ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

První rok vyšel, teď přijde důležitý kemp. Zámoří mi vyhovuje víc než Evropa, líčí Svozil

První rok vyšel, teď přijde důležitý kemp. Zámoří mi vyhovuje víc než Evropa, líčí Svozil
P ř e r o v – Obtížnou životní zkoušku zvládl na jedničku. Stanislav Svozil se zabydlel za oceánem a v kanadské Regině přivykl zámořskému hokeji. Co na tom, že v týmu Pats byl jediným hráčem z Evropy. Angličtinu teď přerovský odchovanec ovládá stejně zdatně jako češtinu. Na ledě našel parťáka podobného ražení, mimo stadion zase dál plnil úlohu „staršího bráchy". Jak jej kanadská rodina přijala, si devatenáctiletý obránce nemůže vynachválit. Volno vyplňoval i svým velkým koníčkem. Při rybaření se mohl těšit z pořádných úlovků.

Jaké jsou pocity po první sezoně za Atlantikem?
Byla to parádní zkušenost a zároveň něco nového. Do zámoří jsem šel s tím, že se chci naučit hrát jiný styl hokeje. Na menším kluzišti, rychlejší, s více souboji. Dva týdny jsem si na něj zvykal, pak už to bylo v pohodě. Řekl bych, že první sezona mi vyšla dobře. Jen mě mrzí, že jsme s Reginou nepostoupili do play-off.

Za 59 zápasů jste nasbíral 41 bodů, na obránce jsou to slušná čísla…
Čísla vypadají dobře a jsem rád, že se mi povedla. Ale hlavní byl týmový úspěch. Je škoda, že nám play-off uteklo. Jako ofenzívnímu obránci mi zámoří vyhovuje určitě víc než Evropa. Hrajete na užším hřišti, trenéři po vás chtějí, abyste podporovali útok. Zároveň s vámi pilují nedostatky. U mě je to pořád trošku bránění, i když jsem se v něm už zlepšil.

S rolí na ledě u vás panovala spokojenost?
V týmu jsme byli dva čerstvě draftovaní obránci, kromě mě ještě Ryker Evans. Ve druhém kole si jej vybral Seattle, je to super kluk i hráč, také hodně ofenzívní. Na ledě jsme se vzájemně podporovali, ze všeho jsme si dělali srandu. Nezáleželo nám na tom, co zrovna hrajeme. S rolemi jsme byli oba spokojení.

Po tréninku zůstávali všichni na ledě

O Western Hockey League se v Česku zase tolik nemluví, jaká je?
Je už trochu přizpůsobená NHL. Pořád je to samozřejmě juniorský hokej, takže se tam dělá spousta chyb. Právě z chyb se ale člověk učí. Hráče nachystají parádně. Na tréninku nesmíte nic vypustit, neustále musíte pracovat na sto procent. S klukama se mezi sebou hecujeme. Předháníme se, kdo dá gól, kdo bude rychlejší. Každý z nás chce být lepší než ostatní, všichni se chceme dostat do NHL. Je jasné, že všem se to nepodaří. Nikdy ale nevíte, jestli zrovna vám to vyjde nebo ne. Proto jedeme na maximum.

Jak v Regině vypadaly tréninky?
Dvakrát týdně šli obránci na led o půl hodiny dřív, měli jsme speciální trénink. Skládal se ze všeho, co jako obránce potřebujete trénovat. Střeleb, dohrávání u mantinelu, najíždějí. Následoval trénink celého týmu a pak jsme měli led hodinu jen pro sebe. Zůstávali v podstatě všichni, chtěli se zlepšovat. Led navíc přišel vhod.

Stanislav Svozil v dresu české reprezentace do 20 let. Foto: Martin Voltr

Co řev trenérů, jak často byl na trénincích slyšet?
Měli jsme tréninky, kdy někdo blbě nahrál. Pak jsme museli na brankovou čáru a bruslili jsme. Když ale všechno šlo, jak mělo, trenéři vůbec neřvali a trénink proběhl v pohodě. Mnohem víc se vysvětlovalo, než křičelo.

Poprvé mimo rodnou zemi, daleko od domova. Jak jste si zvykal?
Na nováčkovském kempu v Columbusu jsem byl s Martinem Ryšavým. První měsíc z domu jsme si oťukali společně. Nebylo to těžké, ale po přesunu do Reginy jsem potřeboval týden na aklimatizaci. Potom už to šlo v pohodě. Po dvou měsících se mi sice začalo trochu stýskat, ale to člověka přejde. Neměl jsem si na co stěžovat. Bydlel jsem u skvělé rodiny, měl jsem super spoluhráče.

