P ř e r o v - Po nedávném vyřazení od Budějovic už hokejistům Přerova pracovní vytížení mezi mantinely skončilo, avšak v případě klubového managementu se žádný větší oddech konat nebude. Ihned totiž začaly přípravy na sezónu novou, v níž Zubry čeká hodně těžký úkol. Navázat na perfektní nováčkovské působení, při němž Přerované nechali boj o udržení daleko za sebou. Za skutečně skvělým návratem do první ligy se v rozhovoru ohlíží Lubomír Svoboda, generální manažer klubu.
Sezóna 2015/2016 je minulostí. Kdyby vám někdo před ní řekl, že nováček z Přerova skončí šestý a bude hrát čtvrtfinále play-off, jak byste reagoval?
Spíše bych mlčel nebo bych řekl něco, co by asi nebylo moc publikovatelné (usmál se). Když jsme tady 10. dubna 2015 po zápase se Sokolovem stáli na ledě v té obrovské euforii, tak člověk přemýšlel, že asi zažil jeden z nejsilnějších okamžiků a teď nastanou roky, kdy zřejmě nebude moc co slavit. Kdyby tenkrát někdo řekl, že půjdeme v první lize ze šestého místa napřímo do play-off, tak bych asi odpověděl, že optimisté ještě nevymřeli.
Co bylo v těch letních měsících před začátkem WSM ligy nejtěžší? Určitě každý měl jasno, že spoustu věcí bude třeba výrazně zlepšit a posunout na mnohem vyšší úroveň.
Asi nejtěžší bylo, že jsme museli vysvětlit hráčům, kteří postup vybojovali, že prostě první liga už je úplně jinde a mančaft se musí poskládat trochu jinak. Poděkovali jsme jim za to, co pro Přerov udělali. Bylo to opravdu těžké, protože s mnohými hráči jsem tady já žil nějakých šest až sedm let. Ale když jsme si řekli, že chceme jít do profi soutěže, tak se nedalo nic dělat. Hodně složité pak bylo i nejen skládání týmu, ale také jednání s partnery.
Přerov poměrně dlouho po postupu žádnou posilu neohlašoval. Až na začátku června se první jména začala objevovat. Jaké tedy bylo toto období z pohledu skládání kádru?
Jak už jsem zmínil, nebylo to lehké. V období května jsme cítili nedůvěru, jak se s tím složením kádru pro vyšší soutěž vůbec vypořádáme. Všechno se ale poté zlomilo tím, že jsme se dohodli s Tomášem Sýkorou. To byl takový startovací bod pro další jednání s hráči. Pak už se všechno rozjelo a nakonec se mužstvo poskládalo výborně.
A co se týče zabezpečení sezóny po finanční stránce? Na té se pracovalo jak?
Nechci se bavit o konkrétních částkách, ale mohu říct, že jsme v první lize pracovali s jedním z nejnižších rozpočtů. Oproti lize druhé jsme ho museli až trojnásobně navýšit, což bylo velmi složitým úkolem. Druholigový rozpočet jsme měli každý rok našimi partnery bez problémů pokrytý, ale teď jsme se do toho museli, jak se říká, obout. Je třeba poděkovat všem našim partnerům, počínaje městem Přerov, pivovarem ZUBR, Meoptou, Teplem Přerov, který provozuje zimní stadion a dalším menším partnerům i těm novým, že se k tomu všemu postavili perfektně. Řekli si, že to je profesionální soutěž, tak proč to nezkusit. Naši partneři pochopitelně navštěvovali zápasy, takže ze setkání ve VIP prostorách víme o jejich spokojenosti. Jejich jméno bylo spojeno nejen s dobrým hokejem, ale i s akcemi mimo led, které jsme během sezóny pořádali. Byli tedy vidět i po té společenské stránce.
Jak moc byl důležitý vstup do soutěže, který se podařil opravdu na výbornou a Přerov se dokonce držel na předních příčkách tabulky?
