ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Přerov mi přirostl k srdci, netají se Matěj Svoboda. Jak se tváří na útok tří Svobodů?

Přerov mi přirostl k srdci, netají se Matěj Svoboda. Jak se tváří na útok tří Svobodů?
P ř e r o v – V roce 2019 přeletěl přes „velkou louži“ a vrátil se domů. Mohl si vybrat, kde bude pokračovat v kariéře a otevře si dveře do mužského hokeje. Matěj Svoboda zvolil Přerov. Po dvou letech svého rozhodnutí ani v nejmenším nelituje. Naopak je za něj rád. Zanedlouho jednadvacetiletý útočník přitom u Zubrů není jediným nositelem jména Svoboda. Na Hané působí také Jakub a Jan, což v kabině tu a tam způsobuje komické situace.

Pokud se nepletu, máte za sebou první část své premiérové letní přípravy s Přerovem…
Je to pravda, dříve jsem každoročně trénoval v Brně. Příprava u Zubrů mi vyhovuje. Vede ji Kuba Fryč, který v Přerově už nějaký ten rok působí. Je to sice něco jiného, než v Brně, ale každý kondiční trenér má něco svého. Kubovi věřím. Myslím si, že nás dobře připraví a v sezoně to bude šlapat.

Jakub Fryč na začátku letní přípravy řekl, že bude každému hráči šitá na míru. Jak to vypadá v praxi?
Když někdo nemůže dělat určitý cvik, nebo má zranění, Kuba se mu věnuje hodně individuálně. S každým problémem dokáže pomoci. Funguje to, jak by to fungovat mělo.

Uvedl jste, že v Přerově chcete mít co nejlepší sezonu. Považujete aktuální letní přípravu za slušný základ, abyste toho mohl docílit?
Jednoznačně. Příprava začíná dlouho před začátkem sezony, která se od ní pak bude odvíjet. Nejlepší chci tak mít nejen samotnou sezonu, ale právě i přípravu. Jedno bez druhého ani nejde. Nejbližším cílem je dobře se nachystat na začátek sezony.

Zmínil jste také, že chcete zapracovat na vedení kotouče a přehledu ve hře. Pilovali jste tyto dovednosti se skillskoučem Vítem Černohousem, když jste v první části přípravy dvakrát týdně chodili na led?
Většinou jsme dělali powerskating a podobně, složitějším věcem jsme se zatím nevěnovali. Co jsem ale řekl, stále platí. Hodlám se zaměřit na lepší přehled ve hře a menší dovednosti, které budou v sezoně rozhodovat.

Matěj Svoboda před přerovským zámkem, původně pozdně gotickým hradem z období vlády Viléma z Pernštejna (přerovské panství získal roku 1487), dnešním sídlem Muzea Komenského v Přerově.

Součástí přípravy byl také fotbalový zápas proti Újezdci. Vystřídal jste v něm dva posty – levý kraj zálohy a stopera. Dokázal byste na pozici obránce zahrát i v hokeji?
Když jsem jako malý začínal hrát hokej, nastupoval jsem v obraně. Až potom jsem přešel do útoku. Nechci se nějak přeceňovat, ale myslím si, že na bekovi bych to zvládl obstojně.

A co fotbal, nekonkuroval u vás dříve hokeji?
Hokej jsem hrál odmalička, k fotbalu jsem se připojil až za dva, tři roky. Vydržel jsem u něj jenom rok, rok a půl. Bylo to na vesnici, doma v Rajhradicích. Šlo o doplnění k hokeji.

Sezonu 2018/19 jste strávil v Americe, hrál jste tam juniorskou soutěž NCDC. Proč jste se do zámoří rozhodl jít?
V té době jsem podepsal svého prvního agenta. Přišla mu nabídka z Ameriky, měly o mě zájem tři týmy. Měl jsem si vybrat. Zeptal jsem se, kde mě chtějí nejvíc. Bylo to rozhodnutí z týdne na týden. Během víkendu jsem se měl rozhodnout a za čtyři dny jsem tam letěl.

Jak v Americe vypadal život hokejisty z jižní Moravy?
Začal bych tím mimohokejovým. Bydlel jsem u rodiny, která mě přijala opravdu dobře. Měl jsem všechno, co jsem chtěl. Bydleli jsme patnáct minut od centra Bostonu, což bylo fajn. Život je tam skvělý. Lidé jsou suproví, se vším vám pomůžou. Žije se tam moc hezky. Pokud jde o hokejový život, do kariéry mi dal určitě hodně. Ať už z hlediska hokeje samotného, nebo po fyzické stránce. Hrálo se víc do těla, tempo hry bylo skrz menší hřiště rychlejší.

