Děkujeme všem fanouškům a partnerům za podporu a přízeň v sezoně 2023/24.

Zbořil poslechl babičku. Jsem rád, že dvanáctku zase nosí Přerovák, usmíval se

Zbořil poslechl babičku. Jsem rád, že dvanáctku zase nosí Přerovák, usmíval se
P ř e r o v – Znovu se v MEO Aréně představil jako soupeř, tentokrát za Zlín. Mikuláš Zbořil zkraje druhé třetiny odpověděl na branku jiného přerovského odchovance, Daniela Ministra. Ten mu paradoxně pomohl, jeho pokus od modré čáry tečoval do sítě. Úřadující mistr extraligy se proti Zubrům prosadil druhou přípravu po sobě. Loni se mu to povedlo v dresu Frýdku-Místku. Po předchozí zkušenosti ale úterní gól výrazně neslavil.

„Návraty jsou příjemné. Na stadion se těším, hrál jsem tady celý život. Vždycky je fajn kulisa a zápas je pro mě speciální. Už sice ne tolik, jako při prvním utkání za Frýdek. Pořád je to ale super,“ svěřil se Zbořil poté, co přispěl k výhře ševců 2:1. Na rozdíl od jiných venkovních duelů nemusel cestovat zpátky do Zlína. „Přijde přítelkyně se psem a půjdeme procházkou domů,“ připomněl, že stále bydlí v Přerově.

Už v úvodní dvacetiminutovce se protáhl do mezikruží a prověřil Petráska. Jeho nejdůležitější chvíle ale přišla tři minuty po první přestávce. „Babička mi vždycky říká, že mám střílet od modré. Poslechl jsem ji a udělal jsem to. Mini naštěstí puk tak hezky tečoval, že jsem mohl dát Petymu gól. Asi mu napíšu na Instagram,“ culil se.

Po šťastné trefě následovala decentní radost se spoluhráči. „Loni v přípravě jsem dal gól za Frýdek a měl jsem upřímnou radost. Na jednu stranu jsem se nechtěl radovat proti bývalému týmu, na druhou stranu ve mně vyhrkla euforie. Sice jsem dal ruce zase rychle dolů, ale kluci mi pak nakládali,“ vzpomínal osmadvacetiletý obránce. Teď zůstal stát jako opatřený. „Řekl jsem si, že nebudu nic dělat. Uvidíme, jestli zase dostanu naloženo,“ pokrčil rameny.

V MEO Aréně nastoupil se svým tradičním číslem 12. V přerovském dresu ho po něm „zdědil“ útočník Daniel Indrák. „Třeba se sem na stará kolena vrátím. Říkal jsem mu, že dvanáctku má jenom propůjčenou. Uvidíme, jak se k tomu postaví,“ hlásil dobře naladěný Zbořil. „Jsem rád, že ji nosí další Přerovák a ne nějaký žoldák. Přeju Danymu, ať se mu v tom dresu daří. Co bude pak, bude,“ doplnil.

Na zadek si z nás nikdo nesedne

Vysokoškolsky vzdělaný hokejista přešel z Třince do týmu, který po dlouhých čtyřech dekádách sestoupil z nejvyšší soutěže. Teď má jasný cíl – mezi elitu se v nejkratším možném čase vrátit. „Zápasy v Chance lize ale budou těžké. Někteří kluci si to možná ještě neuvědomují, protože je zatím nehráli. Konfrontace s týmy jako je Přerov, Vsetín nebo Poruba nám ukážou, jak bude soutěž vypadat,“ konstatoval nejlepší hráč hostů v úterním zápase ZUBR Cupu.

„Jsme sice braní jako favorité, ale žádný zápas nevyhrajeme tím, že přijedeme a soupeř si z nás sedne na zadek. Spíš naopak, každý se na nás bude chtít vytáhnout. Bude to těžší a těžší,“ upozornil při návratu do míst, kde hokejově vyrostl, Mikuláš Zbořil.