Přerov se v poslední době stal velmi stabilním klubem a je o něj mezi hráči zájem

V Přerově momentálně panuje obrovská hokejová euforie. Před sezónou cíl v podobě postupu určitě nebyl, takže ke změně Vás tedy přivedly ty okolnosti, že se týmu tak daří vyhrávat?
Samozřejmě nás k tomu k ty okolnosti vedly. Prvním cílem bylo zajistit si postup do play off a ten už byl v průběhu listopadu splněn. Takže pod tlakem vynikajícího prostředí zimního stadionu a díky našim skvělým fanouškům jsme se cíle rozhodli přehodnotit. Jelikož v této době ještě nikdo neví, jak bude první liga v příští sezóně vypadat, tak zkusíme po té sportovní stránce udělat maximum a postoupit do ní.

V průběhu sezóny jste do velmi dobře šlapajícího týmu přivedli další, poměrně výrazné posily. To byla vaše iniciativa nebo byl příchod těchto hráčů konzultován s trenéry, popřípadě i s vedením klubu?
Všechno bylo nejdříve konzultováno jak s trenéry, tak i s celým vedením přerovského hokeje. Na takové zkušené hráče jsme museli pochopitelně někde sehnat finanční prostředky. Peněz v dnešní době rozhodně není na zbyt. Všechny ty posily během sezóny však byly dobře promyšleným tahem, protože loni jsme po takových nějakých krocích docela šlápli vedle. Letos jsme chtěli náš tým posílit cíleně, tak aby to celému mužstvu pomohlo. Tedy raději méně posil, ale za to kvalitnějších. Já myslím, že se nám to povedlo.

Na příchodu těch největších posil jste pracovali nějak dlouhodobě? Hráče Martina Kotáska, Zdeňka Sedláka a Petra Pavlase už jste měli vyhlédnuté před sezónou?
Tyto hráče před sezónou určitě ne. Pro nás bylo před začátkem nové sezóny nejdůležitější obsadit post prvního gólmana. Po loňských zkušenostech, kdy Zdeněk Krejčí dostal šanci a nevyužil ji, jsme bojovali o Radka Tihláře. Musím říct, že ty boje v průběhu měsíce května byly velmi tuhé. O Radka měl zájem Uničov, Prostějov a přidaly se potom i další kluby. Radek šel k nám hlavně z důvodu toho výborného prostředí a také kvůli fanouškům. Přerov se v poslední době stal velmi stabilním klubem a je o něj mezi hráči velký zájem. Dále jsme chtěli doplnit obrannou osu Jiřím Osinou, což se nám také podařilo. Co se týká útoku, tak jsme věděli, že ho v průběhu sezóny doplníme velmi kvalitním hráčem. Ne nějakým průměrným nebo juniorem z Olomouce a ze Zlína.

Přerovský hokej po rekonstrukci stadionu táhne. Zaplněná jižní tribuna sleduje utkání se Vsetínem. (foto: Ivo Navrátil)

V druholigové soutěži jsou na první pohled i movitější týmy, které se tváří, že nabízejí hráčům přemrštěné částky. Vy jste jim asi tolik nabídnout nemohli, čím jste ty hráče tedy v Přerově utáhli?
Když jsme začínali jednat s hráči, tak už na startu jim bylo řečeno, že ty peníze co nabízí některé jiné kluby, ať už je to třeba Prostějov nebo Hodonín, tady dát nemůžeme. My máme oproti jiným klubům velmi dobré to, že většinu mužstva tvoří naši domácí hráči. Ti nemohou bez našeho souhlasu nikde jinde hrát. Hráči akceptovali nabídku našich částek na ty základní smlouvy s tím, že jestliže budou dobré výsledky a návštěvy, tak určitě se dá prémiová část nějak zvedat. Kluci šli do toho tak, jak to bylo nastavené a já myslím, že teď jsme spokojeni jak my, tak i oni.

