„Kluci se vždy vydali na maximum. Museli se potýkat i se zdravotními problémy, týmem se šířilo onemocnění, které zasáhlo do sestavy," uvádí pětapadesátiletý Svoboda.
Mezi osm nejlepších celků druhé nejvyšší soutěže dovedl Zubry podruhé v řadě. „Je ale škoda, že jsme se do čtvrtfinále nedostali přímo, v závěru základní části jsme to měli ve své moci," připouští hlavní kouč. V rozhovoru mluví také o parádní sezoně brankáře Michala Postavy, nasazování mladíků nebo nízké produktivitě.
Jak zhodnotit uplynulou sezonu? Byla úspěšná? Splnili jste cíl?
Sezona se dá hodnotit jako úspěšná, protože tým se probojoval do play-off. A to i přes nepostup do cíleného semifinále. Je potřeba respektovat vyrovnanost soutěže a všech soupeřů. Žádným tým nebyl v roli outsidera.
Až na několik zápasů vás celou sezonu trápila koncovka. Na branku soupeřů jste přitom vyslali nejvíce střel z celé soutěže, čím si trápení v zakončení vysvětlujete?
Obecně se s úspěšností v koncovce potýkají všichni…. Je pravda, že vyšší střelecká úspěšnost by nás posunula v tabulce nahoru. Určitě je potřeba, aby i sami hráči hledali možnosti brankového zakončení.
Dá se s nízkou gólovou efektivitou během sezony něco dělat? Když vám to tam padá v tréninku, je to dobře, ale trénink a zápas jsou dvě zcela rozdílné věci…
V tréninku se modelují různé situace pro zakončení a jednou z nejdůležitějších je clonění a činnost v předbrankovém prostoru.
Mrzí zejména výsledky domácích zápasů? Otřepaná fráze říká, že doma by se mělo vyhrávat a vy jste v tabulce domácích utkání skončili až devátí (bilance 14 výher a 12 porážek – pozn. red.)…
Samozřejmě, že chcete potěšit vlastní fanoušky vítězstvím, ale proti vám je vždy soupeř, který má stejný cíl v podobě výhry. Určitě to mrzí, ale hráči vždy odvedli svůj maximální možný výkon.
Hned 32 z 58 vašich zápasů skončilo výhrou nebo prohrou o jediný gól. Svědčí to právě o zmíněné vyrovnanosti soutěže, případně o něčem jiném?
Ano, vyrovnanost byla zřejmá. Navíc se tým zlepšoval v defenzivní činnosti, což ukazuje počet obdržených branek, který jsme měli třetí nejnižší v soutěži.
V základní části se nejednou opakovaly vaše špatné vstupy do zápasů, co bylo jejich příčinou?
Vstup do utkání je samozřejmě důležitý a pořád jsme si to zdůrazňovali. Sami hráči věděli, kolik je stojí úsilí otočit nepříznivý výsledek. Na druhou stranu, když se to podaří, tak to vypovídá o síle týmu.
Nejčastěji ze všech týmů jste hráli prodloužení, respektive nadstavbu po normální hrací době. Z této části zápasů jste si odnesli bilanci 5 výher a 12 porážek, chyběly právě tyto body za prohrané prodloužení nebo nájezdy na konci základní části?
Je to otázka pohledu, jestli jste skóre dorovnal, nebo ztratil náskok. Určitě to vypovídá o tom, že jsme byli schopní konkurovat každému soupeři. Některé body jsme získali, jiné ztratili. Nejvíce mrzí ztráta bodů v Jihlavě a poslední zápas základní části v Sokolově, které by nás udržely v šestce.
Nájezdy jste za celou sezonu vyhráli jen dvakrát (v září doma proti Slavii Praha a v prosinci doma proti Pardubicím B – pozn. red.), právě nájezdy rozhodly i váš nakonec poslední zápas sezony. Proč se vám v nich tolik nedařilo?
Těžko říct, nájezdy jsou vždy trochu loterie štěstí.
Nepovedla se vám poslední čtvrtina základní části, vyhráli jste v ní jen čtyři zápasy a v návaznosti na to jste přišli o pozici v šestce. Čím si to s odstupem času vysvětlujete?