Už když jsem z Prahy v květnu přivezl rozlosování, tak jsme věděli, že je pro nás los v tom úvodu hodně příznivý. Měli jsme v něm papírově slabší soupeře a ti TOP soupeři hráli proti nám až později. Bylo proto jasné, že když začátek chytneme, tak by to mohlo být dobré. Nakonec nám zápasy v září vyšly ještě lépe, než jsme sami čekali.
Pak ale mužstvo na čas zdecimovala obrovská marodka a výsledky se dostaly do červené barvy. Co se dělo v tom říjnu? Objevily se třeba pochybnosti, že by ten cíl v podobě záchrany nemusel vyjít?
Na každý tým přijde v průběhu sezóny krize, o tom už se popsala spousta stránek. Na nás ale přišla krize z důvodu těch početných zranění. Nebylo to tak, že by na kluky padla nějaká deka nebo tým šel do nějakého výkonnostního útlumu. Těch zranění bylo opravdu dost. Mám pocit, že mimo hru bylo až deset hráčů, což už se muselo na výsledcích projevit. Takže nějakým způsobem jsme se přes to složité období museli přenést. Špatné myšlenky nás ale nesužovaly, ani jsme neuvažovali o změnách. Realizační tým měl stále naši plnou důvěru.
Tlustou čáru za horším obdobím udělal návrat Tomáše Sýkory do sestavy. Jak moc bylo jeho uzdravení se po více než dvouměsíční absenci důležité?
Krizi zlomil nejen návrat Tomáše, ale i ta obávaná série šesti zápasů za sebou venku. Říkali jsme si, že pokud ani v ní nic nezískáme, tak už to bude špatné. Kluci ji ale zvládli fantasticky a díky nim ta šestice zápasů venku dopadla nadmíru dobře. Hodně jsme se zvedli a nakoplo nás to dál. Do té doby jsme totiž byli nejhorším týmem ve venkovních zápasech.
A co tedy říci k tomu návratu kapitána Tomáše Sýkory?
Tomáš je přirozený lídr. Nedá se říct, že by čekal až na ten moment, kdy se znovu vrátí na led. Několik dní po operaci sice ležel doma, ale potom neustále žil s týmem, chodil do kabiny a byl všem k dispozici. Dokonce jezdil i na venkovní zápasy. Bylo to strašně důležité, protože Tomáš je velká osobnost, a tak ho i všichni hráči v kabině brali.
Ze šestého místa pak šel Přerov ve čtvrtfinále do série s Budějovicemi, která byla ostrá nejen na ledě, ale i mimo něj. Jak jste to, jako generální manažer klubu, všechno vnímal?
Čas už to všechno pomalu odsouvá. Myslím si, že série v play-off má být vyostřená, protože je to opravdu rozhodující část sezóny. V případě Budějovic to bylo mimo led pomalu i horší, než na něm. Udělala se z toho všeho až zbytečná aféra. Dívám se teď hodně na zápasy extraligy a myslím si, že se Přerov zdaleka nepřiblížil tvrdosti zákroků, které jsou k vidění tam. Pochopitelně jsou zápasy play-off o tvrdých střetech, je to o nervech a o emocích, ale od toho jsou rozhodčí, aby takové situace posoudili. Případně pak může verdikt udělat disciplinárka. Pro mě už čtvrtfinále skončilo, takže už bych se k tomu více nevyjadřoval.
Čtvrtfinálová série byla ale určitě parádním vyvrcholením sezóny, souhlasíte?
Budějovicím jsme poblahopřáli k postupu, protože mají velmi kvalitní kádr a jít dál si určitě zasloužily. Pro nás to fantastické vyvrcholení sezóny bylo v každém případě. Jedinou kaňku vidím na tom, že jsme se už nedokázali na šestý zápas vrátit domů. Ten by si naši fanoušci zcela určitě zasloužili, ale bohužel to nakonec nevyšlo. Mrzelo nás to, protože pátý zápas v Budějovicích měl skvělé parametry a kluci byli blízko od vítězství.
