Jak byste zhodnotil právě končící sezonu 2023/24, co se týče mládežnického hokeje?
Myslím si, že můžeme být spokojení, takže hodnocení sezony je určitě pozitivní. Po delší době jsme měli dorost i juniory v extralize a obě tyto kategorie se nám podařilo udržet, což je skvělé. Také žákovské kategorie si vedly dobře. Jedinou, dá se říct, kaňkou, je devátá třída, se kterou jsme chtěli dosáhnout lepších výsledků a postoupit, což se nám bohužel nakonec nepodařilo. Devítka pro nás bude zásadní, co se týče nové sezony.

Juniorka po postupu z první ligy prožila díky rozšíření extraligy opravdu náročný ročník mezi elitou. Jak jste ho viděl?
Byla to pro nás neznámá. Vůbec jsme zprvu nevěděli, co od toho můžeme očekávat. Tým se prakticky neměnil, takže nám zůstali vesměs kluci, kteří se na postupu do extraligy podíleli. Vrátili se nám odchovanci Adam Tomiga s Tadeášem Hlávkou, přivedli jsme jen Dana Bártu z Pardubic a v průběhu sezony lotyšské reprezentanty Raulse Ozollapu a Tomse Motse, který hrál v Brně. Jsem přesvědčený, že jsme ostudu neudělali, naopak jsme si získali respekt už v úvodní části, ačkoliv to možná z hlediska získaných bodů nebylo znát. Druhou část jsme začali výborně, byla tam i malá vítězná šňůra, ale pak přišly nemoci a přestalo se nám dařit i výsledkově, proto jsme museli sáhnout k výměně trenérů. Ta jednoznačně pomohla a extraligovou příslušnost jsme uhájili, za což jsme šťastní.

Na přelomu roku dokonce juniorka sahala na příčky zajišťující play-off, ale nakonec do posledního kola hrála o záchranu. Proč se to tak otočilo?
Kluci v té době byli u sebe a hráli jsme opravdu dobře. Bohužel se pak ale kabinou přehnala tak velká vlna nemocí, jakou jsem snad nikdy nezažil. Byly dny, kdy jsme měli na tréninku jen šest hráčů, z toho byli dva ze základní sestavy. Brankář dokonce nebyl ani jeden. Po těch nemocech jsme se pak těžko dostávali zpátky. Věci, které nám fungovaly, najednou nešly, proto jsme do toho museli sáhnout a udělat změnu trenérů.

Boj o záchranu juniorské extraligy, to bylo velké téma, protože vývoj posledních kol a závěrečné vyústění asi dramatičtější být nemohlo.
Byl jsem na posledním zápasu v Českých Budějovicích, ale po první třetině jsem se šel projít do města, protože jsem cítil přesně to, co na střídačce, když se zápasy nevyvíjely naším směrem. Druhou a téměř celou třetí třetinu jsem neviděl. Samozřejmě jsem na Onlajnech sledoval vývoj zápasu Hradec Králové – Olomouc. Když Olomouc inkasovala v poslední minutě gól na 1:1, tak právě končil náš zápas v Budějovicích, kde to z naší strany byla už ryzí frustrace. Jak začaly v Hradci nájezdy, tak jsem šel ke kabině. Hráči brečeli a byli strašně zklamaní. Po porážce Olomouce jsem pak podával klukům ruce a děkoval jim za sezonu, ale radost a euforii ze záchrany v první chvíli úplně přebíjela frustrace z posledního zápasu. Tohle je něco, co budu mít pod kůží celý život. Olomouc to nezvládla, ale kvůli nevydařené nadstavbové části. Měla velký náskok, ale my jsme ji dvakrát porazili a uhráli jsme si to sami.

Přejděme k dorostu. Ten udělal všem velkou radost, když postoupil do vyšší nadstavby a na konci roku už měl jisté play-off i záchranu.
Dorost měl výbornou sezonu. Skončil pátý ve skupině a celkově desátý v republice. Tady bych chtěl ocenit práci širokého realizačního týmu v čele s trenéry Davidem Kudělkou a Alešem Verlíkem. Aleše při jeho zdravotních problémech během sezony skvěle zastoupil Jiří Sklenář. Věděli jsme už před sezonou, že dorost by nemusel být špatný. Ročník 2007 se vhodně doplnil a o rok mladší kluci do toho zapadli. Nadstavbová část i play-off pak sice byly výsledkově horší, ale porazili jsme dvakrát Plzeň a v dalších šesti zápasech jsme bodovali. Co se tedy dorostu týče, tam jasně převládají pozitiva.

Zmínil jste trenéra Davida Kudělku. U něj byl průběh sezony hodně turbulentní. Nejdříve vedl dorost a od února pak zachraňoval juniory.
Davidovi bych chtěl moc poděkovat za práci a nasazení v uplynulé sezoně. Dařilo se mu s dorostem a pak sebral rukavici, když jsme potřebovali udělat změnu u juniorky, která se nevyvíjela dobře. Stejně tak šel na střídačku Jirka Sklenář, který je výborný trenér brankářů i videokouč a věci v tomto směru nám připravuje na TOP úrovni. Poděkování za sezonu ale zaslouží všichni, kteří se podílí na chodu mládeže.

