Bohumil Šrom: Moje dva góly tehdy pomohly k postupu do první ligy
„Jsem rodák z Olomouce a tam jsem také udělal první krůčky na ledě za žáky MŽ Olomouc. Za dorost jsem začal hrát v týmu Moravia Olomouc v roce 1965. Hráli jsme krajský přebor a v sezoně 1968/1969 jsme tuto soutěž vyhráli a postoupili do první ligy. Hráli zde například Zbyněk Vojáček nebo František Jančík, kteří později nastoupili také za první mužstvo Olomouce.“„Na vojnu jsem narukoval do Vimperku, ale hokej jsem první rok jezdil hrát za VTJ Písek, který byl tehdy v první lize. Druhý rok vojny už jsem hrál ve Vimperku druhou národní ligu. Po vojně jsem se vrátil zpět do rodné Olomouce, ale tam jsem neměl mnoho příležitostí prosadit se do prvního mužstva. V Přerově v té době trénoval pan Miloš Urban a tehdy dojížděli hrát i někteří hráči z Olomouce. Dostal jsem tedy nabídku hrát za Meoptu a tak jsem v roce 1972 přestoupil do Přerova. Hned v první sezóně se nám podařilo postoupit do divize. Hrál jsem nejčastěji v obraně s Josefem Podlahou. V další sezóně jsme vyhráli kvalifikaci proti Slovanu Hodonín a postoupili jsme do druhé ligy. Při doplnění mužstva o hráče jako byli Luzar, Řezáč, Ovčáček, Trnka nebo Foret jsme hráli druhou ligu a v sezóně 1976/1977 se nám podařilo postoupit dokonce do první ligy.“
„Velmi rád vzpomínám na rozhodující zápas v Písku, kde jsem byl na vojně a dal jsem tehdy v našich přesilových hrách dva góly od modré čáry a ty pomohly k vítězství a tím i k postupu do vyšší soutěže. V té době už jsem začínal hrát ve stálé obranné dvojici se Stanislavem Svozilem. Se Standou a s útočníky Řezáčem, Luzarem a Stuchlíkem jsme vytvořili první stabilní pětku Přerova. Jako levý obránce jsem se často, zejména při přesilovkách dostával ke střelbě a z toho jsem dával branky. Vzpomínám na trenéry Otu Mrlíka a Josefa Podlahu, kteří nás dokázali vždycky dobře připravit a motivovat do zápasu.“
„Největším úspěchem mé kariéry byla baráž o nejvyšší soutěž v roce 1982 se Slovanem Bratislava. Já jsem poté odehrál ještě přípravu na další sezónu, ale díky nařízení svazu ledního hokeje o startu dvou hráčů starších 30 let jsem aktivní činnost v Přerově ukončil. Toto nařízení nakonec trvalo jen rok, ale já už jsem v té době hrál krajský přebor za Kroměříž. Tuto soutěž jsem hrál až do roku 1988 společně s Vojáčkem, Žádníkem a Šidlem.“
„Nesmím zapomenout na posezónní akce, kdy za námi chodil Pavel Novák se svojí skupinou a dělal vždy krásnou zábavu. Rád vzpomínám i na všechny spoluhráče a lidi, kteří nám vytvářeli skvělé podmínky. V neposlední řadě musím připomenout vynikající fanoušky, bez kterých bychom neměli takzvanou „přerovskou nedobytnou tvrz“. Věřím, že i dnešním hráčům fanoušci vytvoří takovou atmosféru, aby mohli povznést přerovský hokej tam, kam patří.“
„Přeji všem dnešním hráčům takové zázemí, které nám vytvořili lidé, kteří měli hokej rádi a obětovali mu nezištně téměř všechen volný čas. Proto bývala v kabinách vždycky dobrá atmosféra. Některým dnešním hráčům trochu chybí hrdost za to, že mohou hrát v modrožlutých dresech. Já i další hráči z naší doby si přejeme, aby pod vedením kvalitních trenérů a funkcionářů se přerovský hokej opět vrátil do vyšší soutěže.“
foto: bývalý vynikající obránce Bohumil Šrom v dresu přerovské Meopty (archiv HC ZUBR Přerov)
V sedmnácté části seriálu bude na svoji hokejovou kariéru vzpomínat Miloslav Foldyna.
