ZÁPASY ONLINE ► MUŽI: Frýdek-Místek - Přerov 5:1

Skoro jako bratři. Nerozlučná dvojka Jan Svoboda – Ondřej Ševčík pokračuje v Přerově

Skoro jako bratři. Nerozlučná dvojka Jan Svoboda – Ondřej Ševčík pokračuje v Přerově
P ř e r o v – Hledali se, až se našli. Z útočníka Jana Svobody a obránce Ondřeje Ševčíka se v přerovském prostředí stali spolubydlící a dobří parťáci. Žertíky, ale i příspěvky na sociální síť Instagram, mohou v jednom klubu vymýšlet dál. Oba u Zubrů přidají druhou sezonu v kariéře.

Dvaadvacetiletý Svoboda zažil letos premiérové angažmá na Moravě. Vedle 48 startů v přerovském dresu odehrál i dva zápasy v extralize za Zlín. V sestavě Beranů se hned uvedl gólem, teprve pak se trefil také o soutěž níž. Na Hané nasbíral sedmnáct bodů za devět branek a osm asistencí. „V Přerově se jedná jako nikde jinde. Co se řekne, to platí. Může mě jenom posunout v kariéře. Dokonce už se začínám těšit na novou sezonu, což se mi předtím nestávalo,“ prozrazuje.

Se Zubry rychle našel shodu. V Přerově chtěl pokračovat, klub o něj znovu projevil zájem. „Nebylo co řešit, s agentem jsme pak jenom doladili detaily,“ komentuje chomutovský rodák. V sestavě MEO se v uplynulé sezoně propracoval až do prvního útoku. Chodil na přesilovky, výrazně mohl uplatnit svou hlavní přednost – bruslení.

„Hodně mi pomohla změna trenérů. Dostával jsem víc prostoru,“ přiznává někdejší hráč juniorky čínského Kunlunu. „Věřím, že potrénujeme, sehrajeme se a v nové sezoně to bude jenom dobré,“ dodává optimisticky. Takřka nerozlučnou dvojku vytvořil s vrstevníkem Ševčíkem. Když před ním zmíníte větu, že se oba hledali, až se našli, pousměje se. Přesně vystihuje jejich vztah. „Sedli jsme si úplně ve všem. Co se řešilo se mnou, měl i Ševča. Na pohovor šel hned po mně, na testy jsme jeli spolu, v neděli jsme se společně stěhovali na byt,“ vyjmenovává Jan Svoboda, co oba extroverty spojuje. Z dalších věcí by se dalo zmínit časté využívání sociálních médií. Třeba na Instagramu mají dva vtipálci vedle vlastních profilů i jeden společný.

V Přerově se nepotkali poprvé. Znali se už ze srazů mládežnických reprezentací. „Když jsme loni přišli, nejvíc jsme se bavili právě mezi sebou. Nakonec to dopadlo tak, že bez sebe v Přerově v podstatě neuděláme krok,“ přikyvuje Ševčík. Ve výběru angažmá na příští ročník se ale vzájemně neovlivňovali. „Hokej má přednost, kamarádi můžeme být i mimo něj,“ objasňuje odchovanec Uherského Ostrohu. „Když jsem ale zjistil, že Honza pokračuje také, měl jsem velkou radost,“ nezastírá.

I Ševčík zažil sezonu, ve které šel výkonnostně nahoru. Navzdory zářijové zlomenině ruky, kvůli níž musel vynechat deset zápasů, si postupně vybojoval pozici mezi šesti beky. Během čtyřiceti utkání zaznamenal v Chance lize dvě branky a sedm asistencí. „Jsem vděčný trenérům, že mi dali možnost a prostor. Doufám, že v další sezoně budu pro tým ještě užitečnější,“ komentuje setrvání u Zubrů, které pro něj bylo prioritou. „V Přerově se cítím dobře, už to tu znám.“

Od spoluhráčů i funkcionářů často slýchá přirovnání k Mikuláši Zbořilovi. Přerovskému odchovanci a ještě do minulého roku obránci Zubrů, který pomohl Třinci k dovršení zlatého hattricku. „Celou sezonu mi předhazovali, že jsme takové dvě mluvky a za všeho si snažíme dělat srandu,“ culí se bývalý obránce Hodonína a Šumperka. Inženýrský titul ale k veselé povaze na rozdíl od Zbořila přidat neplánuje. „Nejsem úplně studijní typ,“ poznamenává s úsměvem Ondřej Ševčík.