ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Jak je důležité míti Filipa. S klubem si důvěřujeme, hlásí spokojeně útočník Dvořák

Jak je důležité míti Filipa. S klubem si důvěřujeme, hlásí spokojeně útočník Dvořák
P ř e r o v – Počtem sezon, do kterých za Přerov zasáhl, připomíná zkušeného mazáka. Filip Dvořák v týmu Zubrů od února 2016 odehrál téměř 250 zápasů. Na Hané se budou jeho statistiky rozšiřovat dál. Poosmé v řadě. Útočník, jenž může nastoupit na centru i křídle, chce se Zubry konečně prolomit brány semifinále play-off Chance ligy.

„Už ani nevím, kolikátá sezona to je,“ zasměje se Dvořák při otázce, jak dlouho v Přerově působí. „Osmá? Pěkně,“ reaguje, když to zjistí. V dresu MEO poprvé naskočil v nováčkovském ročníku 2015/16. Byly to sice jen dva starty, ale počítají se.

Vedle odchovanců typu Matouše Kratochvila či ikony Jiřího Goiše představuje jeho bilance unikát. V pětadvaceti letech patří mezi služebně nestarší hráče Zubrů. Mimo led příliš výrazný není, pravděpodobně spíš nenápadně proklouzne kolem vás, nebo jej dokonce přehlédnete. Na rozdíl od zmíněného dua Kratochvil – Goiš. V týmu si však přesto vybudoval stabilní pozici.

„Neříkám, že nebyly další možnosti, ale Přerov je pro mě v Chance lize varianta číslo jedna. Zdejší prostředí dobře znám a jsem v něm spokojený. Je super, že tady můžu pokračovat,“ pochvaluje si odchovanec a stále také kmenový hráč Komety Brno. Té občas z Přerova vypomáhá. V extralize za ni zatím zaznamenal 55 utkání.

Pro jeho angažmá u Zubrů se nabízí označení „dlouholeté“. „Jednání probíhají v řádu jednotek minut, někdy stačí i desítky sekund,“ prozrazuje. Že by sportovnímu manažerovi Pavlu Hanákovi stačilo sdělit útočníkovi větu „Tady mi to podepiš.“? „To ne. Ale s Pavlem máme dobrý vztah, vždycky se domluvíme,“ komentuje s úsměvem Dvořák.

Pořád se může zlepšovat

„V klubu vědí, co ode mě mohou čekat. Já zase věřím jim. Jsem rád, že si vzájemně důvěřujeme,“ těší bývalého mládežnického reprezentanta. Na Hané si cení jeho efektního i efektivního bruslení. Zvládnout souboj jeden na jednoho mu nedělá problém. Dokázal to v březnovém čtvrtfinále play-off. Ve třetím zápase v MEO Aréně „zválcoval“ pravou stranu jihlavské obrany a pak si chladnokrevně poradil s brankářem Žukovem.

Právě koncovka je ale disciplínou, ve které může Dvořák předvést ještě víc. V každé ze svých přerovských sezon nastřílel méně než deset gólů. Dosavadního maxima dosáhl v uplynulém ročníku, kdy během 49 zápasů skóroval sedmkrát (šestkrát v základní části, jednou ve vyřazovacích bojích). K tomu přidal deset asistencí.

Se Zubry navíc ani jednou nepřekonal čtvrtfinálovou překážku. Cíl je tak jasný – konečně to změnit. „Letos se mi porážka kousala nejobtížněji, byli jsme opravdu blízko. Kdybychom Jihlavu porazili, mohli jsme pomýšlet i na víc než semifinále. Proti Sokolovu bychom měli velkou šanci, plus nás držel Klíma chytající v neskutečné formě. O to víc mě vyřazení mrzí,“ přiznává Filip Dvořák. „Pořád ale věřím, že se to jednou zlomí,“ zůstává pozitivní.