Od finálové série uběhlo několik dní, velká hokejová mánie už postupně utichla, takže jak byste ten vrchol letošní sezóny zhodnotil?
Finálová série byla hodně vyrovnaná. Ve všech čtyřech zápasech rozhodovaly opravdu jen drobnosti a myslím si, že jsme pro úspěch všichni udělali maximum. Bohužel to na celkové vítězství nestačilo. Do baráže šel nakonec Prostějov a jsem zvědavý, jak si v ní povede.

Finále jste začínali hned po náročné sérii s Porubou, zatímco Prostějov rychlým postupem přes Vsetín získal o čtyři dny volna navíc. Mělo to na výkon týmu vliv?
Na tom prvním utkání s Prostějovem se náročné semifinále zcela určitě podepsalo. Závěr s Porubou byl velmi těžký, byl také o emocích a opravdu ta radost z hráčů jen tak nešla dostat. V prvním finálovém zápase to bylo znát, v dalších už ne.

Sestava se během finále musela pozměnit. Vypadl z ní pak například nejproduktivnější obránce Michael Janota a nehráli ani útočníci Marek Haloda s Dominikem Matulou. Proč nenastoupili?
S přibývajícími zápasy v play-off samozřejmě přišla zranění. O nich se v této důležité části sezóny tolik nemluví a spousta kluků hrála se sebezapřením. Někteří už do toho posledního zápasu nemohli nastoupit vůbec. Michael Janota i Dominik Matula jdou na operaci s ramenem a Marek Haloda měl zdravotní problémy. V průběhu čtvrtého utkání s Prostějovem se navíc ještě zranil David Šťastný. To jsou věci, které nejdou ovlivnit, ale musím před kluky opravdu smeknout. Ti, kteří vydrželi, hráli do poslední vteřiny.

Jak na tom byli ostatní, například navrátilec Jiří Goiš? Přece jen celé play-off bylo náročné, zápasy se hrály obden a na odpočinek či regeneraci tolik času nezbývalo.
Jirka se vrátil, ale v play-off hrál de facto s jednou rukou. To rameno měl zatejpované. Kdo ho třeba sledoval pozorněji, tak viděl, že do soubojů nechodil úplně naplno. Byl však strašně důležitý pro tým, stylem hry je nenahraditelný.

Derby ve finále bylo tím největším lákadlem pro fanoušky. Jak jste to vnímal ze střídačky? Ta fantastická kulisa určitě na vás musela nějak působit.
Kdo ví, jestli člověk ještě něco takového někdy zažije. Ohlasy z kabiny byly hodně pozitivní. Nikdo nechtěl tu sérii prohrát, ale stalo se. U nás i v Prostějově se stadiony naplnily do posledního místečka a všechny zápasy byly krásnou reklamou na hokej.


Finálová série s Prostějovem trhala rekordy návštěvnosti. V Přerově byla na oba zápasy vyprodáno (Foto: Ondřej Laušman)

V předešlé sérii jste vyřadili favorizovanou Porubu, která určitě byla kandidátem na finále. Byl to takový klíčový krok k úspěšnému závěru sezóny?
S Danielem Faltýnkem jsme se bavili, že play-off hrajeme v podstatě už od prosince, kdy jsme k týmu nastoupili. Pár zápasů jsme se museli dívat i pod sebe, protože jistota postupu do play-off ještě nebyla. Pak jsme už byli téměř ve čtyřce, ale zase nám to uteklo. Až těch posledních šest kol, ve kterých jsme získali osmnáct bodů, bylo rozhodujících.

Bodový finiš vám nakonec přihrál opravdu pěkné třetí místo. Jak byste celkově popsal tu cestu v play-off přes čtvrtfinále s Technikou až po finále s Prostějovem?
Technika hrála vloni baráž o první ligu a rozhodně nebyla lehkým soupeřem. Už čtvrtfinále nám sebralo nějaké síly. Poruba byla o dvacet bodů před námi a myslím si, že v průběhu sezóny měla lepší formu i tým než Prostějov. Kdo se bude na finálové zápasy s Prostějovem dívat trochu objektivněji, tak musí uznat, že jsme skutečně na ledě nechali všechno. Poslední zápas třeba rozhodl dost nešťastný gól, ale takový je prostě sport. Celou sezónu však zcela určitě všichni končíme s hlavami nahoře a fanoušci musí být spokojení. Pomohli nám, jezdili ve velkém počtu na zápasy a díky nim jsme proti Technice i Porubě hráli v podstatě pořád doma. Za podporu zaslouží velké poděkování.

