Sobotní zápas ve Frýdku-Místku měl téměř stejný scénář, jako ten nedávný. Zubři body mají, tentokráte dva, ale znovu se při snaze o jejich získání pořádně zapotili. Důvod? Opakující se laxnost. “První dvě třetiny se moc pozitivně hodnotit nedají. Před třetí třetinou jsme si něco řekli, bylo trochu křiku v kabině a pak už šel náš výkon konečně nahoru,“ hodnotil zápas útočník Jiří Goiš.

V úvodu třetí třetiny to se Zubry vypadalo velmi nedobře. Ztráta nebyla malá, jenže hokej je hrou hodně nevyzpytatelnou, a dokud nezazní konečný klakson, nemá nikdo nic jisté. “V týmu je dobrá parta. Každý k tomu něco řekne a pak na ledě makáme jeden za druhého. Z toho minulého špatného začátku jsme se vůbec nepoučili, ale naštěstí se nám skóre znovu podařilo otočit,“ oddechl si důrazný forvard.

K výsledkovému obratu pomohl hodně velkou měrou. Trefil se totiž třikrát a dokonce se mohl zapsat do gólové listiny i počtvrté. Ze základní hracího času zbývalo deset minut, když po jeho střele z rychlého přečíslení touš tancoval na brankové čáře. “Těžko říct, asi to gól opravdu nebyl a puk zůstal jen na té čáře,“ zapřemýšlel.

Jasné však je to, že šlo o obrovskou možnost, jejíž proměnění by domácí Frýdek-Místek, který měl už výrazný náskok, srazilo zřejmě do kolen. “S Falťasem jsme najížděli sami dva na brankáře. Vystřelil jsem a gólmanovi ten puk spadl někam na záda. Asi to byla moje chyba, protože jsem měl rychle zabrzdit a dorážet. Už jsem se začal radovat, ale bohužel předčasně,“ litoval Goiš sporného momentu.