ZÁPASY ONLINE ► MUŽI: Vsetín - Přerov 2:3 (SN)  |  JUNIOŘI: Třinec - Přerov 5:2  |  DOROST: Přerov - Vítkovice 2:4

Přerovské hokejové legendy, 6. část - Bohumil Kolda

Přerovské hokejové legendy, 6. část - Bohumil Kolda
P ř e r o v - Seriál "Přerovské hokejové legendy", ve kterém bývalí přerovští hráči, trenéři a další funkcionáři vzpomínají na svoje zážitky, se dostal už do šesté části. Dnes si budeme krátce povídat s Bohumilem Koldou, který během své hokejové kariéry zažil čtyři postupy. V sezoně 1973/1974 byl jednou z hlavních postav kvalifikace o postup do druhé národní ligy se Slovanem Hodonín. Na jeho ledě v prvním utkání kvalifikace vyrovnával na 3:3, ale na vítězství to tehdy nakonec nestačilo.
„Narodil jsem se v Kozlovicích. Na řece Bečvě jsem se učil bruslit a začal také hrát hokej. V sedmdesátých letech mě do Přerova do hokejového družstva tehdejší Meopty přivedl můj bratr Josef Kolda. V té době jsme hráli krajské soutěže. Nastupoval jsem většinou v útoku, a to především na pravém křídle. S vybudováním zimního stadionu začal náš tým postupovat každým rokem do vyšší soutěže.“

„V sezoně 1971/1972 jsme pod trenérem Vladislavem Chytilem postoupili do krajského přeboru. V další sezoně jsme postoupili do divize. Průměrné návštěvy na naše utkání se pohybovaly kolem dvou a půl tisíce diváků. Hned v následující sezoně 1973/1974 jsme sehráli historické utkání o postup do druhé národní ligy se Slovanem Hodonín. V prvním utkání, které jsme prohráli v Hodoníně 3:4, jsem vyrovnával na 3:3 střelou od červené čáry. Přijelo nás tehdy do Hodonína povzbudit na dva tisíce přerovských fanoušků. V domácí odvetě jsme zvítězili 5:3, když rozhodující branku vstřelil v 58. minutě Stanislav Grábl. Tento postup vidělo na přerovském zimním stadionu více než pět tisíc diváků.“

„Další postup jsem zažil v sezoně 1976/1977 pod trenéry Mrlíkem a Koníčkem, když po vítězství ve skupině druhé národní hokejové ligy a v kvalifikaci o postup do první ligy jsme na hřišti VTJ Písek zvítězili 4:2. Takže jsem během své kariéry zažil čtyři postupy do vyšších soutěží. Následující sezona 1977/1978 v první lize byla moje poslední.“

„Protože jsem měl hokej rád, začal jsem trénovat přerovské mládežnické týmy. Společně s ostatními trenéry, jako byli pánové Vojtěch Burian, Antonín Sigmund a Josef Kostritza, jsme vychovali desítky hráčů, kteří se později uplatnili v dorosteneckých, juniorských a seniorských týmech. Kromě hokejového umu jsme se je snažili připravit pro život. V sezoně 1984/1985 se tým páté hokejové třídy TJ LMCH - ODPM Přerov stal krajským přeborníkem. S trénováním jsem kvůli názorům některých rodičů skončil v roce 1989. Protože v mládí jsem hrával i kopanou, tak jsem se začal věnovat fotbalistům v rodných Kozlovicích.“

„Prožil jsem ve své hráčské i trenérské kariéře mnoho kuriózních zážitků. Některé se nedají ani publikovat. Vzpomínám si však na jeden zápas v krajském přeboru, kdy nás poprvé vedl trenér Urban. To jsme v Horním Benešově prohrávali 1:9 a „domácí rozhodčí“ nám vyloučil do konce utkání hráče Hudce a Gereše. Zůstalo nás jen sedm, přesto jsme dokázali vyrovnat na 9:9. Pak přišla další vyloučení a domácí nakonec zvítězili 11:9. Na tento zápas vzpomínám také proto, že tímto utkáním začal vzestup přerovského hokeje s již zmiňovanými postupy.“

„Hokeji fandím stále, přestože již v současné době na zápasy nechodím. Mladým hokejistům přeji, aby je hokej bavil stejně, jako dříve bavil nás. Věřím, že si cestu na hokej najdu v rámci oslav osmdesáti let přerovského hokeje.“

foto: Bohumil Kolda (vlevo) a Josef Kostritza (archiv HC ZUBR Přerov)

V sedmé části seriálu bude na svoji hokejovou kariéru vzpomínat Jaroslav Řezáč.