Liga juniorů se díky sestupu týmů z extraligy kvalitou zvedla, přesto jste skupinu Východ po roce zase vyhráli, takže v tomto jste byli spokojení?
Příchodem sestupujících týmů z extraligy se určitě se kvalita Ligy juniorů oproti předešlým ročníkům zlepšila. Jsme samozřejmě rádi, že se nám v základní části podařilo ve skupině Východ umístit na prvním místě a vytvořili jsme si výbornou pozici před play-off. Základní část ovšem nebyla jednoduchá a umístění si vážíme, ale nikdy nemůžete být úplně spokojený, stále na věcech musíte hledat příležitosti ke zlepšení.

Našel by se nějaký soupeř, který vám třeba herně neseděl? Nepříjemná byla například Chrudim nebo Technika Brno.
Kdybych tu otázku otočil, nemůžu vyloženě říct, že by nám některý tým vyloženě seděl, i když se nám podařilo s některými bodovat více nebo s někým dokonce naplno. Musím uznat, že skutečně nebylo slabého soupeře ani v jedné skupině a zápasy byly velmi vyrovnané. Samozřejmě máte pravdu, že s Chrudimí a Technikou jsme měli v základní části zápornou bilanci a oba týmy byly svou hrou, obrovským nasazením a bojovností jedny z nejnepříjemnějších pro nás.

Určitě dobrou vizitkou je však to, že jste v základní části nikdy neprohráli více než dva zápasy za sebou, souhlasíte?
Za tuto celkem konstantní vyrovnanost výkonů bez výraznějších výkyvů jsme velmi rádi. Přestože jsme neměli tak dlouhou sérii vítězných zápasů, jako některé týmy, tato vyrovnanost výkonů nás dostala na první místo skupiny Východ.

V play-off jste napsali velmi zajímavý příběh. Všechno ale začalo dvěma domácími porážkami s Havlíčkovým Brodem. Proč byl úvod tak špatný?
Tak nevím, jestli bylo něco úplně špatně, ale v prvních dvou zápasech to zkrátka na velmi dobře připraveného soupeře bylo málo. Nechci spekulovat, jestli za tím částečně bylo uspokojení z vítězství v základní části v naší skupině, nebo se nám prostě nepodařilo přepnout do režimu play-off tak dobře, jako soupeři. Každopádně první zápas byl opatrný a nervózní z obou stran a prohráli jsme ho v prodloužení. Druhý zápas byl vlivem této prohry trošku pod psychickou dekou.

Obrátit sérii z 0:2 na 3:2 je ale úctyhodné. Co jste hráčům v té těžké situaci říkali, případně co bylo důležité udělat?
V této situaci víte, že pokud chcete postoupit, musíte vyhrát tři zápasy v řadě. Na druhou stranu jsme si byli vědomi, že pro soupeře je poslední krok nejtěžší a že v tento moment prostě už nemáte co ztratit nebo pokazit a můžete jen získat. Jde o to, že takovou situaci musíte hráčům vždy převést do pozitiva a oni ji musí přijmout. Byla to prostě výzva. I když nás to jako trenéry vnitřně štvalo, před hráči jsme se snažili být v klidu, abychom na kluky nepřenášeli negativní energii. Situaci jsme s nimi rozebrali, provedli výraznější změny v sestavě a nastavili nově složeným formacím role a úkoly. Kluci to vzali za správný konec, našemu plánu věřili a pro nás klíčový třetí zápas zvládli výborně. Tato situace tým semkla a dokázali jsme zvládnout i velmi vyrovnané čtvrté a páté utkání ve svůj prospěch.



Po obratu jste pak překonali i Vsetín. Byla ta série s Valachy v něčem jiná, než ta proti Havlíčkovu Brodu?
Série byla odlišná v tom, že Havlíčkův Brod a Vsetín byly svým herním projevem odlišnými týmy. Oba dva týmy byly kvalitní a velmi dobře připravené, Havlíčkův Brod vynikal výborným otáčením hry a rychlými protiútoky, Vsetín zase měl výborně organizovanou obrannou hrou v čele s výborným brankářem. I díky tomu dokázal vyřadit favorizovanou Slavii.

