>>> ONLINE PERMANENTKY <<<     POČET PRODANÝCH PERMANENTEK: CELKEM 259, PATRON 49 (stav k 30.6., 14:00)

Skalp Písku a pak konec. Věřili jsme si, že můžeme dojít daleko, říká Pavel Neuman

Skalp Písku a pak konec. Věřili jsme si, že můžeme dojít daleko, říká Pavel Neuman
P ř e r o v – V sobotu na píseckém ledě jedenáctigólovou náloží stvrdili postup a od pondělního tréninku už vyhlíželi semifinálového soka, kterým měl být největší rival – Vsetín. Všechno ale ve čtvrtek 12. března zastavila zhoršující se situace kolem nemoci COVID-19, takže i REDSTONE Extraliga juniorů má své vyústění neznámé. Zubři přitom měli velice slušně našlápnuto, což potvrdil hlavní kouč Pavel Neuman.
První kolo play-off jste rychle zvládli a celý tým byl hodně natěšený na atraktivní semifinálovou sérii se Vsetínem. Jak se díváte na současnou situaci, že nemoc COVID-19 udělala za sezonou tak ráznou tečku?
Čtvrtfinále s Pískem nebylo tak jednoduché, jak to vypadá dle výsledků. Bylo však důležité, že tým se během této série nastavil na play-off, a že v Písku jsme již odehráli takový zápas v módu play-off, jaký jsme potřebovali. O této nemoci jsme samozřejmě věděli, nicméně v průběhu série s Pískem jsme si nepřipouštěli, že by se play-off nedohrálo. Série skončila v sobotu, ale ve středu po tréninku, když jsem sledoval zápas Kralup se Šumperkem, který se hrál po nařízení vlády s omezenou kapacitou, už jsem z těchto okolností cítil, že nám může play-off rychle skončit, což se nakonec stalo. Musíme to brát jako fakt, i když jsme určitě byli připravení a věřili si, že můžeme dojít hodně daleko.

Čekali jste, že Písek vyřídíte po třech zápasech? Přece jen to byl nejproduktivnější tým z celé REDSTONE Extraligy.
Jak bylo jasné, že narazíme na Písek, tak jsme se o soupeři s kolegou Petrem Dočkalem denně bavili. Podařilo se nám získat spoustu materiálů a informací od mých kolegů trenérů, kde mám vazby z minulosti, a tým společně dobře připravit po taktické stránce. Vůbec jsme neřešili, na kolik zápasů série bude. Prostě jsme věděli, že musíme být trpěliví, dodržovat náš koncept hry a sérii zvládnout, i kdyby měla být na pět zápasů. Na to jsme kluky připravovali. V play-off jste buď vítěz, nebo poražený. A je jedno, jaké máte skóre. První dva zápasy jsme nebyli úplně spokojeni se všemi hráči, nicméně třetí zápas byl už herně a emočně výrazně lepší, a to bez ohledu na výsledek utkání.

Když se ohlédneme za celou základní částí, byli jste s druhým místem ve skupině Východ spokojeni?
Naše cíle byly postupné. Nejprve jsme chtěli mít jistotu play-off a poté skončit minimálně do druhého místa, abychom začínali doma. Při práci s týmem jsme se snažili skloubit jak vidinu co nejlepšího umístění po základní části, tak i ohled na budoucnost. Hodně jsme zapojovali hráče nejmladšího ročníku 2002 a v případě marodky také naše dorostence. Každé utkání jsme nastupovali na čtyři útoky a chtěli po hráčích aktivní hru, hokej v maximální intenzitě s krátkými střídáními.

Směrem k play-off se tým postupně doplnil o brankáře Iva Lekeše, obránce Tomáše Dřímala, který se vrátil z Finska a přípravu absolvoval s A-týmem, a také o dalšího beka Jakuba Kleinera, jenž byl delší dobu zraněný. V útoku pak o Daniela Indráka, který byl část sezony v Kometě Brno, Davida Dobšu, kterého jsme do konce ledna uvolnili do Třince, a také o Daniela Paťavu, který byl v kádru loni. V závěru jsme se chtěli ještě dotáhnout na vedoucí Havířov, ale ten si to uhrál na našem ledě ve velmi silné sestavě a zaslouženě základní část vyhrál.

