Před měsícem nám skončila letošní sezóna a přichází opět čas trochu zavzpomínat na slavné doby přerovského hokeje. V tomto mezisezónním období si v dalších 17 dílech, které budou tak jako v minulých letech vycházet ve čtvrtek, připomeneme opět další dva ročníky, tentokrát 1981-1982 a 1982-1983. Již dnes zahájíme vyprávění o prvním z nich, tedy nejúspěšnější přerovské sezóně všech dob, ročníku 1981-1982. Právě letos klub oslavil kulaté výročí od tohoto velikého úspěchu. Vraťme se tedy nyní o třicet let zpět a projděmě se společně touto sezónou. Opět Vás prosíme, aby jste omluvili ve všech dílech velmi špatnou kvalitu obrázků, které pocházejí ze 30 let starého tisku.

Předchozí díly, které vycházely v minulých letech, naleznete v sekci "Historie", odkazu "Přerov v I.NHL" (díly 1 až 33).

V dnešním díle si řekneme pár slov o přípravě na tuto sezónu, nezapomeneme ani na změny v kádru hokejistů Meochemy Přerov a vkročíme i do úvodních kol samotné soutěže.

Model soutěže

Všechny čtyři předchozí ročníky I.NHL, kterých se TJ LMCH Přerov účastnilo, se od sebe alespoň trochu lišily. V prvním ročníku se hrálo v jedné skupině o 12 celcích, padaly poslední dva a jisté to neměl ani desátý, ve druhém ročníku měly například poslední dva týmy možnost se ještě zachránit v soutěži v kvalifikaci, ve třetím ročníku vznikly dvě dvanáctičlenné skupiny, ale hrály celou sezónu zvlášť a ve čtvrté sezóně se v polovině soutěže prvních pět celků obou skupin sloučilo do jedné desetičlenné finálové skupiny.

I tentokrát došlo k jedné kosmetické úpravě. Ročník 1981-1982 se hrál téměř stejným systémem jako ten předchozí, jen se sestupujícími to bylo opět trochu jinak. To znamená, že soutěž hrálo celkem 24 týmů, které byly rozděleny do dvou skupin. V těchto skupinách se hrálo dvoukolově každý s každým. Této části se říkalo „základní část“. Po jejím skončení nejlepších 5 týmů obou skupin postoupilo do „finálové skupiny“, kterou tedy tvořilo 10 týmů. Ty se spolu navzájem utkaly opět dvoukolově každý s každým, přičemž bodové zisky i skóre týmům po skončení základní části zůstaly. Vítěz této skupiny měl získat titul „přeborníka ČSR“ a postupoval do kvalifikace o první celostátní ligu, která se měla už počtvrté za sebou hrát na 3 vítězné zápasy. Kluby, které se do této skupiny neprobojovaly, zůstaly po 22.kole ve svých skupinách a hrály rovněž dvoukolově každý s každým „o záchranu“. Také těmto týmům zůstaly bodové zisky a skóre zachovány. Z obou skupin ale na rozdíl od předchozího roku sestupoval jen poslední celek a to přímo do příslušného krajského přeboru. Horší z předposledních celků tabulky mohl rovněž spadnout, pokud by z 1.ligy spadl český tým a do ní postoupil slovenský.

O postup do I.NHL se mělo utkat všech 8 vítězů krajských přeborů ve dvou čtyřčlenných skupinách. Postup měli zajištěn pouze vítězové. Lepší z týmů na druhém místě by postoupil jen v případě, že by do 1.ligy postoupilo české mužstvo a z ní spadlo slovenské.

