo. Předposlední jako vždy podle výsledků kvalifikace.

Vylosování soutěže

I.ČNHL opustil po ročníku 1984-1985 jediný tým. Směrem nahoru žádný, protože Kladno bylo vyřazeno v prolínací soutěži posledním prvoligovým celkem Plzní. Směrem dolů Chomutov. Do soutěže se po pětileté pauze vrátila Jihlava B. Hracími dny byly čtvrtky a neděle. Týmům byla přiřazena tato čísla :

     1  Vimperk                   
     2  Přerov                 
     3  Jihlava B             
     4  Slavia Praha            
     5  Ústí nad Labem               
     6  Kladno                              
     7  Ingstav Brno            
     8  Karviná                    
     9  Hradec Králové                  
    10  Olomouc                 
    11  Opava                  
    12  Mladá Boleslav                

Trenéři mužstva

Trenéry mužstva zůstali i v této sezóně Jan Trnka a Vladislav Chytil.

Soupiska mužstva

Z mužstva po sezóně 1983-1984 odešlo velmi mnoho hráčů. Někteří z nich za lepšími podmínkami, které Meochema nemohla v tu chvíli nabídnout, hodně mladých a nadějných hráčů muselo nastoupit na základní vojenskou službu. Nahradilo je jen velmi málo hráčů a někteří z nich je navíc nedokázali rovnocenně nahradit. Odešel především brankář Zdenko Gáj, který podle oficiální zprávy zanechal aktivní činnosti. V zářijovém přestupním termínu ale podepsal přestupní lístky do druholigového Prostějova. Dále pak Gilbert Karolák odešel do Hodonína, Petr Opravil do Prostějova, Michal Ničajevský do Uherského Brodu, Jiří Kalvoda do Ingstavu, Miroslav Šnábl do Šternberka a Václav Kalina do prvoligové Plzně. Na základní vojenskou službu odešli do VTJ Tábor Luděk Chytil, Stanislav Růžička a Milan Zatloukal, do VTJ Mělník Josef Málek. Před počátkem nové sezóny přišli K. Šidlo z Kroměříže, Vladimír Jokl z Ingstavu Brno, Pavel Hofírek ze Žďáru nad Sázavou, Jindřich Juříček z Jihlavy a M. Ševčík z Gottwaldova.

Kádr mužstva tvořili tito hráči :

Brankáři :        
               25   FOLDYNA  Miloslav     1958
                1   ŠIDLO  K.             1960 		

Obránci :  
                3   KARVAI  Jiří          1961
                5   OVČÁČEK  Petr         1953
               14   SVOZIL  Stanislav     1952
               19   ŠIVIC Petr            1957 
               11   VAVRUŠA  Ivo          1958     
               15   JOKL  Vladimír        1961 
               32   GRIGÁREK  Lubomír     1965  

Útočníci :  
               23   HÁNA  Milan           1962
               24   LUZAR  Jaroslav       1953 
               21   ŘEZÁČ  Jaroslav       1950
               16   STUCHLÍK  Jaroslav    1958		
               17   ŠAŠEK  Martin         1950 
               10   VESELÝ  Antonín       1955
               31   VŠETÍČEK  Marek       1965 
               34   ZATLOUKAL  Marek      1965
                7   HOFÍREK  Pavel        1960
               20   ŠEVČÍK  M.            1963 		
               22   JUŘÍČEK  Jindřich     1962
               33   GEREŠ  Petr           1966
               35   KLIMECKÝ  Jan         1965
               12   RYŠÁNEK  Roman        1964 	

Cíle Meochemy

Meochema si před sezónou nedávala přehnané cíle. Zatímco před předchozí sezónou se její vedení netajilo přáním hrát v horní polovině soutěže, nyní již bylo daleko opatrnější. Ve zpravě pro tisk uvedlo, že chce hrát lépe než předchozí sezóně, vyhnout se tak výrazným výkyvům jak v předchozí sezóně a je přesvědčeno, že je v silách mužstva hrát v klidném středu tabulky.

Favoritem soutěže je opět exligové Kladno

Kladno hrálo nejvyšší soutěž dlouhá léta a mělo z ní obrovské zkušenosti. V I.NHL však hrálo již v předchozí sezóně a trochu v ní zůstalo za očekáváním. Velmi vážným konkurentem mu byla Olomouc, která byla před ním velkou část sezóny, v jednu chvíli dokonce o pět bodů. Vítězství si Kladno zajistilo "za pět minut dvanáct" až v posledním kole a navíc doslova s "odřenýma ušima", když postoupilo jen díky lepším vzájemným zápasům s Morou. Do první ligy však nepostoupilo jen díky nevydařené prolínací soutěži, v níž se zachránila v nejvyšší soutěži Plzeň. I v popisované sezóně se však věřilo nejvíce Kladnu.

