ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Souboje s bráchou jsem moc nevnímal, přiznal Doležal. Teď čeká nepříjemného soka

Souboje s bráchou jsem moc nevnímal, přiznal Doležal. Teď čeká nepříjemného soka
P ř e r o v – Na Tři krále se v slávistickém stánku Eden potkali bratři Doležalové. Zatímco starší Jiří hájí barvy klubu z metropole, mladší Tomáš bojuje za Zubry. A právě útočník první přerovské formace se po závěrečné siréně mohl radovat z vítězství a zisku důležitých tří bodů. Hanáci díky nim zůstali na čtvrté příčce a na své nejbližší konkurenty mají nyní čtyřbodový, respektive pětibodový náskok.

Proti svému bratrovi jste si zahrál poprvé?
Už jsem to zažil, když jsem hrál za Slavii a brácha působil v Karlových Varech. To byl první zápas, kdy jsme proti sobě hráli. Ale určitě to nebylo v takové míře, jako v sobotu. Tehdy jsem hrál ve čtvrté lajně, takže jsem se tolik nedostával na led. Teď jsme byli já i brácha více méně pořád v akci a zahráli jsme si daleko víc.

Proběhlo mezi vámi před zápasem nějaké hecování?
Abych pravdu řekl, neproběhlo. Akorát jsme si dvakrát před utkáním zavolali, ale to jsme se normálně bavili. Pro mě to spíš bylo zpestření v tom smyslu, že to byl můj první zápas na Slavii, který jsem odehrál v jiném než sešívaném dresu. To pro mě bylo ještě specifičtější než utkání proti bráchovi.

Změnil se Eden od doby, co jste odtamtud odešel?
Vzhledově v podstatě ne, stadion je na první pohled pořád stejný. I když nevím, jak změnilo zázemí nebo podobné věci. Ale z mého hlediska mi Eden přišel stále stejný jako v době, kdy jsem tam absolvoval tréninky a hrál. Pochopitelně, vyměnily se sedačky, případně přibyla velkoplošná obrazovka. Ovšem prvotní dojem jsem měl z Edenu identický.

Návrat na slávistickou půdu vám vyšel, Přerovu jste tam pomohl k první soutěžní výhře v tomto století. Užil jste si to?
Samozřejmě, že jsem si to užil. Když už jsme tam jeli, tak jsem chtěl pomoci, abychom prokletí Edenu zlomili. Se spoluhráči jsme se bavili, že i v letošní sezoně Slavii předtím neporazili. Rozhodně jsem rád, že jsme Slavii pokořili, přerušili nepříznivou sérii, kterou s ní měli, a hlavně získali důležité tři body. Díky nim jsme si v tabulce upevnili čtvrté místo. Na týmy pod sebou teď máme trochu větší bodový náskok, což je pro nás vzpruhou do dalších zápasů.

Zpátky k vám a vašemu bratrovi. Svedli jste spolu nějaké osobní souboje? A kdo v nich byl úspěšnější?
Popravdě řečeno, ani nevím. Jak jsem říkal, pro mě bylo daleko specifičtější, že jsem si zahrál na stadionu Slavie proti Slavii. Soustředil jsem se tak hlavně na to, abych byl v klidu. Nevím, jestli jsem se nějak extrémně soustředil na to, jestli hraji proti bráchovi, nebo ne. Spíš bych řekl, že ani ne. Nějak jsem to nevnímal. Možná jsme se občas potkali na ledě a sekli se hokejkami, ovšem v paměti mi to neutkvělo.

Váš bratr Zubry zlobil svými nebezpečnými akcemi. Poděkujete Lukáši Klimešovi, že vás parádně podržel?
Určitě. Výkony, které nás posouvají dopředu, i spousta zápasů, jež jsme uhráli o gól, vždycky závisejí na gólmanech. Výborná práce našich brankářů je velkou podporou pro celý tým. I když se nám, hráčům v poli, nějaká část zápasu nevyvede, víme, že máme gólmany, kteří nás podrží. A je úplně jedno, jestli chytá Klímič, nebo Šimby. Oba chytají skvěle a jsou základním stavebním kamenem k úspěchu. Patří jim za to velký dík!

V Edenu se potkali hned čtyři Doležalové, kromě vás s bratrem ještě útočník Slavie Zdeněk a rozhodčí Jan. Vnímal jste to?
Nejvíce se znám s bráchou, kterého samozřejmě nemohu přehlédnout. Ale znám i Zdeňka, protože jsme spolu hráli v Litoměřicích. Známe se a víme o sobě. Co se týče rozhodčího Doležala, vím, že první ligu píská. Ale netušil jsem, že to byl jeden ze dvou hlavních sudích, kteří byli v sobotu v Edenu. Až když jsme zápas probírali s manželkou, tak mi říkala, že se koukala na hokej.cz, kde to tam psali. Teprve od ní jsem se dozvěděl, že tam nastoupil. Byl jsem z toho překvapený.

Po duelu se Slavií vás čeká souboj s Havířovem. S čím do něj půjdete?
Do všech zápasů musíme jít především s chutí. S chutí už od začátku, aby nám něco neuniklo. Na Slavii jsme se také připravovali s tím, že jsme věděli, že do nás budou bušit a hned od první minuty budou hodně bruslit. V Edenu nám začátek trošku utekl. A kvůli nepovedenému začátku pak děláme třeba i hodně faulů a přichází spousta vyloučení, takže hrajeme dost minut v oslabení. To nám zbytečně bere síly, musíme se toho vyvarovat. Nesmíme soupeři hned zkraje utkání darovat přesilovku, Havířov by toho mohl využít a utéct nám třeba do dvoubrankového vedení. Proti tomuto protivníkovi jsem letos ještě nehrál, ale vím, že nikdy neměl špatné mužstvo. Očekávám nepříjemnou partii.