Vylosování soutěže

I.NHL opustilo po loňském ročníku celkem 5 klubů. Směrem nahoru Zetor Brno a směrem dolů Příbram, Litoměřice, Kopřivnice a Vyškov. Protože z 1.ligy sestoupil slovenský celek Slovan Bratislava, z krajských přeborů postoupilo hned 5 týmů : z českých Louny, Uhelné sklady Praha a Mělník, z moravských Prostějov a Třinec. V „moravské“ skupině B I.NHL se však uvolnila tři místa, všechna navíc po moravských klubech. Počet českých účastníků se tak v ní nejenže nesnížil, ale naopak se musel rozrůst ještě o jednoho. A „odskákalo“ to tentokrát mužstvo z města, kde se stéká Labe s Vltavou. Týmům byla přiřazena tato čísla :

    Skupina A                    Skupina B

     1  Ústí nad Labem            1  Hradec Kralové
     2  Slávia Praha              2  Přerov
     3  US Praha                  3  Karviná
     4  Písek                     4  Opava
     5  Milevsko                  5  Ingstav Brno              
     6  Liberec                   6  Prostějov
     7  Louny                     7  Mělník
     8  Chomutov                  8  Třinec  
     9  DP Praha                  9  Olomouc
    10  Jihlava B                10  Kolín
    11  Sokolov                  11  Žďár nad Sázavou
    12  Vimperk                  12  Mladá Boleslav

Trenéři mužstva

Hlavním trenérem mužstva zůstal i v této sezóně prof.Josef Podlaha. Jeho bývalý asistent Oto Mrlík odešel do ZVL Skalica, novými asistenty hlavního trenéra se stali Pavel Foret a Stanislav Grábl.

Soupiska mužstva

V sestavě Meochemy došlo k mnoha personálním změnám. Ty měly za následek snížení počtu hráčů, což se původně zdálo jako nevýhoda. Nedostatečně široký hráčský kádr totiž nemohl vytvořit mezi hráči konkurenci a tým v případě zranění některého z hráčů by neměl k dispozici ekvivalentní náhradu. Kolektiv měl však veliké štěstí, že v průběhu „základní“ i „finálové“ části ČNHL k vážnějším zraněním některého klíčového hráče nedošlo. Mužstvo přišlo po sezóně 1980-1981 celkem o 7 hráčů. Oba brankáři u mužstva zůstali, pro případ zranění některého z nich mělo mužstvo v záloze ještě vlastního odchovance Ivo Patrmana. Z týmu odešli dva obránci a to do ZVL Skalica Josef Franěk, který v předchozím ročníku nastřílel za Meo z obránců nejvíce gólů a Eduard Svoboda, který zanechal aktivní činnosti. Největší ztrátu utrpělo ale Meo na postech útočníků, kterých opustilo Meochemu pět. František Krejčí přestoupil do ZVL Skalica, Vlastimil Černý do ZKL Brno a žlutomodrý dres „vysvlekl“ i František Krejčíř. Aktivní činnosti zanechali Milan Žádník a Lubomír Bilík. Tým byl doplněn pouze třemi hráči z jiných klubů. Z Mladé Boleslavi přišel do Meochemy obránce Jiří Karvai, z Kopřivnice útočník Martin Šašek a z Gottwaldova další útočník Jaroslav Stuchlík. Z dorostu byli k mužstvu přeřazeni tři hráči : obránce Luděk Chytil a útočník Milan Zatloukal hráli mistrovské zápasy už v základní části, prozatím jen do tréninkového procesu prvního mužstva byl zařazen útočník Milan Hána, který za něj nastoupil až ve finálové části. Ukázalo se však, že všechny posily byly i přes jejich nevelký počet velmi vhodnými typy hráčů, kteří do týmu výborně zapadli. Podařilo se tak vytvořit jednolitý kolektiv, který oplýval velkou bojovností, kolektivním duchem a odpovědně přistupoval k tréninkovému procesu i všem zápasům. Nebyly v něm žádné hvězdy, ale právě v tom byla jeho síla.

Kádr mužstva tvořili tito hráči :

Brankáři :     
               22   GÁJ  Zdenko
               24   PLÍHAL  Jiří
                    PATRMAN  Ivo

Obránci :      
               11   VAVRUŠA  Ivo
               25   GRUSSMANN  Martin
               19   ŠROM  Bohumil
               14   SVOZIL  Stanislav
                5   OVČÁČEK  Petr
               20   CHYTIL  Luděk
                3   KARVAI  Jiří

