P ř e r o v – V kariérách dvou hráčů, kteří s hokejem začínali na přerovském ledě, bude uplynulá sezóna 2011/2012 vyznačena hodně tučným písmem. Povídání s obráncem Tomášem Kundrátkem jsme Vám nabídli už v minulém týdnu a nyní přichází řada na dalšího plejera, jehož zápasové výkony všichni fandové Zubrů jistě sledovali s velkou pozorností. Útočník Jakub Svoboda má taktéž za sebou velmi vydařenou sezónu. S Kometou Brno, jejíž dres obléká už dva roky, zaznamenal vynikající úspěch v podobě druhého místa v extralize a díky velké hokejové píli se na závěr sezóny dokonce objevil v reprezentačním áčku při posledním turnaji série Euro Hockey Tour. Na následujících řádcích si můžete přečíst rozhovor, který uplynulou sezónu dvaadvacetiletého útočníka Jakuba Svobody mapuje.
Na úvod bych položil klasickou otázku. Jak by jsi shrnul, popřípadě zhodnotil loňskou sezónu?
Sezónu hodnotím jednoznačně pozitivně, protože byla velmi dobrá. Jak z osobního hlediska, tak i z toho týmového, který skončil hodně velkým úspěchem. Myslím si, že převládají jen samá pozitiva.
Už dva roky působíš v Brně, kde se před sezónou změnila trenérská dvojice. Šlo to poznat na stylu přípravy? Zdeněk Venera i Lubomír Oslizlo, bývalý kouč Zubrů, jsou velmi zkušení trenéři.Svoboda v reprezentaci
Úspěchům přerovských odchovanců v týmu brněnské Komety a následné první pozvánce Jakuba Svobody do reprezentace, jsme na našem webu v dubnu věnovali speciální článek
Změny byly, ale zase ne úplně u všeho. Trenéři Vladimír Jeřábek i Zdeněk Venera vyznávají spíše obrannou hru. Příprava na sezónu ale probíhala trochu jinak a rozdílný byl určitě i pohled na předváděnou hru na ledě.
Základní část extraligy zahájila Kometa poměrně dobře, ale poté se její výsledky dostaly do červených čísel, znamenající porážky. Bylo jich hodně a mnohokrát jen těsné. Proč se vám tolik nedařilo?
Určitě jsme nehráli nějak špatně, ale v základní části byla taková místa, kdy jsme během zápasu vedli a nakonec jej, díky pár horším minutám, ztratili. Stalo se nám to například v Mladé Boleslavi. Vedli jsme už 3:1 a nakonec prohráli. Stejné to bylo třeba v Karlových Varech, ale takových zápasů, bych mohl jmenovat ještě daleko víc.
Kromě vysoké porážky 2:8 na Kladně, jste nikde vyloženě nepropadli. Když se často těsně prohrává, tak to mrzí dvojnásob.
Mrzelo to samozřejmě dost. Takové věci by se neměly stávat. Ty těsné porážky nás během základní části připravily o hodně bodů. Kdybychom jich měli třeba o šest nebo devět víc, tak jsme v předkole play-off byli už mnohem dříve a s větší jistotou. Naštěstí nám vyšel konec, kdy jsme byli všichni hodně zarputilí, protože jsme o udržení ve skupině play-out hrát nechtěli.
Boj o předkolo play-off jste nakonec zvládli a v něm Kladnu nedali moc šancí. Dá se tedy říct, že to byl takový nějaký odrazový můstek k těm ještě lepším výkonům?
Až skoro do konce základní části jsme se museli strachovat, ale vyšlo nám to a pak už se zbytek sezóny vyvíjel čím dál lépe. Předkolo jsme proti Kladnu hráli jen na tři zápasy, což podle mě bylo dobré. Kdyby se série hrála až třeba na pět, tak to ve čtvrtfinále proti Spartě mohlo být úplně jiné. Ubylo by sil a třeba bychom pak přes Spartu ani nepostoupili.
Už jsi nakousl čtvrtfinálovou sérii se Spartou, kde byl favorit jasný. Pražané hráli v základní části skvěle a s přehledem ji vyhráli. Potvrdilo se však, že play-off je úplně nová soutěž.
Sparta byla v základní části skoro až suverénní a posbírala spoustu bodů. Měla pak trochu delší volno, na které si stěžovala, ale to bych moc nekomentoval. Proti ní nám snad nikdo nevěřil, ale my jsme se už v tom předkole play-off s Kladnem docela slušně nastartovali a naši zlepšenou hru pak přenesli i do toho čtvrtfinále. Už jsme nebyli to Brno, které hrálo v základní části. Sparta asi studovala před play-off naše videa, ale my jsme vlétli na led a předvedli úplně něco jiného. To by podle mě překvapilo každého soupeře. Hráli jsme velice dobře, což nám přineslo zasloužený postup.