Přerov teď bude mít extraligu dorostu i juniorů, zatímco sousední Olomouc ne. Může to pro přerovský klub něco znamenat?
Nemyslím si, že to bude mít nějaký větší význam. Každý hráč má nějakou cenu a Olomouc se jistě bude chtít rychle vrátit zpátky. Že bychom si vzali z Olomouce třeba pět hráčů, kteří by na extraligu měli mít, tak jednoduché to není. Do přípravy juniorky nám naskočí hodně hráčů, z nichž většina je v našem klubu už od přípravky. Potřebujeme hlavně to, abychom měli mladé hráče v áčku, kde by bojovali o druhou, třetí nebo čtvrtou lajnu a my si je mohli do juniorky vzít v krizových momentech. Takový byl teď jen Radim Hradil. Ostatní kluby měly kam sáhnout. Litvínov měl Matěje Maštalířského, Hradec si zase stahoval hráče, které měl v Kolíně. My takovou možnost nemáme a musíme se snažit o to, aby tady byla. Snad se to do budoucna podaří.

Velmi dobře rozjetou sezonu měla také devátá třída, které ale nevyšel její závěr. Proč?
Tady bych se vrátil trochu zpátky. Vznikla nová extraliga devátých tříd, kterou jsme si v minulé sezoně s ročníkem 2008 vybojovali. Bylo nám ze svazu řečeno, že každá sezona začne kvalifikací. Bohužel nám to ale uteklo tak, že jsme pro ročník 2009 extraligu nezajistili, ale měli se o ni poprat právě v té kvalifikaci. Bylo to však jinak. Devítka byla zařazena do skupiny Moravskoslezského kraje, kde jsme hráli dobré zápasy. Po mistrovství republiky v lednu však kabinou proběhl černý kašel, který zasáhl prakticky všechny hráče. Museli jsme různě odkládat zápasy, doplňovali jsme tým mladšími kluky a bohužel v nadstavbové části nám to nevyšlo. Pak přišel březen, kdy se v rozehrané soutěži změnila pravidla a rozhodlo se o rozšíření extraligy devátých tříd na třicet týmů. Kdybychom to věděli dříve nebo před sezonou, jak by to mělo správně být, tak bychom tým doplnili a posílili. Už jsme bohužel neměli šanci se dostat do kvalifikace o extraligu. Považuji za nešťastné, že se mění pravidla soutěže v průběhu sezony.

Jak bude znít vaše hodnocení co se týče žákovských kategorií a těch nejmladších Zubříků?
V současné době nemáme žákovské kategorie v takovém stavu, jako pár let nazpět. To znamená, že jsme z našich zdrojů byli schopní hrát s těmi nejlepšími. Postupně si týmy doplňujeme a ve vyšších kategoriích, jako je osmá a devátá třída, už chceme tým i posilovat kluky, kteří jsou na stejné úrovni, jako naši nejlepší. Bohužel v určitých ročnících se na kvalitě i počtu hráčů podepsal covid. Věřím však tomu, že se stále posouváme a klukům jsme schopní zajistit kvalitní podmínky pro hokejový růst. To se týká i těch nejmladších, kde je pro nás rozvoj nejdůležitější.

Trenérský tým u mládeže zůstává pohromadě, nebo došlo k nějakým změnám?
Změny v trenérském týmu na novou sezonu budou. Přichází k nám nový trenér Oldřich Horák ze Zlína. Je mladý, studuje nejvyšší trenérskou licenci a myslím si, že bude přínosem. Budeme spolu pracovat u juniorů. Dorost zůstává v nezměněném složení, tedy David Kudělka – Aleš Verlík. Těžký úkol dostal Pavel Neuman, který bude působit u deváté třídy s cílem postoupit do extraligy. U žákovských kategorií nám pak zůstávají Tibor Helísek, Vladimír Sedlář, David Podepřel, Jan Matuška a Jiří Sklenář jako trenér brankářů. Nepokračuje pouze Martin Vojtek, kterému nebyla prodloužena smlouva.

Jaké máte cíle pro novou sezonu 2024/25, která odstartuje suchou přípravou na začátku května?
Co se týče soutěží, tak cíle jsou udržení juniorské i dorostenecké extraligy a s devátou třídou chceme do extraligy postoupit. Samozřejmě důraz chceme klást na rozvoj hráčů. K hokeji patří výhry i porážky. Každý chce pochopitelně vyhrávat, ale je potřeba naučit se sáhnout si na obě strany. U těch mladších není důležité vyhrávat za každou cenu a hrát na dvě lajny, aby někteří třeba jen seděli. Nemáme druhou ledovou plochu, ale chceme hráčům nabídnout v rámci našich možností co nejvíce. Pracovat chceme i na náborových akcích, u kterých je hodně důležitá atraktivita.