Matěj Svoboda u pomníku přerovského rodáka, biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava (1523–1571). Sousoší vytvořil ve dvacátých letech minulého století akademický sochař František Bílek.

Našel jste si čas i na návštěvu zápasů Boston Bruins?
Žil jsem se dvěma bráchy – s jedním jsem hrál hokej, druhý studoval. Na Bruins jsme byli dvakrát, rodina nám koupila lístky.

Jaký je mezi českou a americkou juniorkou rozdíl?
Americká je rozhodně lepší. Vyznačuje se větší rychlostí, více méně jde o přípravu na americký hokej. V Evropě se hraje spíš techničtější hokej, kdežto v Americe vyznávají svižnější a hodně bruslivý styl.

Jak jste si během roku v zámoří procvičil angličtinu?
Když jsem do Ameriky jel, uměl jsem základy, co vás naučí na střední škole. Ze začátku jsem úplně dobře nemluvil, ale po měsíci jsem se rozmluvil a už to bylo v pohodě. Po třech měsících jsem anglicky hovořil úplně plynule, hrozně moc mi to pomohlo. Potom jsem se ani nemusel učit na maturitu. Bylo to super.

Proč jste se za rok rozhodl vrátit do Česka?
V roce 2018 jsem měl začínat chlapský hokej v Třebíči. Pak ale přišla nabídka z Ameriky a odletěl jsem. Po roce už jsem si ale řekl, že chci dospělý hokej hrát, ať by to bylo kdekoliv. Jsem rád, že to bylo právě tady u Zubrů.

Proč jste vsadil právě na ně?
Přišla mi nabídka a Zubry jsem považoval za nejlepší možnou volbu. Už kvůli recenzím od kamarádů až po trenéry, které jsem slyšel. Teď můžu prohlásit, že jsem se rozhodl správně. Přerov mi přirostl k srdci, klub je super, panuje tu rodinná atmosféra. I fanoušci jsou v Přerově skvělí. Když půjdu někam jinam, na Přerov budu vzpomínat jenom rád.

Před letošní sezonou se v týmu sešli tři Svobodové, vedle vás ještě Jakub a Jan. Co to v kabině způsobuje?
Za začátku to způsobovalo trochu nesnáze (úsměv). Když někdo řekl jméno Svoboda, otočili jsme se všichni a zeptali se, kterého z nás myslí. Teď už se ale chytají přezdívky, není v tom takový guláš. Někdy ale ještě zareagujeme všichni tři, nebo alespoň dva. Je to docela sranda.

Matěj Svoboda poblíž vchodu do přerovského zámku, ke kterému vede most nad původním suchým příkopem. Přes ten se dříve spouštěl padací most, jenž byl zavěšen na kladkách.

Jestli mám správné informace, jmen tří Svobodů se týkala i jedna z otázek, která padla ve vědomostním kvízu v rámci červnové „bojovky“…
My jsme v týmu měli Roberta Černého, byl to náš kapitán. Při této otázce trošku zaváhal, ale správnou odpověď věděl. Akorát jeden z dalších týmů na tom pak pohořel. Mám pocit, že to byl Omar (David Dobša – pozn. red.). Myslel si, že jsou dva Kubové (úsměv).

Dokázal byste si představit útok Svoboda – Svoboda – Svoboda?
Také už jsem přemýšlel, jaké by to bylo (smích). Určitě by se jednalo o zajímavou kombinaci. Kuba už něco odehrál a má spoustu zkušeností. Honzík je taky šikovný hokejista. Myslím si, že bychom si rozuměli.

Do Přerova dojíždíte z Brna spolu s Matějem Novákem a Tadeášem Králem. Prvně jmenovaný prozradil, že na vás musejí pořád čekat. Je to pravda, nebo jde o „účelovku“ na Matěje Svobodu?
Trochu pravdy na tom je. Ráno, když máme sraz na Rohlence (místo u dálnice D1 – pozn. red.), se na mě někdy čeká. Někdy se však čeká také na Táďu a někdy na Matěje. Střídá se to, není to jen o mně. To by si Mates trochu vymýšlel (úsměv).

Co dělá Matěj Svoboda mimo hokej?
Teď se hlavně snažím pobývat venku, když je hezky. Hodně času trávím s kamarády. Chodíme si zahrát fotbal, tenis, případně jdeme prostě jen na jídlo pokecat. Jinak pomáhám rodině na zahradě, pokud je doma potřeba něco zařídit.

Zleva Matěj Svoboda, Tadeáš Král a Matěj Novák u bronzového modelu města Přerova na náměstí T. G. Masaryka. Model zhotovil akademický sochař André Vícha u příležitosti 750. výročí povýšení Přerova na královské město.