Po posledním zápase šampionátu byl ale Suchánek smutný. Češi v duelu o bronz podlehli Švédsku. Soupeře sice přestříleli, skórovat však dokázali pouze jednou. Na výhru a zisk medaile – první po dlouhých sedmnácti letech – to nestačilo.
„Je to strašná škoda. Věděli jsme, že první branka výrazně napoví, na čí stranu se zápas nakloní. Už před začátkem jsme si uvědomovali, že to bude o gól, o dva, stejně jako o malých chybách,“ svěřil se po utkání devatenáctiletý brankář. „Bohužel, Švédové byli šťastnější a skórovali jako první,“ poznamenal k trefě Lysella, který v souboji o puk přetlačil Ticháčka, objel bránu a pak do ní rychle zasunul puk.
Český tým se snažil minimální ztrátu dohnat. Jesper Wallstedt, jehož loni draftovala Minnesota, ale jejich pokusům dlouho odolával. Například při přečíslení třech proti dvěma lapačkou vytěsnil slibné zakončení Guta. Tomu se sice ve druhé třetině podařilo přece jen vyrovnat, stav 1:1 však nevydržel ani dvě minuty.
Za play-off se nemusíme stydět
Na šťastný Gutův zásah nohou v přesilovce odpověděl střelou mezi Suchánkovu pravou ruku a tělo Rosén. „Pořád jsme bušili, bušili, chtěli jsme dát gól. Když jsme ho konečně dali, za pár minut jsme zase inkasovali,“ posteskl si rodák z Přerova, který u Zubrů působil do začátku roku 2020 a poté odešel do Třince. „Pak už to bylo těžké. Snažili jsme se, dali jsme do toho vše, ale štěstí při nás nestálo.“
O vítězství Švédů definitivně rozhodl v závěru třetího dějství Sjödin. Rulíkovi svěřenci obsadili v Edmontonu nepopulární čtvrté místo. Na předvedených výkonech z čtvrtfinále, semifinále a utkání o bronz se ale dá stavět. Tím spíš, že většina týmu (včetně Suchánka a dalších dvou Přerovanů Svozila a Ryšavého) může zasáhnout i do dalšího mistrovství – na přelomu letošního a příštího roku.
„Do budoucna to určitě může být povzbuzení. Za výkony, které jsme předvedli v play-off, se nemáme proč stydět,“ přikývl Suchánek. „Do každého zápasu jsme šli s bojovností a nasazením. I na ostatní jsme museli zanechat dobrý dojem. Neodevzdali jsme ani jeden puk, nevypustili jsme jediné střídání,“ popisoval, že se Češi vydali na maximum.
Juniorovi z celku Tri-City Americans, účastníka zámořské Western Hockey League, se starty na dvacítkách splnil sen. „Pamatuju si, jak jsem vždycky o Vánocích seděl doma v posteli a díval se na zápasy. Doufal jsem, že jednou také dostanu šanci. Teď jsme ji dostali a všichni jsme si to užili,“ prozradil.
Pomohl mu český program v základní skupině. Původní jedničku Jana Bednáře šetřili trenéři na poslední zápas proti Lotyšsku. Proti kanadským talentům tak do branky postavili Suchánka. Při debutu na šampionátu nejstarší mládežnické kategorie sice nevychytal výhru, blýskl se ale 52 zákroky z 57 střel. Zazářil a cena pro nejlepšího Čecha v utkání jej neminula.
Když pak reprezentace pohořela s Lotyši, naskočil Suchánek do čtvrtfinále. Proti Spojeným státům neinkasoval více než dvakrát a mohl se radovat z postupu mezi nejlepší čtyři. Před tóny české hymny navíc znovu získal individuální ocenění v podobě originální malované hokejky.
„Chytáte proti budoucím hvězdám, nejlepším hráčům do dvaceti let. Je to náročné, ale zároveň získáte skvělou zkušenost do další kariéry. Takové zápasy si strašně užívám,“ nezastíral. Navzdory příčce těsně za medailí bude na turnaj v neobvyklém srpnovém termínu vzpomínat v dobrém. „Strávili jsme spolu prakticky celý měsíc a prožili jsme toho spoustu. Je neskutečné, jaká jsme mezi sebou navázali pouta,“ dodal Tomáš Suchánek.
