Stíháte při plnění povinností v Olomouci sledovat výsledky mateřského Přerova?
Ano, sleduji je. Za Přerov hraje spousta mých kamarádů, takže o tom mám přehled. Navíc v Přerově bydlím, a když mám čas a prvoligové zápasy se mi nepřekrývají s extraligovými, zajdu se na kluky sem tam i podívat a podpořit je.

Bavíte se s kamarády z přerovské kabiny o zubřích výkonech v první lize?
Když se potkáme, tak se pobavíme. Ovšem hokej jde pak už spíš stranou. Bavíme se třeba o osobních věcech a podobně.

Dokážete říct, kolik zápasů Zubrů jste v loňské sezoně navštívil?
Na nějakých jsem byl. Kolik jich ale bylo přesně, říct nedokážu. Každopádně nejvíc jsem sledoval předkolo play-off s Prostějovem.

Jak se vám líbila atmosféra hanáckého derby?
Atmosféra byla krásná - a netýkalo se to jen zápasů s Prostějovem. Přerov má skvělé fanoušky a myslím si, že divácká kulisa je na stadionu výborná po celou sezonu.

Nemrzí vás, že nějakého regionálního rivala nemáte v extralize?
Zase jsou tam týmy jako Kometa Brno, Zlín nebo Vítkovice. Taková utkání se dají nazvat derby. V extralize se nějaké pikantnější partie berou z hlediska celé Moravy, jsou to pěkné zápasy.

Ještě zpět k WSM lize. Nově je uzavřená, jaký na to máte názor?
Můj názor na toto téma je negativní. Myslím si, že to pro první ligu není dobré – utrpí tím její kvalita. A řekl bych, že většina lidí se na to dívá stejně. Některým týmům už v polovině prvoligové sezony o nic nepůjde, protože nemohou spadnout. V té soutěži bude hrát prvních pět mužstev, která se budou chtít dostat do extraligy.

Mohli by podle vás největší favority WSM ligy prohánět Zubři?
Myslím si, že Přerov má kvalitní tým. Podle mě by se klidně mohl pohybovat v první šestce.

Vaše statistika za A-mužstvo Přerova je poněkud kuriózní – dva zápasy, čtyři body. Jak k ní došlo?
To už si ani moc nevzpomínám. Byl jsem ještě v juniorce Třince a šel jsem na střídavý start do Přerova, abych už odehrál nějaké zápasy za muže. Je to již doba, takže nedokážu odpovědět, jak to probíhalo. Pamatuji si ale, že to bylo příjemné. Přijel jsem jako mladý osmnáctiletý kluk a jako přerovský odchovanec jsem si utkání za Zubry užíval. Přišlo se na mě navíc podívat spoustu kamarádů, rodiče a i babička s dědou (úsměv).

Plánujete, že byste za Přerov přidal i další starty?
Člověk nikdy neví, co bude. Každý hokejista má ovšem ty nejvyšší ambice a já nejsem výjimkou. Uvidíme, co mě čeká. A kdo ví, třeba se na závěr kariéry do Přerova vrátím. Ne nadarmo se říká, že člověk by se chtěl vrátit tam, kde začínal.

Jaké vůbec máte vzpomínky na své hokejové začátky v Přerově?
Vzpomínky? Už je to dlouhá doba, takže si na mnoho nevzpomínám (úsměv). Začínal jsem ve třech letech. Rodiče mě dali do přípravky, bavilo mě to a tak jsem začal hrát. Jinak je to ale spíš otázka právě na rodiče, jelikož moje vzpomínky jsou velice matné.

Zmínil jste se i o svých vysokých ambicích. Jaký je váš vysněný hokejový cíl?
Hodně hokejistů má cíl dostat se do zámořské NHL. Teď je prestižní ligou také KHL, která je určitě pořád hratelná. A samozřejmě bych se chtěl dostat do reprezentace.

Kromě hokeje máte ještě jinou vášeň – kapelu Kameron, kde hrajete na bicí. Jak jste se k tomu dostal?
Jsem hlavním zakladatelem skupiny. Hudbu máme v rodině. Děda muzikant, táta také hraje bicí, takže jsem se v tom zhlédl i já. Zaujalo mě to, bavilo mě to a musím říct, že hudba je super odreagování. Vůbec nelituji, že se v této oblasti angažuji.

Máte teď v létě hodně napilno?
Už třetí týden po sobě hrajeme v pátek a v sobotu. Pořád. Účinkujeme na různých pivních slavnostech, hodových a předhodových zábavách a podobných akcích. Momentálně je toho spousta.

Jak se dá působení v kapele skloubit s profesí hokejisty?
V letní přípravě máme volné víkendy, takže to se dá skloubit úplně v pohodě. Během sezony už tolik s kapelou nahrajeme, případně si za sebe domlouvám záskok. Když to nejde, poprosím kamarády, co hrají také. A není problém, aby za mě zaskočili.


Foto: Karolína Martinková, Zdeněk Polák (www.hc-olomouc.cz)