Na České Budějovice ve finále už jste nestačili. Byly hokejovější, ale na druhou stranu to proti vaší bojovnosti celého týmu neměly tak snadné, jak asi očekávaly.
Finále jsme odstartovali výborným vstupem do prvního utkání a vysokou produktivitou střelby, díky které jsme v prvním utkání zvítězili 5:1. I do druhého utkání jsme vstoupili s jasným plánem a rovněž se pro nás vyvíjelo zajímavě, ale uteklo nám momentum zápasu, kvůli čemuž jsme utkání ztratili. Třetí zápas jsme prohráli smolným golem v předposlední minutě. Ve čtvrtém utkání jsme rovněž vedli, ale utkání jsme kvůli dvěma brankám v oslabení ztratili v poměru 1:2.

Jsem ale na celý tým hrdý, protože jsme se v každém utkání minimálně do půlky zápasu dokázali držet herního plánu, který fungoval, a ve všech zápasech jsme byli překlopení zápasu na naši stranu a případnému vítězství opravdu blízko. Ačkoliv se to může zdát jako klišé, rozhodovaly detaily a o to víc to samozřejmě mrzí. Soupeř každopádně měl v Lize juniorů velkou hokejovou kvalitu a musíme sportovně uznat, že nejen v této sérii, ale i vzhledem k průběhu celé sezony vyhrál zaslouženě.



Jak těžké pro vás bylo, že z finančních důvodů už jste v závěrečné fázi sezony nemohli trénovat a hlavně hrát na domácím ledě?
Těžké to bylo hlavně pro kluky a samozřejmě to byla škoda i pro příbuzné hráčů a fanoušky, že jsme nemohli hrát doma. V kabině s kluky jsme si vše na rovinu probrali tak, abychom se v tom neutápěli a nehledali si žádné alibi pro případný neúspěch. Musím kluky ocenit, že tuto situaci zvládli velmi dobře a zápasy přes absenci domácího prostředí odehráli na hraně svých možností.

Přerov nakonec rozšíří juniorskou extraligu. Dalo by se říct, že je to odměna za poslední dvě sezony, které měla juniorka opravdu výborné?
Musím říct, že kluci jak letos, tak i loni odvedli výbornou práci. Samozřejmě jsme chtěli postoupit tím, že vyhrajeme poslední zápas sezony, což se bohužel nepovedlo. Díky rozšíření soutěže naši kluci mají jedinečnou možnost hrát juniorskou extraligu doma, navíc při 16 týmech je to pro ně i přerovský hokej něco úžasného. V Přerově jsme tuto soutěž měli naposledy v sezoně 2018/19, tehdy ji hrálo 24 týmů.

Bude to výrazný skok dopředu. Můžete přiblížit, co vás v přípravě čeká, abyste byli na nejvyšší soutěž co nejlépe nachystaní?
Skok to určitě bude velký, ale chceme udělat maximum pro to, abychom byli konkurenceschopným týmem. V soutěži se budeme setkávat s těmi největšími kluby a nejlepšími juniorskými týmy v Česku. V sezoně bude důležité nejen se připravit na sezonu a její začátek. Ale pokud chceme být konkurenceschopní, úspěšní a pokračovat v juniorské extralize v následujících letech, musíme se zlepšovat v průběhu celé sezony trénink od tréninku, zápas od zápasu jako tým i jako každý z nás. I když se zdá, že cesta bude velmi trnitá a plná nelehkých překážek, musíme i v těch nejtěžších okamžicích věřit, že to nakonec zvládneme.

Kluky čeká zřejmě nejnáročnější sezona v jejich dosavadních hokejových kariérách, nejen fyzicky, ale především psychicky. Zároveň to může být sezona, která jim toho dá nejvíce do hokejového i osobního života a některým může otevřít cestu do velkého hokeje. Kluky teď čeká obrovská výzva. K tomu mě napadá jedno přirovnání, že kvalitní ocel se kalí v tisíci stupních a nikoliv v mírném ohýnku.