Hodně přerovský hokej posílil i mimo ledovou plochu. Jasným důkazem byly charitativní akce. Například Movember nebo pomoc pro Mamma HELP, které zaznamenaly úspěch.
Už jsme si to řekli před začátkem sezóny, že když jsme se po těch sedmnácti letech dostali do vyšší soutěže, tak napneme síly i pro takové akce. Samozřejmě fanoušek chodí hlavně na hokej, což je to podstatné, ale chtěli jsme udělat i to, aby hokejem žilo celé město, společně s veřejností, která až tak tím hokejem dosud nežila. Udělala se v tomto směru spousta výborných věcí, za což patří velký dík Martině Hruškové a Mirkovi Svobodovi, kteří tyto akce zabezpečovali. Od nového roku pak oblast marketingu převzal Ondřej Hnila, kterému bych taktéž rád poděkoval. Akce byly skvělé. Ať už to byl Movember, růžové dresy, jenž měly obrovský úspěch a referovalo se o nich na celostátní úrovni či náš projekt Čestný host, v rámci kterého jsme přivítali klienty z různých zařízení nebo imobilní občany, kteří měli obrovskou radost, že mohou vidět hokejový zápas. V tomto směru jsme zkrátka udělali pořádný kus práce. Možná jsme si tady nastavili laťku i výše, než u té sportovní stránky.
Znamená to tedy, že značka HC ZUBR Přerov na poli hokejových klubů v republice znovu posílila?
To je spíše otázka na někoho, kdo je mimo Přerov, ale myslím si, že jsme pro propagaci hokeje, našich partnerů i města, udělali letos opravdu mnoho. Když ještě zmíním to čtvrtfinále v Budějovicích, tak seděli jsme tam ve VIP prostorách s manažery jak prvoligových, tak i extraligových klubů a od nich jsme přijímali převážně kladné ohlasy na to, kam se Přerov, jako nováček soutěže, dostal a jak se prezentoval. Já osobně jsem tedy velmi spokojený. Pro propagaci přerovského hokeje se udělalo opravdu hodně.
Nabízí se přímá otázka. Ten velký nárůst popularity přerovského hokeje je obrovským závazkem do dalších sezón, je to tak?
Závazek je to skutečně obrovský. Skoro bych řekl, že jsme si na sebe upletli bič (usmál se). Jsme za to všechno ale opravdu rádi. Samozřejmě teď si ale nemůžeme říct, že letos jsme šli do čtvrtfinále, tak příští rok jdeme přímo do semifinále. Je to sice takové hokejové klišé, ale opravdu druhá sezóna bývá ještě těžší. Opadne ta nováčkovská euforie, nadšení a stane se z toho pracovní rutina. Samozřejmě bychom do té rutiny neradi spadli, ale nejen pro příští sezónu, ale i pro ty další, by naším cílem měla být desítka. Vyhnout se skupině play-out, to by měl být hlavní cíl. Pokud se zase podaří něco víc, tak to bude jen a jen dobře. Nebudeme tedy vyhlašovat přehnané ambice. Chceme udržet mančaft co nejvíce pohromadě, vhodně ho třeba doplnit a cílem vždy pro nás bude předkolo play-off.
Když jste zmínil skupinu play-out, tak je třeba se zeptat na Šumperk, který se neudržel v lize. Je to podle vás velká škoda, že Přerov přišel o zápasy s tímto atraktivnějším soupeřem?
Přiznám se, že druhou ligu jsem teď až tolik nesledoval, ale vím, že do kvalifikace by měl jít Frýdek-Místek nebo Vsetín. Je tedy možné, že znovu nahoru postoupí někdo z Moravy, což by pro nás bylo dobré. Návštěvy v Mostě jsou opravdu špatné. Vladimír Velčovský (ředitel šumperského klubu - pozn.) to řekl v rozhovoru dobře. Až se Šumperk dostane v počtu diváků na úroveň některých klubů z Čech, tak to bude lepší rovnou zabalit. Hokej by se měl opravdu hrát pro diváky, takže by pro WSM ligu bylo nejlepší, kdyby postoupil Vsetín. Ale uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Hokej v Přerově už delší dobu táhne, což se po postupu do WSM ligy jasně ukázalo. Jak jste byl spokojen s tím, že domácí zápasy Zubrů měly druhý nejvyšší průměr návštěvnosti?
