Důvodů, proč se Běhal rozhodl pověsit brusle na hřebík, je více. „Nabídka práce je jedním z hlavních. K tomu se sešly loňská operace ramene, finanční stránka a teď koronakrize," osvětlil přerovský rodák, který se z Hané přesune do hlavního města. „Budu tam pracovat v oblasti informačních technologií," prozradil.
Oboru se už věnuje několik let. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně si v něm vysloužil bakalářský titul. Na něj po roční pauze zapříčiněné angažmá v Maďarsku navázal. Aktuálně má za sebou první rok magisterského studia.
Hokejová kariéra Jiřího Běhala končí po dvou desítkách let. „Přesně spočítané to nemám. Ale s hokejem jsem začínal zhruba v pěti, šesti letech a před pár týdny mi bylo 26. Takže to zhruba vychází na 20, navíc je to pěkné číslo," usmál se hráč z výrazného přerovského ročníku 1994, do něhož patří třeba i Mikuláš Zbořil, Aleš Jergl, Vlastimil Dostálek nebo bratři Kratochvilové.
Juniorskou KHL zkazil bankrot
Z města na řece Bečvě odešel Běhal krátce poté, co absolvoval základní školu a oslavil patnácté narozeniny. „V tom roce proběhla reorganizace a dorost se zrovna rozdělil na starší a mladší. Já spadal ještě do mladšího," vybavil si.
Z mateřského klubu zamířil do Třince, kde nastupoval za oba dorosty a juniorku. V několika zápasech vypomohl i staršímu dorostu a juniorce Zubrů. První seniorské starty zapsal také v Přerově, když v letech 2012 – 2014 okusil druhou ligu. Z organizace Ocelářů se poté přesunul na druhý konec republiky do Karlových Varů.
V lázeňském městě si vyzkoušel juniorskou kontinentální ligu (MHL). „Sezona za Vary byla zajímavá. Šel jsem tam za vidinou kvalitního hokeje a možnosti s hokejem cestovat. Obojí se mi splnilo, hlavně cestování. Na místa, kde jsme se občas ocitli, se už asi nikdy v životě nedostanu," glosoval téměř metr devadesát vysoký zadák cestování na zápasy převážně proti ruským týmům. „Jedinou kaňkou byl bankrot a předčasné ukončení sezony," přiznal.
Po postupu Přerova do první ligy se vrátil domů. Za MEO si připsal premiérový gól na profesionální úrovni, během 23 utkání přidal také dvě asistence. V kádru modrožlutých figuroval rovněž v sezonách 2016/17, 2017/18 a 2019/20. Celkově v zubřím dresu nastoupil do 46 prvoligových střetnutí s bilancí jedné branky a tří gólových nahrávek. Větší stopu zanechal o soutěž níž, kde hájil barvy Břeclavi, Nového Jičína a Valašského Meziříčí (137 zápasů, 15+34).
V jednom týmu s Vránou
Předloni se poprvé (a naposledy) v kariéře vydal do zahraničí. S Debrecínem v maďarské Erste Lize vybojoval bronzové medaile. „Vzpomíná se mi na to dobře, sezona se vydařila z týmového i osobního hlediska. Maďarsko sice není typická hokejová země, ale zároveň to není žádná exotika. Byla to dobrá zkušenost do života," konstatoval obránce, jenž si před osmy lety zahrál i na domácím mistrovství světa osmnáctiletých.
Kabinu přitom sdílel s Janem Košťálkem, Markem Langhamerem nebo se současnou hvězdou Washingtonu Capitals Jakubem Vránou. „Kubu jsem tehdy moc neznal. Přijel těsně před mistrovstvím ze Švédska, kde hrál. Během turnaje ale ukázal, že to je velký talent. Dokázal se prosadit proti starším klukům, navíc proti nejlepším na světě. Je vidět, že ta cesta přes severské země je momentálně nejlepší," poznamenal Běhal.
Na kterou část svého hokejového příběhu bude vzpomínat nejvíce? „Těžko vypíchnout jednu věc. Mistrovství osmnáctek, Vary, seniorské starty za Přerov, Maďarsko, spousta kamarádů a zážitků spojených s hokejem. Rád budu vzpomínat na celé to období," usoudil bývalý Zubr Jiří Běhal.
