Na Vysočině navázali na výkon z třetí třetiny v Litoměřicích. Roku Macuhovi a Janu Štefkovi, ročníkům 1997, stačilo lehce oprášit spolupráci s talentem ročníku 2003, jménem Martin Ryšavý.

Na severu Čech společně utvořili nový třetí útok. Macuh se Štefkou se do něj přesunuli ze čtvrté řady. Že si posun výš zaslouží, potvrdili každý dvěma kanadskými body. Štefka dvěma góly, Macuh dvěma asistencemi.

Teď v triu mladých dravců s Ryšavým pomohli porazit lídra Chance ligy. „Je to prostě super pocit. Přijeli jsme sem pro tři body a odvážíme si je domů,“ radoval se Rok Macuh, na kterého po dohrávce devátého kola padla volba respondenta. „Doufám, že v takovém nasazení budeme pokračovat a dál vyhrávat,“ přál si zároveň.

Vydařená spolupráce s obránci

Na konci úvodní dvacetiminutovky patřil mezi Zubry, kteří připravili první branku utkání. Stejně jako jeho vrstevník Štefka. „Štefíno zatáhl puk do útočného pásma. Odrazil se ke mně, nějak jsem ho udržel a vrátil na Štefína. Vrátil mi ho zase zpátky, já jsem posunul na Hraboše a ten udělal, co umí,“ popsal rodák z Mariboru, jak se Hanáci dostali do vedení.

Gólovou radost si dva třiadvacátníci mohli vychutnat ještě jednou. Na konci zápasu, při jihlavské hře v šesti, kdy ke spolupráci opět vyzvali obránce. Tentokrát Roberta Černého, pro změnu v roli strůjce druhé asistence. „Black měl puk na mantinelu a hodil ho na střed, na mě. Zatáhl jsem to do útočného pásma a nahrál Štefínovi, který to uklidil, jak se sluší a patří,“ culil se Macuh.

V té chvíli bylo jasné, že Hanáci získají na Horácku všechny body. Jihlavské naděje na vyrovnání, které tři minuty před koncem přiživil kanonýr Pekr, nadobro zhasly. „Byla to definitivní pojistka. Poslední minuty bez gólmana jsou vždycky vabank. Buď dáš, nebo dostaneš,“ přikývl útočník, který letošní sezonu zahájil v druholigovém Novém Jičíně, odkud si jej v prosinci vytáhli Zubři.

Klíč k výhře: plnění pokynů, obětavost, brankář

Dramatický závěr souboje prvního a pátého týmu prvoligové tabulky ale musel zčásti protrpět na trestné lavici. „Cítil jsem se hrozně špatně. Vůči týmu je strašné, když udělám faul pět minut do konce. Kdybychom tam dostali gól, zbývalo by ještě hodně času. Naštěstí to kluci ubránili,“ oddechl si.

Přerov si proti Dukle tříbodovou odměnu zasloužil. Předvedl perfektní taktický a týmový výkon. „Plnili jsme si věci, které nám trenéři řekli. Také jsme hráli obětavě. A ještě gólman – podržel nás, do značné míry je to jeho zásluha,“ vyjmenoval Macuh jednotlivé příčiny vítězství 4:2, které modrožluté posunulo na průběžné čtvrté místo soutěžního pořadí.

Na výběr trenérů Ujčíka a Nekvasila platila především nekompromisní hra do těla. „Jihlava má šikovné hráče. Když je párkrát dohraješ nebo jim dáš do těla, už moc nevymýšlí. Každého rozhodí, když po něm jdete a nemá ani vteřinu času něco vymyslet. Nám to pomohlo,“ uznal Rok Macuh, jemuž takový styl hry vyhovuje. „Když někoho dohraju a pak můžu něco vymyslet, je to pro mě to nejlepší.“