Bohužel. Závěr základní části jsme měli ve své moci, ale to se nám nepodařilo využít. Je jasné, že hráči, kteří odehráli velkou část sezony, mohli být i unavení. Třeba Tonda Pechanec a Jirka Krisl odehráli všech 52 utkání! Navíc se šířilo onemocnění, které zasáhlo do sestavy i speciálních formací. Přesto všichni hráči zaslouží respekt, jak k tomu přistoupili, byť nebyli zdravotně stoprocentní.
Do čtvrtfinále play-off vás dostal skvělý Michal Postava, který po problémech Michaela Petráska odchytal většinu zápasů. Má sotva 20 let, co říct k jeho výkonům?
Velmi pozitivní věc této sezony. Vyrovnal se s tím velmi dobře a ukázal své možnosti. Teď bude záležet na něm, jak se bude snažit dál, aby dosáhl svých cílů, které určitě nezůstávají v Chance lize.
A co jeho úspěšnost zákroků přes 93 procent? V poměru k počtu odchytaných zápasů ji měl vlastně nejlepší v soutěži...
Je to výborná vizitka práce s mládeží v klubu. Je potěšující, že se Michal zařadil mezi nejlepší gólmany Chance ligy. Doufejme, že to v následující sezoně potvrdí a bude opět spolehlivou oporou týmu.
Jak jste celkově spokojen s přínosem mladých hráčů pro tým. Když mužstvo v osmifinále play-off sužovala marodka, pomohli k postupu. Dá se říct, že celkově obstáli a mohli by se v budoucnu stát pevnou součástí týmu?
Určitě to zvládli dobře a mohou být příslibem. Budou se muset ještě hodně snažit, aby se stali pevnou součástí týmu, ale ta příležitost tu je.
Dva z mladíků, Tomáš Hanák a Patrik Tarnoczy, si i díky výkonům v Přerově vysloužili nominaci na univerziádu. Jak těžké bylo se rozhodnout, jestli je na akci v rozehrané sezoně pustíte?
Už od začátku byla dohoda, že pokud to bude možné, tak kluky na akci uvolníme. Světová univerziáda je vlastně olympiáda vysokoškoláků. Sám jsem měl možnost na dvou startovat a byl to skvělý zážitek. Navíc ji pořádaly USA, což bylo o to víc atraktivní. Myslím, že to byl pro kluky dosavadní vrchol kariéry, která ovšem, doufejme, teprve začíná.
Mimo mladé hráče: David Březina se v základní části umístil mezi deseti nejlepšími střelci soutěže, naplnil bezezbytku očekávání, která jste do něj vložili?
Určitě. Jeho produktivita se s průběhem soutěže zlepšovala a měl výrazný podíl na týmovém výsledku. Jeho prodloužení smlouvy s klubem je rozhodně dobrou zprávou. Je nutné také zmínit, že se osvědčila již dřívější spolupráce s Tondou Pechancem, který mu velmi dobře asistoval a vytvářel střelecké příležitosti.
Robert Černý se zase v základní části stal nejvytěžovanějším hráčem celé ligy, proč jste tolik sázeli právě na něj?
Patří k základní ose týmu. Je to hráč se zkušenostmi z extraligy, velmi dobře připravený. Vše zvládl podle představ, a to i v momentech zdravotních potíží. Jeho soutěžní vytížení je obdivuhodné.
Proč se nepovedlo ve čtvrtfinále přejít přes Třebíč? Tři za čtyř zápasů skončily o gól, mohl tak hrát zvlášť výraznou roli druhý zápas v Třebíči, před kterým bylo momentum na vaší straně, protože jste v sérii vedli 1:0 na zápasy?
Ano, byli jsme ve výhodě a z tohoto pohledu nyní mrzí náš výkon v první třetině druhého utkání. Ale je nutné si říct, že Třebíč jasně vyhrála základní část a tudíž byla favoritem série. Určitě můžeme konstatovat, že jsme byli více než důstojným soupeřem a opravdu chybělo málo, aby se hrál pátý rozhodující zápas. Vždyť naše aktivita v prodloužení posledního zápasu byla zřejmá.
Jak moc chyběl ve čtvrtfinále Zdeněk Okál? Ano, Přerov trápila rozsáhlá marodka a díky dohodě s Kometou Brno o jeho přesunu měl na osmifinále i čtvrtfinále k dispozici Jana Süsse a Františka Němce. Ale přece jen, je to velmi zkušený hráč...
Jak se říká, play-off je jiná soutěž a zkušenosti z takových utkání jsou důležité. Zdeněk je ze své kariéry má a možná by byl on ten šťastný střelec, který by nás posunul dál do semifinále.