Když se vrátíme na začátek, v závěru listopadu jste s Danielem Faltýnkem převzal tým. Jaké byly vaše první pocity a dojmy? Spoustu kluků v kabině jste znal z pozice hráče.
Kluci byli hodně frustrovaní, nedařilo se jim herně ani výsledkově a kabina byla skleslá. Já jsem byl vždycky zvyklý na to, že v kabině má být pohoda a legrace, patřil jsem k hráčům, kteří ji nikdy nezkazili. Trvalo nám asi čtrnáct dní, než jsme klukům vrátili takovou tu chuť a náladu do hokeje, bez které druhá liga hrát nejde. Kluci normálně pracují a měli by na zimák chodit s radostí. Kluci si závěr sezóny užili před zaplněnými zimáky a předváděli kvalitní hokej.

Můžete krátce přiblížit, jak probíhal ten „restart“ týmu? Došlo třeba na nějaké pohovory s hráči?
Těmi pohovory to začalo. Nejdřív se staršími hráči, protože s nimi jsem hrál. Tykali jsme si a všichni museli hned pochopit, že už nejsem jejich spoluhráč, ale trenér. Museli uvěřit tomu, co po nich chceme. Konečný výsledek celé sezóny nám dává jednoznačně za pravdu, že jsme zvolili správnou cestu.

Situace při změně realizačního týmu nebyla úplně nejlepší. Bylo v plánu třeba i nějak zakročit do hráčského kádru?
V prvních okamžicích se nějaké změny měly udělat. Já jsem však jasně řekl, že všem klukům v kabině věřím a nechci nic měnit. Tím, že jsme začali postupně sbírat body, už vedení na možné změny přestalo tlačit. Horší moment nastal, když jsme prohráli 0:1 ve Valašském Meziříčí a pak i s Frýdkem-Místkem. To už jsem i já uvažoval o tom, jestli mám opravdu do týmu nějakým způsobem zasáhnout. Jsem ale rád, že tým zůstal pohromadě a ukázal svoji sílu.

V kádru bylo hodně zkušených hráčů, které doplnila celá řada těch mladších. Jak vlastně hodnotíte počínání mladíků? Všichni v podstatě přecházeli na vyšší úroveň.
To je hodně složité, protože naše východní skupina druhé ligy šla v posledních letech výrazně nahoru. Mladí hráči v jiných týmech jsou bývalí extraligoví junioři, kteří tam získali za sezónu ne pět bodů, ale třeba třicet nebo čtyřicet. Mezi ligou juniorů a extraligou juniorů je obrovský rozdíl. Ono by bylo krásné, zapojovat tady jen mladé domácí hráče, ale pokud se má hrát v tabulce nahoře, tak se bez zkušenějších obejít nedá. Ti zkušení celý tým v play-off určitě táhli. Prostě jen na mladých soutěž hrát nejde. Mladí dostali šanci, někteří ji využili více, někteří méně.


Obrovská bojovnost Zubrů! Porubu přerovský tým zlomil až v pátém semifinále na nájezdy (Foto: Ondřej Laušman)

Sezóna vám tedy v neděli skončila, můžete přiblížit aktuální program nebo nastínit, co se bude dít v nejbližší budoucnosti?
V pátek máme naplánovanou rozlučku s fanoušky a sezónu pak ještě zakončíme tradiční akcí v pivovaru. V květnu začne letní příprava.

Ještě je brzy nebo již máte nějakou vizi směrem k zahájení letní přípravy na novou sezónu?
Jisté je to, že budu dál v přerovském klubu, ale zatím není určeno, jestli na pozici trenéra mužů nebo mládeže.

Mezi fanoušky se hodně spekuluje o tom, že někteří hráči po sezóně budou končit aktivní kariéru. Jaká je situace?
To bude spíše otázka pro nového trenéra A-týmu nebo nového sportovního manažera. Mohu však říct, že opravdu někteří hráči budou s hokejem končit.