Příprava na sezónu

Letní příprava, probíhající v průběhu května a června proběhla podle plánu a s její kvalitou bylo trenérské duo Trnka - Chytil spokojeno. Na ledovou plochu přerovští hokejisté poprvé vyjeli už 30. července 1984. K přátelským zápasům si Meochema pozvala velmi kvalitní týmy, například prvoligové Vítkovice, Gottwaldov a Zetor Brno, i když se dalo čekat že tito soupeři nepřijedou v "plné síle", ale dají hodně prostoru mladým hráčům. Dále si domluvila přátelské zápasy se třemi předními celky I.SNHL - v sezóně 1983-1984 čtvrtými Topolčany, třetí Dubnicí nad Váhom a změřila síly dokonce i s vítězem této soutěže soutěže - TJ Plastika Nitra, která hrála prolínací soutěž o postup do 1.ligy. Právě s ní přátelské zápasy doma 9.8.1984 zahajovala. Na počátku září se pak zúčastnila mezinárodního turnaje v polském Krakově. V konkurenci 6 týmů (tři z Polska, dvou z Československa a jeden švédský tým) skončila na druhém místě hned za vítěznou Duklou Trenčín, která hrála v tu dobu 1.ligu. Přerovský útočník Roman Ryšánek byl vyhlášen nejlepším střelcem turnaje, když na něm vstřelil 6 gólů.

V soutěži mužstvo zvolilo taktiku razantních nástupů

Pro samotnou soutěž zvolilo mužstvo nepříliš šťastnou taktiku. Obvykle zahájilo zápas obrovským, až přílišným náporem a patřila mu první třetina. V takto vysokém nasazení samozřejmě ale nemohlo vydržet celý zápas, protože bylo "zaplaceno" velkým výdajem sil, které většinou ve druhé polovině utkání chyběly. Podle toho, jak se podařilo Meochemě úvodní tlak využít, se pak odvíjel i zbytek utkání. Výkon přerovského týmu totiž musel v dalších částech zápasu logicky klesat a pokud si během zmiňovaného náporu nedokázal vytvořit dostatečný gólový náskok, první inkasovaný gól mužstvo většinou psychicky zlomil a zápas neustálo.

1.kolo   20. září 1984
Meochema - Opava   2 : 6
Utkání začalo velkým náporem Meochemy. Opavu zatlačila do jejího obranného pásma a vytvořila si velké množství šancí, žádnou však nedokázala proměnit. Všem střelám bránil výborným výkonem gólman hostí Bolek a když se ho v 8. minutě podařilo Přerovákům přeci jen překonat, zaskočil za něj na brankové čáře hostující obránce. Opava naproti tomu podnikala před přerovskou branku "výlety" jen velmi ojediněle a až do 16. minuty si prakticky nevytvořila jedinou významnější šanci. Pak se však vyplnilo přísloví "nedáš - dostaneš". Dvě minuty před koncem úvodní části se s poměrně velkým štěstím podařilo překonat brankáře Foldynu opavskému Dobošovi. Hned ve třetí minutě druhé třetiny navíc hosté využili nedoruzumění v obranné třetině Meochemy a Jelen tak poslal Opavu již do dvoubrankového vedení 0:2. Vynikající hra Meochemy se rázem sesypala jako domeček z karet. Hráči Přerova začali být nervózní, nebyli schopni kombinovat a častěji sólovali, až před branku však téměř nikdy neprošli. To byla voda na opavský mlýn, hra se brzy vyrovnala. Ve třetí třetině už bohužel dominovali hosté, kteří se na rozdíl od Meochemy dokázali prosadit i střelecky. Po dvou gólech za hosty přidali Šrom (42. a 50.) a Jelen (49. a 59.). Meo dokázalo vysokou porážku jen trochu zmírnit až za stavu 0:5 v posledních dvou minutách zápasu. Góly vstřelili v 58. minutě Klimecký a o minutu později Krayzel. Před 1800 diváky řídila utkání trojice Bubeníček - Moravec, Vaculík. Na trestné lavici muselo zpytovat svědomí 11 hráčů (5:6), žádný z týmů přesilovky nevyužil.

Ve 2.kole se ve Vimperku nehrálo

Zápas se měl odehrát v neděli 23.9.1984. Kvůli velké vzdálenosti odjel tým Přerova k zápasu podle plánu už o den dříve, tedy v sobotu 22. září v 11.15 hodin. Meochema si ve Vimperku objednala nocleh ze soboty na neděli pro 28 lidí v hotelu "Zlatá hvězda". Rezervace jí byla písemně potvrzena. Když však mužstvo dorazilo do Vimperku, k velkému velmi nepříjemnému překvapení zjistilo, že hotel je plně obsazen. Pracovníci hotelu si byli vědomi své chyby a snažili se hráčům najít náhradní ubytování v jiných hotelích, ubytovnách, internátech či kolejích nejen ve Vimperku, ale i v okolí až do vzdálenosti 100 km. Mužstvo mezitím celou dobu čekalo v deštivém počasí v autobuse. Ve 23.30 hodin se přerovští hokejisté dozvěděli, že náhradní ubytování nelze nikde v okolí zajistit. Přerovští hokejisté si nechali všechny tyto okolnosti písemně potvrdit, o situaci byli uvědoměni zástupci TJ Šumavan Vimperk i svazu a kolem půlnoci se vydali na zpáteční cestu do Přerova. O osudu utkání tak musela rozhodovat sportovně technická komise svazu. Po předložených zprávách zástupců obou klubů podle očekávání rozhodla, že zápas se odehraje v náhradním termínu 6.listopadu 1984.

