„V Přerově jsem maximálně spokojený, chtěl jsem tu zůstat. Když mě Pavel Hanák oslovil, stačila chvilička a podepsali jsme smlouvu,“ prozrazuje Pechanec, který ve své první kompletní sezoně v modrožlutém dresu zaznamenal během 58 zápasů devět branek a 28 asistencí.
Někdejší hráč Havířova, Frýdku-Místku, Vsetína nebo extraligového Třince byl současně nejvytěžovanějším přerovským útočníkem z hlediska celkového času na ledě. Mezi mantinely strávila více minut pouze čtveřice obránců Robert Černý, Jiří Krisl, David Chroboček, Tomáš Kudělka.
„Líbí se mi, jak přerovský klub funguje. Od manažera přes trenéry až po celý kolektiv, včetně kabiny. Skoro nikde jinde jsem to nezažil,“ pochvaluje si Pechanec. „Navíc to mám na dojíždění kousek, což je také dost důležité,“ přidává.
Jediné, co mu schází k absolutní hokejové idylce, je výraznější týmový úspěch. Zubři opět nepřešli přes čtvrtfinále play-off. „Chce to trochu víc štěstí. Nemyslím si, že by ve čtvrtfinálové sérii vypadl horší tým, na Třebíč jsme měli,“ hlesne Pechanec. Vypadnutí podle svých slov kousal dlouho. „Člověka štve, že sedí doma a kouká se na ostatní, jak hrají. Věřím, že příští rok už to prolomíme a uděláme větší úspěch.“
Odchovanci havířovského hokeje se osvědčila obnovená spolupráce s Davidem Březinou. „Vyhověli jsme si už na Vsetíně. Jsem rád, že nám to klapalo i tuto sezonu,“ kvituje. Tandem Pechanec – Březina znamenal pro soupeře výrazné nebezpečí a pro Přerov nejednu vstřelenou branku. „Kdo mě zná, ví, že šance raději připravuji, než že bych je zakončoval,“ pousměje se Pechanec, který se těší na další souhru nejen s Březinou, ale také s Danielem Indrákem. Oba se stejně jako on upsali MEO i na další dva roky.
Samotný Antonín Pechanec dokončil sezonu s celoobličejovým krytem v podobě košíku. Způsobila to situace z posledního zápasu základní části na ledě Sokolova, při které dostal kotoučem přímo do obličeje. „Měl jsem rozštíplý celý ret,“ zdůvodňuje netypickou část výstroje. Jak ale hlásí, dokázal si na ni zvyknout.