Týmu se v letošní sezóně vyhnula nějaká větší krize, že by prohrál třeba tři nebo čtyři zápasy v řadě. Hráči jsou tedy motivováni zápas od zápasu, aby jim ty prémie nějak rostly?
Ano, hráči jsou motivováni zápas od zápasu. Máme nějaký klíč k tomu, za jaké peníze hrají. Nechci říct, že by v dnešní době pro hráče peníze nebyly důležité, ale těžko by mohli povolit v utkání, tedy zvlášť v tom domácím, kdy je téměř dva tisíce diváků žene k vítězství. Je pravda, že někdy se třeba nedaří a zápasy jsou vydřené, ale na domácím ledě se nám daří vyhrávat. Fanoušci jezdí ven v hojném počtu, takže viděli, že až na dvě zpackaná utkání pro nás nebyl žádný zápas ztracený. Zápasy jsou dobře vedené, všichni kluci makají, chtějí vyhrávat a ženou je opravdu skvělí fanoušci.

Duch v kabině prostě žije a celá parta hráčů vypadá velmi dobře

Říkal jste, že se Vám nabízela spousta hráčů. Sázeli jste spíše na herní schopnosti nebo jste více kladli důraz na morální profil?
Spíše na ten morální profil. Tam to bylo po velké konzultaci s trenéry Oslizlem a Václavíčkem. Některé hráče znám už mnoho let a s některými jsem i hrával nebo můj bratr s nimi v minulosti hrál. To je třeba případ Martina Kostáska, který hrál ve Zlíně se Zdeňkem Okálem a mým bratrem. My jsme letos v žádném případě nechtěli šlápnout vedle. Kroky, které jsme udělali loni, byly velmi špatné. Tento rok jsme každou posilu konzultovali s trenéry a hlavně jak říkáte, aby hráč charakterem zapadl do mužstva. Aby to nebyl nějaký vandrák, který si sem jen přišel vydělat peníze. To se podle mě povedlo. Kdyby jste měli možnost nahlédnout do kabiny, tak ten duch tam prostě žije. Hráči si mezi sebou na nástěnce vyměňují různé vtipné články a celá parta vypadá velmi dobře.

Letošní sezónu rozjeli hráči, kteří už tady byli na začátku a díky pozdějším posilám musejí někteří jiní bojovat o místo v sestavě. V tom nevidíte nějaký problém?
Já myslím, že ne. Hráči jako Martin Kotásek, Zdeněk Sedlák nebo Petr Pavlas rozhodně svoje kvality mají a ostatní to respektují. Je jasné, že každý hráč se o místo v sestavě musí porvat. Nikdo v našem mužstvu nemá jisté místo. Pro přerovský hokej je momentálně velmi dobré, že máme celé čtyři pětky na nějaké slušné úrovni. Když nám jeden nebo dva hráči vypadnou, tak je můžeme bez problémů nahradit.

Velký tématem byl také post druhého brankáře, který v případě potřeby by mohl kvalitně nahradit Radka Tihláře. Nakonec se v přerovském dresu objevil nedávno Libor Kašík, měli jste ho už vyhlédnutého dlouho?
Zlínští brankáři Libor Kašík a Petr Zavadil byli pro náš klub udělaní už od začátku sezóny. Sice jsme se snažili sehnat možná kvalitnějšího gólmana, který by Radkovi kryl záda, ale málokterý kvalitnější brankář tady chtěl jít jen s tím, že bude sedět a čekat, jestli se Radek náhodou nezraní. Po poradě s trenéry a celým vedením klubu jsme se rozhodli, že i když je Libor Kašík ještě mladý, tak mu tu šanci, jako druhému brankáři dáme, protože svoje kvality opravdu má. Nemáme dnes strach z toho, že kdyby se náhodou Radek zranil, tak Libor Kašík by v brance nezachytal.

Přerovští Zubři se radují ze vstřeleného gólu. Jdou zápas od zápasu a postupně sbírají cenné body. (foto: Roman Kočí)

Hodně rychle se blíží play off, bojuje se o první místo a skončil přestupní termín. Sledoval jste vaše nejvážnější konkurenty, jak oni měnili a posilovali svůj kádr?
Sledoval jsem to pečlivě. Spousta mužstev se v lednu posílila, ale uvidíme, jak tyto hráče bude mít možnost využívat. Některé týmy si napsali i hráče z extraligy a kluby, které v nejvyšší soutěži půjdou dál, jim je určitě neuvolní. My už jsme neměli zájem tímto způsobem náš tým posilovat. Sázíme na ty čtyři pětky co tu v současné době jsou a navíc máme nějakou rezervu v podobě dvou až tří hráčů z Olomouce. Nejsou to sice nějaká významná jména, ale v případě potřeby by sem přišli bojovat. Přestupní termín skončil, tým máme takový, jaký máme a s ním se pokusíme v play off dojít co nejdále.