Útočníci :     
               21   ŘEZÁČ  Jaroslav
                2   LUZAR  Jaroslav
               17   ŠAŠEK  Martin
                9   ŠNÁBL  Miroslav
               18   HAMPEL  Petr
               13   KALVODA  Jiří
               10   TRNKA  Jan
               15   DVOŘÁK  Jaroslav
               16   STUCHLÍK  Jaroslav
                8   ZUBÍČEK  Jiří
               12   ZATLOUKAL  Milan
              ------------------------------
               23   HÁNA  Milan  (ve finálové části a kvalifikaci se Slovanem)

Cíle Meochemy

Přerov dosud nikdy nepatřil v I.NHL mezi nejlepší. Připomeňme si, že v prvním roce skončil desátý ze dvanácti, ve druhém devátý ze dvanácti, ve třetím pátý ve skupině B (tedy celkově až na 10.místě ze 24 týmů) a v předchozím ročníku dokonce až 3. ve skupině o záchranu (celkově až na 15.místě ze 24 celků). Kdo by si tedy tehdy před sezónou vsadil na Meo jako na vítěze soutěže ? Opatrné v představách bylo před začátkem soutěže i tehdejší vedení klubu. Jak jsme se již zmínili, kádr mužstva byl poměrně úzký a zdálo se, že tým bude spíše oproti minulému roku mírně oslaben. Za reálný cíl bylo proto považováno dosažení 6. až 7.místa ve skupině po skončení základní části, se ziskem potřebného počtu bodů k bezproblémovému udržení ve druhé části soutěže. Trenéři a hráči si však dali vyšší cíl – pokusit se umístit mezi pěti prvními mužstvy skupiny B a zajistit si tak účast ve finálové skupině I.ČNHL.

Postupem do finálové skupiny byl tento cíl již před vánocemi 1981 splněn a před jejím začátkem v ní bylo Meo na 4.místě. Družstvo si proto dalo za cíl udržet horní polovinu finálové skupiny a skončit tak celkově do 5.místa.

Soutěž nemá jednoznačného favorita

Favoritem I.ČNHL býval obvykle tým, který sestoupil z nejvyšší soutěže. Celých 27 let z ní totiž spadala jen česká mužstva. Ne snad, že by se hrál na Slovensku tak kvalitní hokej, ale proto, že Slovan Bratislava býval mnoho let jediným slovenským mužstvem, které nejvyšší soutěž hrálo a vždy se v ní dokázal udržet. Až v polovině 60.let počet slovenských týmů v 1.lize vzrostl na dva a v 70.letech na tři. Teď se však do 1.ligy vrátil podle očekávání Zetor Brno a „černého Petra“ měl v ruce Slovan Bratislava. Zatímco ten byl tedy jednoznačným favoritem I.SNHL, česká I.ČNHL jednoznačného favorita po mnoha letech postrádala.

Které týmy tedy byly před začátkem této sezóny žhavými kandidáty na vítězství ? Meo mezi ně rozhodně nepatřilo. Potvrzoval to i celostátní deník „Československý sport“, který pasoval před začátkem soutěže na posty favoritů zcela jiné kluby :

Ve svém komentáři z článku, jehož úvod vidíte na obrázku výše, popisoval základní změny v jednotlivých klubech a jejich cíle v sezóně 1981-1982. O Přerovu se zmínil velmi stroze jen jedinou větou : „Přerov se chce spokojit s klidnými vodami tabulky“, zatímco téměř u všech ostatních účastníků skupiny B se rozepsal přeci jen o něco podrobněji a o sedmi z nich napsal, že se chtějí pokusit vybojovat finálovou skupinu (Olomouc, Opava, Karviná, Kolín, Hradec Králové, Karviná, Ingstav Brno). Cílem čtyř zbývajících celků, z nichž 3 postoupili z krajských přeborů, mělo být podle jejich hodnocení udržení v soutěži (Mladá Boleslav, Třinec, Mělník, Prostějov).

