V pondělí jste se stal Trenérem měsíce ledna Chance ligy. Jak toto ocenění vnímáte?
Samozřejmě mě to těší. V této sezoně už dvakrát vyhrál Jirka Režnar, takže jsem rád, že jsem mu trochu narušil hattrick (úsměv). Na ledě ale hraje tým. Velmi bych tomu proto nadřadil, že Přerov získal ocenění Tým měsíce. Celé je to ještě umocněné tím, že záhy po mém příchodu se zranilo šest nebo sedm lidí z prvních dvou lajn. O to jsme to měli náročnější a o to víc si vážím toho, že tým takhle šlape.

A o to víc se ukázala síla týmu, že?
Přesně tak. Tým jsme samozřejmě museli posílit. Kluci, kteří přišli na měsíc, perfektně zapadli. Zhmotnilo se, že děláme týmový sport. Právě týmové pojetí nás dotáhlo, doufejme, do klidných vod.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Jak moc vás teď mrzí, že se některé posily ze začátku roku vrátily do svých mateřských klubů?
To je život. Je potřeba říct, že jsme rádi, že jsme dostali možnost jimi posílit tým. Že to bylo takhle parádní, je trošku nadstavba. Určitě jsme stáli o to, aby u nás kluci zůstali. Ale na druhou stranu chápeme, že někomu patří. Dobře jsme jim je obehráli. Asi bychom udělali to samé, kdyby náš hráč podával v jiném klubu dobré výkony a my jsme měli možnost si jej stáhnout.

U mužstva jste necelé dva měsíce. V čem udělalo největší pokrok?
Snažíme se dobře a intenzivně trénovat. Zároveň se snažíme rychle přemýšlet, aby nám to odsýpalo a hráč věděl, co udělá, než daná situace nastane. Tím se zkrátí čas, kdy držíme kotouč. Jsme pak svěžejší – víme, co děláme. Snažíme se být na sebe tvrdí i v rámci tréninku. Aby se hráči dohrávali, zlepšovali se a všechno muselo být blíž zápasu. Jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Je to sice staré, ale okřídlené.

Jak jste spokojený s přenášením věcí z tréninků do zápasů?
Když to budeme směřovat k anketě, za leden není co vytknout (úsměv). Vždycky je ale potřeba vědět, že pořád se dá něco zlepšit. Líbí se mi i to, že se chtějí zlepšit také kluci, kteří už jsou za třicítkou. Stejně jako kluci, kterým je kolem dvaceti. Pro celý tým je to dobrý ukazatel. Díky tomu, že se hráči chtějí zlepšovat v tréninku, se jim to pak přenáší do zápasu.

Přerov si v lednu připsal mimo jiné vítězství v hanáckém derby s Prostějovem. Jak takové utkání vnímá člověk odjinud, který však během své bohaté hráčské kariéry zažil jiná derby?
Strašně se mi líbila atmosféra zápasu, na stadionu byla spousta lidí, což v Chance lize není běžné. Že to nebyli naši fanoušci, už moc nerozlišuju. Nerozhodí mě to, protože jsem na to zvyklý. Šlo o to, že byla dobrá atmosféra. Řekl bych, že hráči jsou schopní si užít i atmosféru, která jim není nakloněná. Soupeře jsme z mého subjektivního pohledu k ničemu nepustili. Vypracoval si dvě, tři šance, které během zápasu vždycky nějak přijdou, nic víc ale neměl. To mě velmi potěšilo.

Uspěli jste také doma proti rozjeté Slavii, byl to vůbec nejnáročnější zápas za celý leden?
Slavia byla jednak složitý soupeř, měla opravdu dobrou formu. Jednak se hrálo o šest bodů, pro hráče nebylo jednoduché to psychicky ustát. Slavia si nějaké šance vytvořila, byla nepříjemná. Mrzí mě, že jsme dostali gól po neodpískaném ofsajdu při hře šest na čtyři. Kdyby se to nestalo, Michal Postava by třeba udržel třetí nulu v řadě. Je to škoda, mrzí mě to více méně kvůli němu. Je pravda, že zápas se Slavií byl rychlý a nepříjemný. Stejně tak bychom tam mohli zařadit další utkání, ale nejnáročnější byla asi Slavia.