Samozřejmě ten pohled na návštěvnost je krásný a moc nás to těší. Navázal bych ještě na tu předchozí otázku. Klub, jehož návštěvnost je v lize druhá nejvyšší, si nemůže přát nic jiného, než aby do WSM ligy postoupil někdo další s tak silným diváckým zázemím. Když bude skvělá kulisa, tak se hokej hned posouvá jinam a je radost se na něj dívat.
Pro Přerov už sezóna skončila, takže bilancovat se může i spolupráce s jinými kluby. Jak například hodnotíte tu nově utvořenou s Kometou Brno?
Rád bych zdůraznil, že spolupráce nebyla jen o brněnské Kometě. Spolupracovali jsme také se Zlínem a částečně i s Olomoucí. Co se týká Komety, tak my pomoc od tohoto extraligového klubu hodnotíme velice kladně. Přišli k nám mladí kluci na úrovni mládežnických reprezentací, kteří ukázali, že i v osmnácti nebo devatenácti letech může hráč na první ligu stačit. Za pár let si určitě zahrají extraligu. Před námi jsou teď jednání s těmito kluby, jak postupně vypadnou z bojů v play-off. V Brně bychom měli začít už příští týden a pak dojde i na Zlín. Spolupráci rozhodně budeme chtít dál držet a rádi bychom ji ještě posílili. V Čechách je hodně týmů, které jsou farmami, ale my se slovu farma bráníme. Velké návaznosti na jeden klub, jako to měl třeba Šumperk, možná také, proto bychom rádi úzce spolupracovali jak s Kometou, tak i se Zlínem a případně s Olomoucí.
Jak to v současné době vypadá okolo složení realizačního týmu pro příští sezónu a případně v jakém stádiu jsou jednání s hráči?
Nějaká jednání už samozřejmě probíhají, ale raději si nechme tuto otázku na dobu zhruba za 10 – 14 dní. Jako generální manažer bych rád udělal všechno pro to, aby u týmu zůstal hlavní trenér Petr Dočkal se skupinou lidí, které si zvolí. Bylo by dobré navázat na práci z loňska. Osobně nevidím jediný důvod, abychom nepokračovali v nastaveném systému. Každý den už teď jednáme s hráči, ale je samozřejmě jasné, že po takové úspěšné sezóně dostávají i jiné nabídky, navíc i z klubů hrajících extraligu. Zhruba osmdesát procent kádru chceme udržet a vhodně ho, například dvou místech v obraně a dvou místech v útoku, doplnit. Neradi bychom skládali zase celý nový tým. Uděláme tedy všechno pro to, aby kostra týmu zůstala.
Na novou sezónu už jsou zvědaví i fanoušci, kteří jezdili podporovat Zubry stovky kilometrů daleko a byli naprosto nepostradatelní. Co byste jim na závěr vzkázal?
Už jsem to jednou zmínil, hokej se hraje především pro fanoušky. Nám se v Přerově podařilo skloubit dobrou hru na ledě s výbornými výsledky a parádní kulisou. To je pro manažera vrchol práce, když vidí, že tohle všechno funguje, lidé se na stadionu baví a hokej je prostě táhne. Druhé místo v návštěvnosti hovoří za vše. Podpora našich fanoušků byla po celou sezónu absolutně špičková a kluci na ledě to velice silně vnímali. Hnalo je to dopředu a nikdo si ani na vteřinu nedovolil před zaplněným stadionem, kde jsou tři tisícovky fanoušků, něco vypustit. Byla to skvělá sezóna, za níž vděčíme hráčům, fanouškům, partnerům, prostě všem. Už teď bych proto rád všechny pozval na zápasy v sezóně nové.