Příprava na sezónu

Přípravné období na sezónu 1981-1982 bylo zahájeno podle plánu 27.dubna 1981. Zátěž byla stanovena nad úroveň předcházejícího ročníku a důraz byl kladen na výrazné zvýšení vytrvalosti a fyzické zdatnosti. Hráči se zúčastňovali přípravy pravidelně a měli k ní velmi dobrý přístup. Kvalitu tréninkového procesu nenarušily ani krátkodobá zranění ani nedostatek tréninkových prostor (vhodná posilovna nebo tělocvična). Po skončení letní přípravy mělo mužstvo 14 dnů dovolenou a v červenci ještě trénovalo dva týdny mimo led. Na ledové ploše začalo trénovat 3.8.1981. Trénink na ledě byl kombinován s tréninky na hřišti a posilováním. V této fázi mužstvo odehrálo 20 přípravných zápasů s velmi dobrými výsledky. Hrálo s celky různých úrovní, uveďme několik nejzajímavějších výsledků : v mezinárodním zápase například hostilo účastníka rakouské 1.ligy HC Klagenfurt a porazilo jej 8:2, Železárny Prostějov, které byly nováčkem I.NHL, porazilo 5:4, loňského účastníka I.NHL Vyškov 7:1, Tábor 11:1. Síly měřila Meochema i se slovenskými kluby, které hrály I.SNHL. Doma vyhrála se Skalicí 5:1, prohrála s Nitrou 1:4, v Martině vyhrála 1:5 a ve Zvolenu 3:6. Družstvo absolvovalo i zájezd do Polska, kde se utkávalo vesměs s prvoligovými týmy. S polským národním týmem prohrálo 8:3, v dalších zápasech však už bylo úspěšné : nad Polonií Bytom zvítězilo 4:6, nad GKS Katowice 3:5 a nad Naprzod Janow 3:4. Zájezd sloužil k sehrání pětek a prověření systému hry mužstva.

Na úvod soutěže Meo využilo příznivého losu

Zavedením finálové skupiny v ročníku 1980-1981 došlo sice zcela nepochybně ke zatraktivnění soutěže, ale také ke snížení počtu zápasů. Jak již víme z předchozího ročníku, finalisté jich hráli 40 a zbývající celky dokonce jen 34. Se začátkem soutěže se tedy nijak nepospíchalo a v popisované sezóně začala poprvé za dobu, co v ní účinkovalo Meo, až v říjnu. Podobně jako v předchozí sezóně mělo Meo přiřazeno v rozlosování číslo 2 a to znamená, že v 1., 3. a 4.kole mělo výhodu domácího prostředí. Jak se později ukázalo domácí prostředí bylo velice silnou zbraní Meochemy a téměř čtyři měsíce ji žádný tým nedokázal doma porazit.

1.kolo      4. října 1981
Meochema – Žďár nad Sázavou      5 : 2
V úvodním kole I.NHL 1981-1982 přivítalo Meo doma Žďas Žďár nad Sázavou, kterému v předchozím ročníku utekl postup do finálové skupiny doslova o vlásek. V této sezóně byl postup Žďasu mezi elitu jeho jasným cílem a pomoci k tomu mu měl především nový trenér. Zatímco ale před rokem v Přerově mužstvo z Vysočiny úspěšně „loupilo“, tentokrát mělo větší část zápasu více ze hry Meo a projevilo se to i střelecky. Na první gól se sice čekalo přes 15 minut, ale poté se Meo ujalo vedení 2:0 dvěma „slepenými“ góly Svozila a Kalvody. Do přestávky sice ještě hosté snížili na 1:2 gólem Trávníka z 19.minuty, ale to bylo na dlouhou dobu z jejich strany vše. Dalšími dvěma slepenými góly Karvaie z 29. a Luzara z 30.minuty Meochema v polovině utkání zvýšila už na 4:1 a když v 52.min. zvýšil Trnka na 5:1, 1530 přítomných diváků už o vítězi utkání nepochybovalo. Radost jim nezkazil ani gól hostujícího Ptáčka v předposlední minutě, který upravil výsledek na konečných 5:2. Hlavní rozhodčí Šebela poslal zpytovat svědomí na trestnou lavici 6 přerovských a 4 hostující hráče. Oba týmy využily po jedné přesilovce. Na čarách asistovali Dubský a Zajíc.

