ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Jágrovi jsem po skončení série popřál hodně štěstí, prozradil Marek Sikora

Jágrovi jsem po skončení série popřál hodně štěstí, prozradil Marek Sikora
P ř e r o v – Dalo se čekat, že jejich setkání bude jednou z nejsledovanějších věcí čtvrtfinálové série Přerova s Kladnem. Marek Sikora a Jaromír Jágr proti sobě stanuli po více jak roce. Poprvé od osudného střetu. Ten sice ze strany tehdy havířovského útočníka nebyl nijak zákeřný, hvězda Rytířů si při něm ale přivodila zranění. Oba spolu měli možnost promluvit, až když si týmy po rozhodujícím pátém utkání podávaly ruce. Nešlo o nic vážného, jen o krátký rutinní rozhovor.

Po skončení každé série play-off je naprosto normální, že si hráči obou mužstev v duchu fair play podávající ruce. Důvod porušit zažitý zvyk nebyl ani po posledním souboji mezi Kladnem a přerovskými Zubry. Šlo o čtvrtfinále bez zákeřností a zbytečně vyhrocených momentů.

Mezi dvěma neustále se posunujícími se řadami se v jednu chvíli prolnuly dva pohledy. Na straně žlutých Marek Sikora, na straně modrých Jaromír Jágr. „Viděl jsem ho poprvé od chvíle, kdy se před rokem zranil,“ přiznalo levé křídlo Hanáků. Žádná ostrá slova vzduchem nelétala, ani k tomu nebyl důvod. Sám Jágr před časem uznal, že v jeho zdravotních problémech z osudného únorového duelu byl Sikora prakticky nevinně.

„Zeptal jsem se ho, jestli je v pohodě, a řekl mu, že v tom střetu nebyl žádný zákeřný úmysl. Jarda to vzal úplně v pohodě. Pak jsem mu, stejně jako všem hráčům Kladna, popřál hodně štěstí,“ osvětlil rodák z Havířova, co k hokejové legendě s číslem 68 pronesl.

Fanoušci soupeře jej nerozhodili, ale nabudili

Čtvrtfinálová série zkraje března ovšem o Sikorovi s Jágrem ani zdaleka nebyla. Největší rozdíl mezi Přerovem a Kladnem byl v přesilovkách. Z početních výhod sice skórovaly oba týmy, Rytíři je však zvládali mnohem lépe. Pokud už nevstřelili branku, dokázali síly přerovských protějšků alespoň plné dvě minuty ždímat. „Naše přesilovky nebyly to pravé ořechové,“ přiznal obvyklý člen druhého útoku Zubrů.

Bučení a pokřiky ze strany kladenských fanoušků ho nerozhodily. Naopak ho zdravě nabudily, nakoply. Odpovědět mohl góly. V prvním i druhém zápase ve středních Čechách se ocitl sám před brankářem, v obou případech ale pohořel. „Když si na to vzpomenu, pořád jsem na sebe hodně naštvaný. Koncovka nás trápila prakticky celou sezonu. V závěru základní části jsme sice začali dávat více branek, v play-off jsme však většinu šancí zase spálili. Nejhorší to bylo pro našeho gólmana, mohl se v bráně třeba zbláznit, jenže my jsme nebyli schopní dát skoro nic a stálo nás to sezonu,“ mrzí Sikoru.

Tři Motory stačí, soutěžní pavoučku!

Na hře Kladna vypozoroval, že se oproti základní části zjednodušila. Rytíři nic nevymýšleli a jednoduchým přímočarým způsobem se hnali vpřed. Přerovanům se alespoň poprvé od postupu do první ligy povedlo doma v play-off zvítězit. „Konečně,“ oddechl si Sikora. Pocity měl nicméně smíšené. Zároveň ho totiž štve, že se modrožlutí zatím nedostali přes čtvrtfinále dál. „A to ani jednou za tři roky, co jsem v Přerově dosud byl. Kdyby se nám to podařilo, lidé by si play-off pořádně vychutnali. Takhle byl pokaždé po první sérii konec. Snad ještě přijde šance další rok, i když dostat se do play-off je čím dál těžší a těžší,“ uvědomuje si dvaatřicetiletý forvard.

Pokud by letos zůstal v mateřském Havířově, počtvrté za sebou by si ve vyřazovacích bojích zahrál proti Českým Budějovicím. Takto ho Motor (konečně) minul. „V kabině jsme se smáli, že bych na ně mohl jít znova. Jsem rád, že jsem se jim vyhnul a zahrál si proti jinému soupeři. I když bych předešlé porážky Budějovicím rád oplatil,“ usmál se Marek Sikora.