Byl jste s Martinem Ryšavým hodně v kontaktu?
Mimo zápasy jsme se nevídali. Když jsme měli volno, šel jsem ryby, Ryšavec zase na paintball. Případně jsme se zapojovali do aktivit s rodinami, u kterých jsme bydleli, nebo se spoluhráči. Pokecali jsme vždycky až po zápasech, když jsme proti sobě hráli.

Reginu znám jako Přerov

Jak jste se vypořádal s angličtinou?
Po příchodu do Kanady jsem zjistil, že skutečná mluvená angličtina je mnohem rychlejší, než ta z našich škol. První měsíc jsem byl rád, že rozumím většině věcí. S mluvením to docela šlo, i když ne všechno bylo dobře. Poslední čtyři měsíce jsem si ale úplně zvykl. Anglicky se teď zvládnu bavit bez problému, stejně jako česky. Nejvíc mi pomohlo, že v Regině jsem byl jediný Evropan. Neměl jsem se s kým bavit jinak než anglicky.

Sám jste to zmínil, jak jste se sžíval s pozicí jediného evropského hráče v týmu?
Vůbec mi to nevadilo. Dvacet pět dní tam byl ještě jeden hokejista ze Slovenska, kterého pak z týmu vyřadili. Po něm už jsem z Evropy zůstal jenom já, prakticky celý rok, ale netrápilo mě to. S klukama jsem si sedl, bavili jsme se o všem možném. Za začátku jsme se vzájemně poznávali, potom už šlo všechno bez komplikací.

Jak často jste komunikoval s Columbusem?
Lidé z klubu, kteří vedou kluky z draftu, za námi jezdili a komunikovali s námi. V kontaktu jsme byli skoro nepřetržitě. Probírali jsme nejenom probíhající sezonu, ale i další roky a naši hokejovou budoucnost.

Jaké jste měl v Kanadě zázemí?
Se spoluhráčem jsme žili v klidnější části města. Do centra ani na zimák to nebylo daleko, do auta nám stačilo sednout na pár minut. Bydleli jsme v přízemí velkého, dvoupatrového rodinného domu. Měli jsme vlastní pokoj a ještě místnost s gaučem na způsob obýváku. Nahoru jsme si chodili pro jídlo nebo když jsme se chtěli s rodinou dívat na televizi. Měli ještě desetiletou dcerku, které jsme se věnovali. Byli jsme pro ni tak trochu starší bráchové. Přijali mě skvěle, nemůžu na ně říct špatného slova.

Odchovanec Zubrů se momentálně chystá na odložený juniorský šampionát. Foto: Martin Voltr

Jste známý svou vášní pro rybolov. Brali vás na něj vaši hostitelé?
Nejen na ryby, ale i do restaurací nebo různě do města. Regina už je pro mě něco jako Přerov. Také bych se tam bez problému zorientoval.

Jak je to v Kanadě s rybařením?
Musíte si koupit povolenku, ale pak už si můžete vyvrtat díru na jezeře a chytat. Je to jiné než v Česku, ale ryby v Kanadě jsou parádní. Pamatuju si, že jsme chytili štiku, která měřila metr třicet. Štik nad metr ale bylo víc.

Našel jste si čas i na sledování mateřského Přerova?
Sledoval jsem jak Přerov, tak Brno. Na Tipsportu jsem se koukal na zápasy, včetně play-off. Byl jsem rád, že takovou možnost mám. Bral jsem to jako zpestření volného času. Hokej jsem řešil skoro pořád. Když to nebyl přímý přenos české extraligy nebo první ligy, sledoval jsem zápasy NHL.

První rok v zámoří je pro vás minulostí, jak vidíte ten další?
Všechno se bude odvíjet od kempu, který proběhne v září v Columbusu. V červenci se konal ještě development kemp, určený jenom pro draftované mladé kluky. Tam jsme ale s Martinem nejeli, s českou dvacítkou se chystáme na odložené mistrovství světa. V září se sejde celý Columbus a rozhodne se, co bude s jednotlivými hráči. Proniknout do NHL bych pochopitelně chtěl. Na druhou stranu vím, že je to nesmírně náročné, byť jenom na pár zápasů. Nesmíte vypustit jediné střídání, jinak se v týmu neudržíte.

Úvodní foto: facebook Regina Pats