2.kolo      7. října 1981
Hradec Králové – Meochema      7 : 2
Zatímco doma Meochema své diváky potěšila, v prvním zápase venku zcela vyhořela. Hradec Králové, který rovněž změnil po minulé sezóně trenéra, navíc posílen několika novými hráči, podobně jako Žďas neskrýval před sezónou své ambice hrát v horní polovině tabulky. Že to myslí vážně, potvrdil bohužel i v zápase s Meochemou. Ta začala zápas sice velmi dobře, ale absolutně nezvládla závěr utkání. Dvě třetiny se zdálo, že je Hradci vyrovnaným soupeřem. Už ve 2.minutě vedla po gólu Kalvody a když v 8.minutě rozvlnil hradeckou síť Luzar, nic nenasvědčovalo tomu, že si odveze domů takový debakl. Jenže domácím se ještě do přestávky podařilo srovnat na 2:2 góly Černického ve 12. a Šťastného v 16.minutě. Téměř celou druhou třetinu se hrálo bez branek, nakonec ale asi 1000 hradeckým divákům udělal radost gólem do šatny Andrjes a otočil stav zápasu na 3:2. V poslední třetině zažila přerovská obrana „kolaps“. Hradečtí zatlačili Přerováky před Gáje a jeho konto inkasovaných branek postupně zatížili dalšími čtyřmi góly. Nejdříve ve 46.min. Paleček, poté v 50. a 53.min Těšitel a celé to uzavřel o minutu později Šťastný. Utkání řídili rozhodčí Bareš – Vršinský a Holý, vyloučili 7 hráčů v poměru 4:3, žádné mužstvo přesilovku nevyužilo.

Výbuch ve 3.třetině hradeckého utkání srazil Meochemu v nově vzniklé tabulce I.ČNHL skupiny B hodně do hloubky. „Černý kůň“ soutěže měl v tu chvíli svou „stáj“ až na 9.místě. V této sezóně to bylo naštěstí nejnižší umístění, i když nešlo o poslední debakl Meochemy. Velmi hluboko byli však i někteří z favoritů. Největší přerovský rival – olomoucká Mora měla těžké vylosování. Začínala se soupeři, kteří měli podle médií bojovat o vítězství v soutěži. V prvním kole prohrála v Opavě 3:1 a ve druhém doma s Ingstavem Brno 3:6. Po dvou kolech byla zcela bez bodů a za ní se krčil už jen Mělník.

3.kolo      11. října 1981
Meochema – Mladá Boleslav      4 : 1
V dalším domácím utkání přivítalo Meo doma na svém ledě Mladou Boleslav, která měla podle předpovědí patřit mezi celky co budou bojovat o záchranu. Po předchozí sezóně totiž přišla o několik hráčů a posilu neměla prakticky žádnou. Průběh zápasu tomu skutečně napovídal. Meo mělo v první třetině obrovskou převahu, neproměnilo řadu vyložených šancí. Brankář hostí Slabý podal vynikající výkon, hosty držel dlouho nad vodou a když už byl překonán i on, pomohly mu třikrát tyče jeho svatyně. Nikdo by se nedivil, kdyby Meo po 1.třetině výrazně vedlo, ale do šaten se šlo po úvodní periodě za bezbrankového stavu. Obraz hry ani skóre se však dlouho nezměnilo ani po přestávce. Poprvé Slabý kapituloval až ve 32.minutě po akci letošní přerovské posily – Stuchlíka a 1350 diváků se radovalo i o tři minuty později, když se gólově prosadil Luzar. V poslední třetině nejdříve skórovala ve 44.minutě další nová přerovská posila – Šašek a o minutu později mohl vedení definitivně pojistit Řezáč, který byl podražen v sólovém nájezdu. Hlavní rozhodčí Tomica nařídil trestné střílení a prováděl jej sám faulovaný. Jeho střelu však Slabý chytil. Naopak hosté trochu vystrašili Přerováky o dvě minuty později, když snížil Heroid na 3:1. Přerov si však udržoval převahu i poté a hosty do šancí moc nepouštěl. Vše definitivně potvrdil v 52.min. Trnka a od další pohromy zachránila hosty opět tyč. Právě „dobré postavení tyčí“ Slabého svatyně a jeho kvalitní výkon byly hlavní příčinou toho, že hosté si neodvezli z Přerova podobný debakl, jak Meo z Hradce Králové. Hlavnímu rozhodčímu, který vyloučil po 6 hráčích z obou mužstev, pomáhali na čarách Bubeníček a Postránecký. Oba týmy využily jednu přesilovku.