Koho považujete za největšího konkurenta, když přihlédneme k tomu posilování před koncem přestupního termínu?
Já si myslím, že mezi nejsilnější soupeře bude patřit Hodonín, Valašské Meziříčí a my. Dále bych už tady toto téma nijak nerozvíjel.

V Přerově je momentálně euforie, ale v živé paměti je určitě případ Šumperka, který měl také plný stadion, pak přišel postup, nedařilo se a rázem návštěvy výrazně klesly, toho se nebojíte?
Tohle bychom řešili až po postupu v případě, kdybychom takovou situaci zažili. Já to říkám pořád, my chceme dojít co nejdále, udělat pro postup maximum. A jestliže prostředky na první ligu nebudeme mít, soutěž by zůstala stejná, jezdili bychom přes celou republiku, třeba nám nepomohlo město a partneři, tak bychom se do první ligy asi nehrnuli. Skončit jako některé kluby v okolí, kde chodila plná hala a za dva až tři týdny tam chodilo jen 500 diváků, to určitě nechceme.

Ze tří čtvrtin je de facto tým v současné době poskládán z odchovanců. Pozice juniorky v lize asi není odpovídající tomu zamýšlenému postupu do první ligy. Na tomto nepracujete?
Tam je to trochu zkreslující, protože díky taktickým rozhodnutím někteří hráči, co šli na hostování nebo na střídavý start do Zlína a Třince, nemohou hrát za naše áčko. Ti mladí hráči by náš tým mužů ještě více doplnili a bylo by to zase něco jiného. Potom přichází na řadu ta druhá garnitura hráčů juniorky. Samozřejmě, kdyby se postoupilo do první ligy mužů, tak i ta juniorka by měla jít o krůček výš. Ale tam je to velice složité. Systém soutěží bude příští rok jiný, bude osmnáct týmů a pět z nich bude padat, tam to nebude jednoduché.

Kromě mužů válí také mladší dorostenci, kteří mají nakročeno do extraligy

Výborně rozjetou sezónu máte i s mladším dorostem, budete se dál s ním rvát o postup do extraligy?
Samozřejmě to v mladším dorostu chceme zkusit. Dá se říct, že dnes už to v podstatě zůstalo na nás a na Prostějovu. Takže pokud budeme my i Prostějov dále porážet ty soupeře ve finálové šestce, tak to zůstane na jedno utkání v Prostějově, které se bude hrát 7. března. Tam se rozhodne.

Řada hráčů je však v mladším dorostu už posledním rokem a u hráčů osmé třídy ten výhled do extraligy mladšího dorostu zrovna není moc dobrý …
Toho jsme si samozřejmě vědomi. Většina hráčů jak říkáte je dorazových, takže v příštím roce budou odcházet do staršího dorostu. Záleží tedy jen na naší případné spolupráci například se zlínským nebo kroměřížským klubem. Tak bychom mohli náš tým mladšího dorostu nějak doplnit, ale je to ještě daleko. Nechtěl bych nějak předbíhat.

O té spolupráci se zlínským klubem už jste mluvil v souvislosti s týmem mužů. Panuje s ní spokojenost?
Já musím říct, že k tomu Zlínu už tíhnu dva až tři roky, protože se Zdeňkem Venerou se velmi dobře spolupracuje. Je sice pravda, že vsetínský klub má vždycky před námi přednost, ale my už ty posily máme případně vyhlédnuté nebo ti hráči už u nás hráli. Je také důležité, že ti samotní kluci mají zájem v Přerově hrát. Někteří do Vsetína vůbec nechtějí a volají, aby mohli hrát u nás. S panem Venerou už spolupracujeme dva roky a ukázalo se, že naše spolupráce je na dobré cestě. Zlín nám pustil Martina Kotáska, Jiřího Goiše, mladé obránce Řezníčka a Musila, takže je to bez problémů. Dá se říct, že i když oni mají v juniorské extralize teď možnost hrát play off o mistra republiky, tak podřídí hráče našemu zájmu.