Nechceme jenom bránit

Co říct k fantasticky chytajícímu Michalu Postavovi?
Není pochyb, že je to základní stavební kámen našeho mužstva. Občas je mi ho líto. Když vyhrajeme, zmíníme jej, ale principiálně víc hodnotím tým než brankáře. To náleží Jirkovi Sklenářovi. Míša by se občas mohl cítit i trochu upozaděný, každopádně od gólmana všechno vychází. To je náš úspěch. Gólman a dobrá obranná hra. Snažíme se naučit spoustu útočných kombinací a myslím si, že naše hra se neustále zlepšuje. To mě vlastně těší nejvíc. Neustálý progres, že se pořád zlepšujeme. Díky jsme se v tabulce trochu vyšvihli nahoru.

Sám jste to zmínil po jednom z lednových zápasů. Když tým neinkasuje, nemůže prohrát…
Zařadili jsme do hry obranu středního pásma, respektive jsme ji trochu překopali. Zatím nám vychází víc než dobře. Zase je to o tom, že kluci se snaží plnit domluvené věci. Myslím si, že už vidí jejich funkčnost a nebrání se tomu. Vidí, že díky obraně středního pásma máme spoustu protiútoků a jednoduše získaných puků. Nechceme primárně jenom bránit, to vůbec ne. Nicméně, účel světí prostředky.

Jak vaše očekávání naplňují mladí hráči – do 26 let?
Jak jsem říkal, progres vidím u všech, včetně mladých. Teď se blíží konec sezony a mladí by měli být svěžejší, protože mají lepší regeneraci. Dostávají velkou porci času na ledě a mají možnost ukázat obrovský progres. V týmu máme i hráče, kteří by do budoucna měli chtít atakovat extraligu. Mojí jedinou ambicí je jim dopomoct k tomu, aby se mohli odrazit tam, kam si budou přát.

Těsně před reprezentační přestávkou jste podlehli Vsetínu. Ukázal vám tento zápas, na čem nyní musíte pracovat?
Bylo to čistě o nerovnovážných situacích, s kterými se pereme od začátku. Souvisí to s hráčským materiálem i s tím, že máme zraněných dost hráčů, kteří by na takové situace třeba chodili. Vsetín je v nich dobrý a povedlo se jim to, k tomu není co dodat. Hráči by vám ale potvrdili, že po spoustě vyhraných zápasech jsem jim řadu věcí vytýkal. Teď jsme prohráli poměrně jednoznačně 1:5 a já jsem hráčům po zápase řekl, že jsme odehráli skvělé utkání. Koukám na to skrz situace, které chceme v zápase vidět. Při hře pět na pět jich bylo dost na to, abychom dali minimálně tři, čtyři góly. Produktivita nás ale pořád zlobí a trápí, každopádně hráči dostali po utkání pochvalu.

Potřebujeme se dát do kupy

Jak podle vás léčit slabou koncovku?
Trénink, trénink, trénink. Zaměřujeme se na to hodně často. Když mají brankáři trénink na zapracování se, hráči už sami trénují střelbu ze slotu. Krátkou, rychlou, pohotovou. Je to jenom o tréninku. Ne každý hráč v poli je samozřejmě střelec. I to je věc, která se musí vyhledávat a takového hráče musíte přivést. Sice je slabší v něčem jiném, ale zase je třeba silnější v zakončení.

V pondělí a úterý jste měli volno. Na co se zaměříte po zbytek reprepauzy?
Hlavně jsme v situaci, kdy jsem před Vsetínem měl na tréninku třináct lidí. Jsme opravdu pobouchaní a máme spoustu zraněných. Během reprepauzy se budeme chtít dát do kupy, abychom trošku doplnili stav. Potřebujeme udržet psychickou pohodu. Budeme pokračovat v trénincích, které máme běžně, nebude tam nic fyzicky náročnějšího než jindy. Budeme se snažit dodělat sestavu tak, abychom zase mohli být o kousek lepší než předtím.

Během ledna jste do tabulky získali 25 bodů. Dá se říct, že z nejhoršího jste venku?
Proti Kolínu, Znojmu nebo Slavii jsme podali fantastické, soustředěné výkony. Moc mě to těší. Víme, co hrajeme, a hrajeme to velmi solidně. Z těchto výkonů jsem nadšený. Nechci říct, že už máme úplně hotovo, matematicky to pořád nevychází. Pod námi nicméně není jeden nebo dva týmy, ale pět týmů, které to mají nesložitější a budou si to mezi sebou rozdávat o záchranu. Hrají i dost zápasů přímo proti sobě, takže se to tam mezi sebou i trochu „pofackuje“. Věřím tomu, že do boje o záchranu se nezapojíme. Ta teorie ale ještě není jasná, takže nechci předbíhat.