Rodí se noví favorité . . .

I když byla odehrána teprve tři kola, už se dalo z tabulky ledacos vyčíst. Do množiny hlavních favoritů se zařadili především Ingstav Brno, který v prvním kole doma rozdrtil Třinec 11:2, porazil Moru na jejím ledě 3:6 a ve 3.kole doma Kolín 5:2 a patřilo mu 1.místo. Jako silný se opravdu ukázal Hradec Králové. První dvě kola hrál doma s Ml.Boleslaví 5:4 a s Meochemou 7:2, ve 3.kole vyhrál v Karviné 2:5 a byl druhý rovněž bez „ztráty kytičky“. Roli favorita ale zatím nepotvrzovala Mora, která zachraňovala těsnou výhru 1:2 v Prostějově až v poslední minutě zápasu a byla až desátá. Co Meochema ? Další domácí vítězství ji přeci jen posunulo v tabulce výše, po třetím kole ji patřilo 4.místo.

4.kolo      14. října 1981
Meochema – Karviná      5 : 3
Také ve čtvrtém kole hrálo Meo doma a utkalo se tentokrát se soupeřem, který před sezónou výrazně posílil. Své posily sbíral jednak z ligových klubů – ze Sparty a Trenčína, ale „lovil" i v NHL (dva hráče z Opavy a jednoho z Liberce). Před sezónou se tedy jemu dávaly daleko větší šance na finálovou skupinu než Přerovu. Zatím tomu však nic neodpovídalo, aktuálně přijala Karviná do Přerova až jako devátá a těžké chvíle ji připravilo i Meo. Karviná se podle předpokladu prezentovala vysokou herní úrovní, ale hráči Přerova tuto karvinskou devizu nahrazovali zvýšenou bojovností i rychlostí. Úvod utkání tak patřil jim, ale podobně jako s Boleslaví i tentokrát hodně vyložených šancí nejdříve zahodili. Prosadili se až v půli první třetiny „slepenými“ góly Trnky v 10. a Stuchlíka v 11.minutě. Karviná chtěla dokázat, že se s ní musí skutečně počítat a o dvě minuty později snížil Gurecký na 2:1. Hra se pak vyrovnala a ve druhé třetině si dokonce o něco více šancí vypracovali hosté. Brankář Gáj ale své spoluhráče podržel a na stavu se až do druhé sirény nic nezměnilo. Poslední třetina přinesla málo vídané drama, které se svým průběhem i happyendem muselo 1100 divákům rozhodně líbit. Karviné se totiž nejdříve podařilo dvěma „slepenými“ brankami skóre otočit. Ve 45.minutě uspěl Kovalčík a o minutu později překonal Gáje Nikl. To však byl pro Meochemu signál ke zvýšení aktivity a na ledě se rozpoutal neúprosný boj o každý puk. Na branku hostí se řítil opravdový hokejový uragán, který brzy přinesl ovoce. Ve 49.minutě nejdříve vyrovnal na 3:3 Luzar (akce na snímku níže) a v 58.minutě strhl vedení opět na stranu Meochemy Hampel. 39 sekund před koncem se střídačka Karviné odhodlala odvolat brankáře, ale 13 sekund před koncem za velkého jásotu všech hráčů i hlediště pečetil vítězství 5:3 gólem do prázdné branky Šnábl. Rozhodčí Zálešák – Machač a Trněný vyloučili 3 přerovské a 4 karvinské hráče, jedinou přesilovku využili hosté.

Po prvních 4 kolech se tak díky domácím zápasům protlačilo Meo až na 3.místo. Patřilo mu 6 bodů, skóre 16:13 a na vedoucí pozici mu v tu chvíli chyběl 1 bod, neboť všechny celky, které byly po 3.kole před Přerovem (Ingstav Brno, Hradec Králové a Opava) jen remizovaly. Do výše se už pomalu začal tlačit další z předpokládaných favoritů - zatím sedmá Mora. Jak se dařilo Meochemě ve zbývajících zápasech první poloviny základní části si ale budeme povídat zase až za týden.