3.kolo   27. září 1984
Meochema - Mladá Boleslav   6 : 2
Také zápas s Mladou Boleslaví zahájilo Meo obrovským náporem. Na rozdíl od zápasu s Opavou však jeho hráčům tentokrát vycházela i koncovka. Vedení se ujali hned v 1. minutě gólem Hofírka. V 7.minutě pak skóroval Klimecký a o minutu později Juříček. Hra měla velmi dobrou úroveň téměř celé utkání a celou první polovinu především zásluhou Meochemy. Ještě do první sirény zvýšil v 15. minutě opět Klimecký a do šaten se tak šlo za stavu 4:0. Velká škoda, že se domácí mužstvo nechalo dost zviklat celkem náhodným gólem hostů, kteří dokázali ve 29. minutě využít jejich nepřesné přihrávky. Jeho autorem byl Linhart. I tentokrát po prvním inkasovaném gólu Meo zbytečně přenechalo iniciativu soupeřům, kteří byli v závěrečné třetině lepším týmem. Není proto divu, že ve 44. minutě snížil na 4:2 boleslavský Lejsek a další góly byly doslova na spadnutí. V této době velmi dobrými zákroky podržel své spoluhráče přerovský brankář Foldyna a svým vynikajícím výkonem je nakonec vyprovokoval k zlepšené hře alespoň v závěru zápasu. Během posledních dvou minut dalo Meo tak jak v zápase s Opavou dva góly. Nejdříve v 58.minutě Svozil, o minutu později dosáhl hattricku třetím gólem Klimecký. Utkání sledovalo 2000 diváků, hlavní rozhodčí Stařinský poslal na trestnou lavici 5 přerovských a 6 boleslavských hráčů, hostujícímu Kosovičovi udělil navíc desetiminutový osobní trest. Na čarách mu asistovali Molín a Frais. Dvěma hráčům hostí skončily tresty předčasně. Po třech kolech bylo Meo na 7. místě, navíc s jedním zápasem k dobru.

4.kolo   30. září 1984
Meochema - Jihlava B   5 : 3
Průběh třetího utkání měl prakticky stejný scénář jako poslední dva. Diváci viděli velmi dobrý hokej. Bojovnost a rychlost byla velkou devizou obou celků. Na vysoké úrovni tyto parametry udržovali v první půli především domácí, ve druhé půli hlavně vojáci, kteří měli ve svém středu i několik bývalých prvoligových hráčů. I tentokrát se Meo mělo možnost rychle uklidnit, protože ve 3. minutě otevřel skóre Luzar. Další góly sice dlouho nepřicházely, ale nakonec se "gól do šatny" v poslední minutě první třetiny povedlo vstřelit Řezáčovi. Hned po několika sekundách druhé části se podařilo navýšit skóre už na 3:0 Klimeckému. Postupně se však začali prosazovat i hosté, především díky dobré kombinaci. Všechny jejich góly vstřelil jediný hráč - Hauer. Ve 30. minutě nejprve snížil na 3:1 a o čtyři minuty později vstřelil i kontaktní gól. Snaha a enormní vůle po vítězství ale naštěstí přerovským neubývala a ve 38. minutě se prosadil před brankou hostů Klimecký. V poslední třetině už měla Jihlava B zcela navrch a v 53. minutě vykřesal docela velkou naději minimálně na vyrovnání již zmiňovaný Hauer. Naštestí se to však v dalším průběhu vojákům nepodařilo a v poslední minutě se tak rozhodli pro power-play. Meo však vyhrálo buly a hned po 4 sekundách dopravil puk do prázdné branky Řezáč. Divácká návštěva oproti předchozím dvěma utkáním významně poklesla, do hlediště přerovského zimního stadionu si našlo cestu 1400 diváků. Trojici v pruhovaných dresech tvořili Horák - Judásek, Lyčka, vyloučili po čtyřech hráčích z obou týmů, na využití přesilovek vyhrálo Meo 2:0. Po zápase se Meo posunulo se 4 body na 6. místo a mělo navíc zápas k dobru.

Po čtyřech kolech a třech odehraných zápasech se zdálo, že zvolená taktika by mohla většinou platit, protože z nich Meo dva vyhrálo. Jenže zatím hrálo jen doma a byla otázka, jak bude fungovat venku. O tom si více povíme zase příští čtvrtek.