Juniorka Zlína teď bojuje v nejdůležitější části sezóny, takže Dalibor Řezníček s Jakubem Musilem se přerovském dresu budou objevovat dál?
Jsme domluveni s trenérem mužů Zdeňkem Venerou i s trenérem juniorů Jiřím Šolcem, když budeme mít pro zápas šest našich beků, tak je zbytečné, aby tu seděli. Určitě bude pro ně větším přínosem si v pátek a v sobotu zahrát za Zlín, takže budou pořád vyhrátí a připraveni kdykoliv hrát u nás. Zranění nejsou a kdykoliv je můžeme použít.

Zlínská naděje v přerovském dresu. Osmnáctiletý obránce Dalibor Řezníček podává v Přerově stabilní výkony. (foto: Roman Kočí)

Na setkání s fanoušky padlo jméno Karla Pláška, ale ten už, dá se říct, že ve Znojmě zapustil kořeny, tak se určitě nabízí jiné. Co brankář Martin Vojtek?
Kdo zná nějaké přestupové částky a pravidla, tak ví, že ta šance, aby k nám přišel je opravdu minimální. Martin má svoje kvality, minimálně na to, aby na Slovensku chytal další sezónu. Samozřejmě hráče typu Martina Vojtka, Tomáše Sýkory a další, bychom mohli vrátit domů, oni ti kluci by i chtěli, ale nedovolují nám to kluby, ve kterých jsou tito hráči registrováni. Už prostě dlouhou dobu nejsou našimi hráči. Možná si fanoušci mysleli, že takoví hráči by tady mohli hrát, ale to prostě nejde.

Přejděme ještě ke druhé lize, kdyby Vám někdo před startem soutěže řekl, že na začátku února bude Přerov mít 83 bodů a nejméně porážek v normální hrací době, věřil by jste tomu?
My jsme se na nějaký počet bodů ani moc nedívali. To číslo nás v podstatě nezajímá ani dnes. Prvotní cíl byl postup do play off a poté bylo cílem skončit v první čtyřce, abychom začínali čtvrtfinále doma. Dnes už je ten cíl zase trochu jiný a to skončit na prvním nebo druhém místě. Semifinále i to finále bychom rádi začínali doma, protože podpora našich fanoušků je pro nás obrovská výhoda. Takže nějaký počet bodů zase nehraje tak velkou roli. Myslím si ale, že soutěž byla velmi vyrovnaná. Pak ji však dost znehodnotilo to prohlášení o nesestupu. Frýdek Místek a Uničov to v podstatě zabalili, ale pořád se jim občas podaří body někomu sebrat. Co z toho, když budeme mít třeba 100 bodů a skončíme čtvrtí? To raději třeba o deset méně a skončit první.

Už jste tedy několikrát měnili cíle, hrajete dá se říct nadplán, jak se na to díváte jako sportovní manažer, člověk, který dohlíží na peníze a z druhé strany jako fanoušek hokeje?
No spíše se na to dívám jako sportovní manažer. Opravdu mě ty naše výsledky hodně těší a dá se říct, že větší část této otázky patří na výkonný výbor klubu, protože ty peníze pro chod přerovského hokeje sháníme všichni. Tím, že máme takové dobré výsledky, tak se jich samozřejmě musí sehnat více. Ale hráči nám to svými výkony na ledě hodně usnadňují. Se sponzory se pak jedná podstatně lépe, než kdybychom často prohrávali. Musím ale také vyzvednout ostatní členy výkonného výboru. Já jsem spíše přes tu sportovní stránku, ale práce dalších členů výkonného výboru, kteří zajišťují chod klubu, je také obrovsky důležitá. S městem a dalšími našimi partnery jednáme neustále a protože členové výkonného výboru nejsou zaměstnanci klubu, tak tomu věnují téměř všechen svůj volný čas. Patří jim tedy velký dík.