Soupeře jste skalpovali i v semifinále, kde to odnesla Plzeň. Už ale Kometu v té době zasahovala série zranění řady hráčů. Myslíš si, že to byl ten hlavní důvod vaší porážky ve finále s Pardubicemi?
Určitě to byl jeden z hlavních faktorů. Když týmu chybí šest hráčů, tak to už je strašně moc a těžko se s tím srovnáváte. Dva nebo tři hráči ještě tolik problémů neudělají, ale při těch šesti už tým opravdu neměl takovou sílu. A myslím si, že to šlo i hodně poznat. Bylo to dlouhé a zároveň náročné, ale v žádném případě jsme nic na ledě neodevzdali. Kdyby se nám první zápas v Pardubicích podařilo na nájezdy vyhrát, tak to finále třeba mohlo vypadat jinak.
Když jsem zmiňoval Plzeň, tak se ještě musím vrátit na základní část. Během zápasu v Plzni ti stačilo necelých šest minut hry k čistému hattricku. Jak na ten průběh utkání vzpomínáš?
Hattrick samozřejmě potěší vždycky. I kdybych dal třeba v každé třetině po jednom gólu. Čas jsem nějak moc nesledoval, ale v Plzni se mi povedlo dát tři góly během tří střídání po sobě, takže na to opravdu moc rád vzpomínám. Byl to tehdy hodně vydařený zápas. Samozřejmě ale doufám, že to nebyl můj poslední hattrick (směje se).
V souvislosti s Brnem se velmi často mluví o skvělých fanoušcích, kteří dokáží vytvořit fantastickou atmosféru. Jak to vnímáš na ledě? Pomáhá celému týmu ta bouřlivá kulisa a obrovský zájem o hokej?
Podpora fanoušků byla celoročně vynikající. Fandili hodně i přesto, že jsme během sezóny často střídali výhry a porážky. Někdy byli určitě hodně naštvaní, to je jasné, ale myslím si, že nás v uplynulé sezóně výborně drželi. Bylo to znát na každém zápasu a potom v play-off ta podpora narostla opravdu hodně. To bylo skvělé.
Během sezóny jsi byl v Kometě jeden z nejvíce bodujících hráčů. Dobrá byla hlavně tvoje spolupráce se zkušeným útočníkem Tomášem Divíškem. Jak toto hodnotíš?
Spolupráce s ním je taková trochu specifická. Tomáš má úžasný přehled o hře, všude rozdává puky a hlavně všude vidí. To jsem snad během své kariéry ještě nezažil. Během sezóny se lajny občas měnily, takže hrál i s někým jiným a také jim připravil šance, ze kterých se střílely góly. Ze spolupráce s Tomášem Divíškem se dá opravdu hodně těžit.
Co další přerovák v týmu Komety Jan Švrček? Jezdili jste spolu třeba na tréninky nebo na zápasy do Brna?
Zrovna dnes (v den besedy na Želatovské škole - pozn. redakce) jsme spolu jeli z Brna domů. Jinak s Honzou se hodně bavím a jsme opravdu velcí kamarádi. Je škoda, že mu to nevyšlo, aby byl na té besedě s námi.
Po úspěšné sezóně v Brně ti přišla od trenéra Aloise Hadamczika premiérová pozvánka do seniorské reprezentace. Jaké byly tvoje první pocity?
Pocity byly samozřejmě velmi příjemné, ale trochu jsem byl takový rozmrzelý z toho, že přišla zrovna po tom náročném závěru sezóny v Kometě. Hráli jsme kvůli těm zraněním jen na tři lajny a bylo toho opravdu hodně. Kvůli tomu jsem měl trochu obavu, abych v té reprezentaci nebyl vyčerpaný. Naštěstí jsem si víkend před tím trochu odpočinul a díky tomu to bylo dobré.
Odehrál jsi nakonec jen jeden zápas proti Švédsku. Nemrzelo tě potom, že na další už jsi nebyl nominován, vzhledem k tomu, že se hrálo na "tvém domácím stadionu" v Brně?
O to Brno zase tak moc nešlo. Samozřejmě bych si rád v reprezentaci zahrál co nejvíce zápasů, ale zrovna se tvořil kádr na Mistrovství světa a trenér Hadamczik mi řekl, že jsem tady poprvé a že chce zkusit ještě jiné hráče. I za ten jeden zápas jsem ale hodně rád a dost cením si toho, že jsem dostal možnost být několik dní v reprezentaci.
Hodně rychle se začíná blížit nová sezóna. Co od ní čekáš? Zopakovat v extralize loňský úspěch Komety nebude snadné.
Sice jsme nevyhráli titul, ale obhájit to druhé místo bude velmi těžké. Od Brna už teď všichni budou čekat mnohem víc, než jen na poslední chvíli postoupit do předkola play-off. Takže jednoznačný cíl je udělat play-off a potom se uvidí. Pokud se to nepodaří, tak by to byl hodně velký neúspěch. Já se budu snažit předvádět co nejlepší výkony, abych třeba mohl být zase v reprezentaci.
