ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Vánoce u Sýkorů doma: Třímetrová jedle bude monstrózní, těší se kapitán Zubrů

Vánoce u Sýkorů doma: Třímetrová jedle bude monstrózní, těší se kapitán Zubrů
P ř e r o v /Ze zpravodaje proti Havířovu/ – Vánoce. Svátky pohody, klidu, ale taky dárků. Štědrý večer i s koncem kalendářního roku se nezadržitelně blíží a okamžiky před začátkem svátečního období nechávají v klidu jen málokoho. U Tomáše Sýkory, kapitána přerovských Zubrů, už jsou na jedno z nejkrásnějších období roku připraveni a také patřičně natěšeni.

Tomáši, jak se osobně těšíte na letošní Vánoce?
Atmosféra samozřejmě sálá, protože máme malé děti. U nás Vánoce začínají už tak od října. Manželka je tady v tomto zodpovědná. Máme pár dní do Vánoc a troufám si tvrdit, že 99 % věcí kolem toho už máme hotových. Už jsme v klidu, protože všechno máme už tak nějak připravené, takže teď už se jenom těšíme. Jde o děti, tak snad se jim budou líbit dárečky.

Nechybí k té atmosféře přeci jen trocha toho sněhu?
No jo, no. Bylo by to krásné, kdyby byl sníh. Já sám si nepamatuju, kdy byl na Vánoce sníh, takže my už jsme tady na Vánoce bez sněhu takoví zvyklí. (smích)

Už má Ježíšek všechny dárky? A co stromeček? Bude živý?
Jojo, právě, že dárky máme. Už jsme v klidu. (smích) A stromeček bude přírodní. Jsou pěstované jenom tady k tomuto účelu, takže životní prostředí to nijak nepoznamená. My kupujeme vždycky přírodní a letos, musím teda říct, že máme opravdu jeden z nejlepších, co jsme kdy měli. Máme doma vysoké stropy, takže máme asi třímetrovou krásně rostlou normandskou jedli. Jsme úplně nadšení. Strojit ho budeme třiadvacátého večer. To mě přemluvila manželka, já jsem byl zvyklý čtyřiadvacátého ráno, ale manželka má větší slovo. (smích) Bude to monstrózní, děti se probudí a ráno už tam budou mít ten stromek.

Dříve dárky, teď dětská radost

Jaké vánoční tradice doma Sýkorovi dodržují?
Určitě si rozkrojíme jablíčko. Loni jsme to nedělali, ale budeme pouštět i svíčičky ve vaně. Hlavně jsme ale rádi, že se večer takhle sejdeme a něco si povykládáme.

Na co jste se o Vánocích těšil jako malý a jak to vnímáte teď?
Rozdíl je samozřejmě veliký. Když jsem byl dítě, tak jsem se těšil hlavně na dárky a něco jsem si přál. Jsi nervózní, jestli to pod stromečkem bude, nebo nebude. Vždycky jsem se ale těšil na jídlo, protože jsem jedlík… bramborový salát a tak podobně. Teď je to tak, že se těším na to, že děti budou šťastné. Ony si píšou Ježíškovi, co by chtěly. Samozřejmě je toho vždycky strašně moc, takže pokaždé něco s manželkou vybereme. Dneska se člověk těší hlavně na to, až uvidí, jak dětem budou jiskřit oči, až to dostanou. To je tak nejvíc. Dodneška se taky pokaždé těším, až si dám večeři a pak i ty další dny, kdy se sejdeme s velkou rodinou a dáme si oběd. Těším se celkově na tu rodinnou pohodu a klid. Trenéři nám dali dost volna, takže ty čtyři dny – 23., 24., 25., 26. – si můžeme užít jen s rodinami. Na to se teď těším nejvíc.

A co se objeví na štědrovečerním talíři?
Bohužel kapr nechutná nikomu z nás. Párkrát jsme si kvůli tradici kousek udělali, ale stejně ho nikdo moc nejedl. Děláme rybí polévku a bramborový salát s klasickými řízky. Kapra jsme už vynechali, nechceme se s tím trápit.

Přeji si hezké akce i góly, ať se na to dá koukat

Přesuňme se do kabiny, jak fungují Vánoce v týmu?
U nás to funguje tak, že si měsíc před Vánoci dáme do kloboučku papírky se jmény a každý si vytáhne jednoho spoluhráče. A tomu má za povinnost dát dárek. Samozřejmě asi tušíte, že to není dárek jako dárek, ale něco co možná nejvíc nejvtipnějšího, nejvíc „kudlózního“ do zad. Vánoce tady jsou hodně vtipné. Letos nám vychází vánoční večírek na dvaadvacátého po zápase s Havířovem. Doufám, že vyhrajeme (zápas i akce již proběhly, a to 22. prosince, Havířov Zubři porazili 4:2 – pozn. red.), ať je dobrá nálada. Večer se sejdeme, dáme si dárky a bude sranda.

A kdo bude adresátem vašeho dárku? Pokud to tedy není tajné.
No, je to tajné, jelikož to jsou dárky jakožto kudly do zad. Potom je nejlepší, když neví, kdo to dal, že jo. Ten člověk by se potom mohl mstít a tak podobně. (smích) Drží se to v tajnosti a pak se může jenom hádat. Když je to v anonymitě, tak člověk může na toho spoluhráče vymyslet opravdu velkou lest. Máme dovolené dávat i jiným, takže někdo vyrábí třeba deset dárků.

Co byste si přál pro tým?
Já bych si přál, když pragmaticky, tak zaprvé rozhodně postoupit do play-off. To znamená bodovat. To je tak nejvíc, co ten klub potřebuje. Ale já bych si ještě přál, abychom hráli lepší hokej. Aby to bylo koukatelné, abychom vytvářeli hezké akce, hezké góly, aby chodili diváci, ale samozřejmě abychom vyhrávali, to je základ. Abychom byli všichni v klidu, všichni zdraví a v sestavě. Zkrátka aby tady byla pohoda.