Není příliš obvyklé ve dvaadvaceti letech končit hráčskou kariéru a přeskočit na trenérskou dráhu. Co vás k tomu vedlo?
To je pravda, ale někdy si člověk položí otázku, kam ho to víc táhne a hlavně, kde vidí větší perspektivu. Pro mě to byla jasná volba. Mládež jsem trénoval i při své aktivní kariéře a hodně jsem se v tom našel. Hrozně mě to baví. Naopak ve druhé lize jsem se, jako hráč, nikam neposouval a ani jsem nevnímal, že by se to mělo nějak zlepšit. Prostě jsem to tak cítil. Hokej jsem hrál celý život, rozhodnutí to bylo těžké, určitě to nejtěžší, které jsem kdy udělal.

Hodonín usiluje o první ligu. Ta by mu vzhledem k diváckému zájmu určitě slušela. Sledujete to?
Hodonín by si první ligu jednoznačně zasloužil. Nikdy nezapomenu na ty velké návštěvy. Zázemí pro hráče je také na dobré úrovni. Co se teď kolem toho děje samozřejmě sleduji a všichni se mě na to ptají. Sám nevím, co si o tom myslet. Jsem zvědavý, jak to dopadne, každopádně všichni víme, jaký je rozdíl mezi první a druhou ligou už jen z pohledu financí. Teď je otázka, jaký záměr má vedení klubu a jestli by to bylo reálné.

Jak se vůbec zrodil váš příchod do Přerova?
Z hokejových kempů se už asi tři roky znám s Vladimírem Kočarou (sportovní manažer mládeže – pozn. redakce). Občas jsme se potkali na turnajích, kde jsme prohodili pár vět. Z ničeho nic mi ráno zazvonil telefon s konkrétní nabídkou. Osobně jsme začali jednat hned další týden. Měli jsme pár schůzek tady v Přerově, kde jsme se dohodli na spolupráci. Některé trenéry jsem znal, takže jsem nešel úplně do neznámého prostředí. V Přerově jsou velice kvalitní trenéři, což dokazují výsledky a celková kvalita mládeže.

Mládeži jste se věnoval i v Hodoníně. Co vás tedy vedlo ke změně, že zakotvíte u přerovských Zubrů?
V Hodoníně jsem u mládeže působil, ale Přerov mě hodně zaujal svým přístupem a celým systémem, jak to tady funguje. Například spolupráce se Základní školou Želatovská je na vysoké úrovni. Dle mého názoru je to tady všechno velmi dobře nastavené a jsem rád, že toho můžu být součástí.

V Přerově jste od začátku května. Už jste se stačil s celým zázemím klubu seznámit?
Ano, během letní přípravy jsem se stihl se vším seznámit. Prvních čtrnáct dní bylo takových trochu hektických, než jsem přišel na to, co a jak tady chodí. Ostatní trenéři mi ale dost pomohli, abych se snadněji rozkoukal. Poté už to bylo bez problémů. Jak škola, tak například venkovní hřiště jsou okolo zimního stadionu, což je obrovská výhoda.

Co konkrétně je náplní vaší práce v klubu HC ZUBR Přerov?
Primárně jsem na pozici hlavního trenéra pro první až čtvrtou třídu, ale budu občas také pomáhat jako asistent u žákovských kategorií. Dále mám společně s Jirkou Sklenářem na starost náborové akce typu školiček bruslení.

Mládež má v každé sezoně bohatý program. Tento týden proběhl MEO kemp. Jak jej hodnotíte?
Hodnotit můžu jen kladně, na všech byla vidět velká chuť po hokeji. Úroveň jak na ledě, tak i mimo něj měl kemp výbornou a o hráče bylo každý den dobře postaráno. Naším cílem je, aby se v podobném duchu nesly i další akce.