V baráži o extraligu juniorů byl jen jeden zápas, ve kterém Jakub Navrátil neskóroval. A současně šlo o jediný zápas, který přerovští starší dorostenci při vyvrcholení sezony prohráli. Na Ústí nad Labem na jeho ledě nestačili rozdílem dvou branek. Osmnáctiletý útočník se do velké šance dostal, nechal ale vyniknout brankáře.
Identickou situaci zažil i doma. V klíčovém utkání, jež Zubři, pokud chtěli postoupit, museli vyhrát o tři a více branek. Navrátil měl proti sobě stejného gólmana, tentokrát ovšem nezaváhal. „Řekl jsem si, že udělám stejnou kličku jako v Ústí. Hodně jsem si na ni věřil a vyšla mi. Moc mě to potěšilo,“ okomentoval moment, který Přerov poslal do vedení 2:0.
Nutnost konkrétního brankového rozdílu přerovský tým nesvazovala. Od první minuty se snažil působit koncentrovaně a věřil si. K tomu se ještě mohl spolehnout na mohutnou podporu z tribun. „Fanoušci byli skvělí. Moc jim děkuji, že přišli a povzbuzovali nás. Týmovým duchem jsme ten zápas zvládli,“ řekl radostně Navrátil.
Zubrům vydatně prospěl i jeho gól. Společně s trefou Martina Ryšavého to byly dva rychlé údery, které přinesly potřebný klid. „Začali jsme hrát hru, k níž nás nabádal trenér. Jak už jsme pak vedli o tři branky, mysleli jsme si, že je hotovo,“ přiznal rodák z Lipníku nad Bečvou.
Jenže hotovo ještě zdaleka nebylo. Přerov polevil a Ústí přidalo druhou branku. Definitivní jistotu postupu znamenal pro domácí celek až gól z hole kapitána Tomáše Goráse. „Do konce zbývaly už jen nějaké dvě minuty a už jsme si to vzít nenechali,“ potěšilo Navrátila.
Osobně extraligu juniorů okusil v Chomutově. Podle jeho slov jde ve srovnání s dorosteneckými ligami o podstatně rychlejší, důraznější a tvrdší soutěž.
Už v době baráže přitom Jakub Navrátil věděl radostnou novinu. Dobré výkony v Přerově mu znovu vynesly pozvánku do reprezentace do 19 let. „Dozvěděl jsem se to den před zápasem v Jablonci. V deset ráno mi volal pan trenér Verlík, že jsem dostal pozvánku. Hned mi také gratuloval,“ podělil se o šťastnou chvíli.
V Hodoníně se sešel prakticky se stejným kolektivem spoluhráčů, jako když startoval na stejné akci v Hradci Králové. S pár novými tvářemi, které neznal, se rychle seznámil. V tomhle nebyl žádný problém.
To samé se ale už nedalo říct o výsledcích českého týmu. Všechny tři zápasy na turnaji prohrál. „Svazovala nás koncovka, dohromady jsme dali jen tři góly. Jinak ovšem náš herní projev nebyl špatný,“ bilancoval Navrátil.
Hned v prvním zápase zažil na vlastní kůži atmosféru derby se Slováky. „Bylo to docela dost vyhrocené. Pár kluků od nich znám, takže jsme se trochu hecovali. Suprově jsem si to užíval,“ netajil se. Zážitek z vypjatého souboje mu zkazil pouze konečný výsledek, Češi na svého východního souseda nestačili v prodloužení.
Konec hodonínského podniku pro Navrátila zároveň znamenal i konec hokejové sezony. „Jedna z nejdelších, co jsem kdy měl,“ glosoval a paralelu našel leda v jednom ročníku v Chomutově, kdy hrál se starším dorostem finále proti Brnu. Teď si odpočine, ale ne nadlouho. „Oddych budu mít zhruba týden. Pak přeskočím na inline a následně nám už začne letní příprava,“ vysvětlil Jakub Navrátil.
Foto: Karel Švec, www.cslh.cz
