Po čtyřzápasovém čekání jste opět zvítězili. Jak velká je to úleva?
Nevím, jestli se dá vůbec mluvit o úlevě – snažili jsme se nad tím nepřemýšlet. Změnili jsme způsob hry, více střílíme a tlačíme se do brány. V Litoměřicích jsme se za to dočkali odměny.

Co jste si říkali před třetí třetinou, ve které jste otočili skóre z 1:2 na 5:2?
Furt to samé. V kabině jsem říkal, že je jedno, jestli je to 1:1 nebo 5:5. Byli jsme na bodech, tak pojďme hrát svoji hru. Začátek třetiny se nám nevydařil, soupeř šel z nahozeného puku do vedení. Naštěstí se nám brzy podařilo reagovat v oslabení. Druhou brankou to z nás možná trochu spadlo. Zjistili jsme, že se dá dát víc než jeden gól. Tlačili jsme se do útoku, měli jsme šance. Pořád jsme hráli to svoje a stříleli jsme.

Dobrá příprava na soupeřovy přesilovky

Co s vámi udělal rychle obdržený gól, 39 sekund po startu třetí třetiny?
Nedá se nad tím přemýšlet. Takových puků je v zápase strašně moc, někdy to tam prostě propadne. Bylo dobré, že se nám to stalo hned zkraje třetiny. Měli jsme celých dvacet minut, abychom zareagovali. Kdyby se hrálo 1:1 osmnáct minut a pak jste takový gól dostali v poslední minutě, už by se reagovalo těžko. Takhle jsme měli dost času s tím něco udělat.

Důležitou branku na 2:2 jste vsítili při oslabení. Litoměřice přitom mají nejlepší přesilovky v Chance lize, jak jste se na ně připravovali?
Před každým zápasem si rozebíráme přesilovky i oslabení soupeře. Máme k dispozici materiály, které probíráme s trenérem a díváme se na ně i doma. Řekneme si, jak bránit, jak napadat. Vyplatilo se nám to už ve Frýdku, kde jsme se dvakrát prosadili v oslabení. Byli jsme připravení na to, jak budou přesilovku zavážet. Proti Litoměřicím to bylo to samé. Už před gólem jsem měl při oslabení šanci, jeli jsme dva na jednoho. Bohužel jsem nedal. Naštěstí to tam pak Süssák dotlačil.

V době vyrovnání jste byl na střídačce, co jste ze situace viděl?
Viděl jsem, že kluci jedou do přečíslení. Süssák puk tlačil do brány, všichni jsme to sledovali. Pak jsme byli rádi, že to tam nějak propadlo. Šousty dělal brankového, uznával to za rozhodčího. Byli jsme rádi, že jsme konečně dali druhý gól a zlomili jsme to. Süssák měl velkou šanci už ve druhé třetině, před prázdnou bránou trefil hokejku bekovi. Říkal jsem mu, že se mu to pak vrátilo.

Tomáš Šoustal má evidentně jako brankový sudí dobrou praxi…
Už to má nacvičené z tréninku (smích). Ukázal rozhodčímu, že to platilo, a dobrý.

Omezení ohledně zranění už nemám

Obrat jste pak dokonali v početní výhodě, konečně jste ji využili. František Hrdinka vám poslal ideální puk na hůl, že?
Bylo dobré, že se vyhrálo buly a hned jsme zůstali ve třetině. Naskočil jsem klukům do přesilovky a měl jsem za úkol stát před bránou. Fery mi to trefil přímo na hůl. Jenom jsem to natočil tak, ať to jde gólmanovi nad rameno.

Uklidnila vás tato trefa – že jste si řekli: ‚Teď už to nepustíme a dojdeme si pro výhru.‘?
Důležité bylo, že krátce potom padl ještě gól na 4:2. Uklidnil nás ještě víc, vedli jsme o dva góly. Přišlo mi, že Litoměřice byly trochu zaskočené. Celou sezonu hrály tak nějak v klidu, teď poslední kola už je to všechno na krev. Inkasovaly dvě branky a pak už jsme si to v klidu dohráli a k ničemu je nepustili.

Před loňskou sezonou jste utrpěl vážné zranění, které vás pak limitovalo. Jak se cítíte nyní, už je všechno v pořádku?
Potřeboval jsem jenom letní přípravu, abych to dohnal. Žádné omezení ohledně zranění už nemám. Půl sezony jsem sice netrénoval profi, ale musím pochválit trenéra ve Valmezu – trénovalo se fakt dobře. Můžu být rád, že jsem byl relativně dobře připravený, abych mohl naskočit zpátky do první ligy.

Jak se vám spolupracuje v útoku s Janem Süssem a Tomášem Šoustalem?
Oba kluci jsou hlavně šikovní na kotouči. Snažím se jim tam dohrávat souboje, vybojovat nějaké puky. Pořád hraji to svoje. Budu rád, když ještě nějaké góly dáme. Teď je budeme potřebovat jako sůl.