Každému se nepoštěstí dostat se do Spojených států amerických. Vy jste tam byl poprvé?
Ano, byl jsem ve Spojených státech poprvé. Samozřejmě jsem byl hodně zvědavý, jaké to tam bude. Celkově můžu být spokojený, byl to zážitek. Až tedy na naše výsledky, kterých jsme dosáhli. Ty mě zklamaly.

Za velkou louží jste absolvovali závěrečný kemp před mistrovstvím světa. Chtěli jste si už dopředu vyzkoušet tamní prostředí?
Holky měly pětidenní kemp už v Jablonci a na závěrečnou část přípravy jsme letěli do Detroitu. Zvolili jsme tento program hlavně kvůli aklimatizaci a také z toho důvodu, abychom si zvykli na užší kluziště. V dějišti mistrovství světa jsme byli jako první tým. Chtěli jsme se co nejlépe připravit a uspět. Bohužel se nám to ale nepodařilo.

Hned na úvod šampionátu jste ztratili velice dobře rozehraný zápas se Švýcarkami.
Během celého mistrovství světa nás provázel jeden obrovský problém, kterým byla produktivita. Holky v každém utkání své soupeřky přestřílely, ale bohužel nedávaly góly. S jedním nebo se dvěma góly se těžko vyhrává. Kdyby jich bylo více, tak jsme se určitě umístili na lepší pozici. Hokej se nehraje na krásu, ale na góly.

Nevyšly vám ani další zápasy. Po porážkách s Německem i se Švédskem jste byli odsouzeni k bojům o záchranu. Váš cíl byl ale určitě jiný, je to tak?
My jsme měli jasně stanovený cíl, kterým bylo nejhůře sedmé místo. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Cíle i ambice jsme měli větší.

I baráž o udržení byla se Švýcarskem nakonec neúspěšná, ale plánované rozšíření nejvyšší skupiny mistrovství světa může český tým udržet mezi elitou. Máte zprávy, jak to vypadá?
Podle zákulisních informací by se o tom mělo rozhodovat na kongresu Mezinárodní hokejové federace během mistrovství světa mužů, které se letos koná v Německu a ve Francii. V plánu je rozšíření ženského mistrovství světa na deset účastníků, takže by se nesestupovalo do první divize. Na to se však nedá spoléhat.

Jaká vůbec je práce u ženského hokeje? Je stejná jako u mužů nebo se některé věci třeba dělají jinak?
Ta práce je v podstatě stejná jak u kluků, tak i u holek. Na ledě se dělají stejná cvičení, takže v brankářských trénincích není žádný rozdíl. Ten je jen u přístupu. K holkám musíte přistupovat trochu opatrněji.

Měli jste během mistrovství světa v Plymouthu možnost se rozhlédnout po okolí a třeba navštívit nějaká zajímavá místa?
V tom Plymouthu ani tolik ne, ale jeden den jsme se dostali přímo do centra Detroitu. Prošli jsme si to tam kolem řady mrakodrapů nebo třeba nejvyššího hotelu General Motors a dostali jsme se i na zápas NHL Detroitu s Tampou.

Sledovat naživo zápas NHL, to musel být skutečně parádní zážitek, souhlasíte?
Zážitek to byl obrovský. Každý nemá tu možnost se tam podívat. Hrálo se ve staré detroitské Joe Louis Aréně, která teď už končí, bude zbourána a místo ní vyroste nějaké obchodní centrum. Moc jsem si to tam užil.

Když byste tedy měl těch čtrnáct dní ve Spojených státech celkově zhodnotit. Jaké bude resumé?
Až na ty naše výsledky to bylo dobré. Nasbíral jsem tam i spoustu zkušeností. Trénovaly tam všechny týmy, včetně Kanady a USA, takže jsem měl možnost vidět celou řadu brankářských tréninků. Ty zkušenosti bych rád dál předával v přerovském klubu nejen u A-týmu, ale také v mládeži.