První tři místa patřila podle očekávání vyloučeným klubům z nejvyšší soutěže (Havířov, Přerov, Vsetín), ale co další mužstva? Například Šumperk byl nesmírně houževnatý a vzal vám devět bodů, Litomyšl zase byla velmi nevyzpytatelná.
Šumperk hrál velmi bruslivý a nepříjemný hokej, se kterým jsme měli opravdu velké problémy. Sílu ukázal ve čtvrtfinále, v němž vyřadil nejlepší tým západní skupiny - Kralupy. Litomyšl, Poruba a v závěru i Warriors Brno byli nepříjemnými týmy, kde měli vždy jednu pětku rozdílovou a zápasy s nimi nebyly kolikrát vůbec jednoduché.

V kanadském bodování výrazně vyčníval útočník Lukáš Zmeškal a s větším odstupem za dalšími byli i Adam Hradil, Martin Borot a obránce Matyáš Gréč. Co říct k jejich výkonům?
Všichni jmenovaní kluci pomohli týmu nejen svými kanadskými body. Zejména pro útočníky jsou body důležité, nicméně vždy jsme s kluky hodnotili jejich komplexní výkon jak v útočné fázi, obranné fázi, tak i ve fázi přístupu a obětavosti pro tým. Nemůžeme však opomenout i další hráče, kteří byli naprosto klíčoví. Nechci jmenovat, abych někoho neopomněl. Pro nás vždy byl na prvním místě TÝM.


Útočník Lukáš Zmeškal vyhrál kanadské bodování REDSTONE Extraligy juniorů. Nejlepším střelcem byl nejen v základní části (35 zápasů, 40+31), ale také ve čtvrtfinále play-off (3 zápasy, 7+1).


A co ostatní hráči za údernou první pětkou? Nemrzí vás, že jejich gólový příspěvek nebyl výraznější?
Kluci v ostatních pětkách byli většinou i mladších ročníků, takže věříme, že bodově jejich čas přijde třeba příští rok. Důležitý byl především jejich týmový výkon a dodržování konceptu hry. Je to však podmíněné jejich pracovitostí a také to bude o tom, aby ti kluci přistupovali k tréninku zodpovědně a vyrostli z nich noví lídři, kteří potáhnou tým. Trenéři hráčům můžou pomoct, ale tohle je hlavně na hráčích samotných a na jejich vnitřní motivaci, jak se s tím poperou. Věřím, že šanci chytnou pevně za pačesy a výrazněji porostou jak hokejově, tak i lidsky.

Během sezony jste museli řešit potíže se zraněními, což se týkalo i třeba brankáře Michala Dufka, ale Michal Postava roli jedničky zvládl na výbornou.
Všichni brankáři v čele s Michalem Postavou, který toho měl odchytaného nejvíce, nás rozhodně nezklamali. O kohokoliv, kdo nastoupil do branky, jsme se mohli opřít. Jak o zraněného Michala Dufka, tak o Iva Lekeše, který přišel po zranění v průběhu sezony a předváděl výborné výkony. S Michalem Postavou vytvořili brankářskou dvojici, kde se po zbytek základní části prakticky střídali. Michal pak dostal šanci začínat čtvrtfinále a zvládl to velmi dobře. Do pár utkání zasáhl i dorostenecký reprezentant Tomáš Suchánek, který pak přestoupil do Třince.

Při větší marodce jste sáhli i do dorostu. Útočníci Matěj Halík, Michal Šilhavý a Jonáš Jobánek určitě také nezklamali, je to tak?
Ano. Měli výrazný prostor v dorostenecké kategorii, kde byla jejich priorita a odehráli tam výbornou sezonu. Vzhledem k úzkému kádru dorostu jsme tyto kluky tolik nepovolávali, ale když dostali šanci, tak předvedli takový výkon, ze kterého nebylo na jejich projevu poznat, že se jedná o dorostence.

Dá se vůbec odhadovat, jak bude svaz řešit nedohraný závěr sezony? Mám na mysli avizovaného postupujícího do Juniorské ligy Akademií. Jsou nějaké zprávy v tomto směru?
Žádné zprávy nemáme. Otázka je, zda vůbec jde někam postoupit, jelikož Juniorská liga Akademií se letos vůbec nehrála. Podle předsezónních informací se mělo hrát o jedno místo, které nebude postupem, ale jakýmsi přizváním do Juniorské ligy Akademií. Nicméně jestli „postoupí“ jeden tým, dva týmy nebo nikdo, to si rozhodne svaz a vzhledem k minulým rozhodnutím si to netroufám nijak odhadovat.