ONLINE >>>

Indrák nemá ze školy mindrák. Vychází mi vstříc, i v letní přípravě, pochvaluje si

Indrák nemá ze školy mindrák. Vychází mi vstříc, i v letní přípravě, pochvaluje si
P ř e r o v – Mezi hokejisty školou povinné patří v přerovské kabině Daniel Indrák. Na Gymnáziu Jana Blahoslava letos dokončí třetí ročník, za rok touto dobou tak už bude mít po maturitě. Protože mu škola vychází vstříc, nemá osmnáctiletý útočník problém skloubit studium a letní přípravu s A-týmem Zubrů. Při všech úkolech mu neuniklo ani nedávné mistrovství světa v Bratislavě a Košicích, na kterém sledoval třeba svého hvězdného vrstevníka Kaapa Kakka.

„Né, pětku, né…“ Slavnou píseň slyšeli čeští fanoušci na světovém šampionátu na Slovensku hned několikrát. Pro řadu školáků je tato „školní výzva“ známou věcí. Ne však pro Daniela Indráka, který studuje na Gymnáziu Jana Blahoslava v Přerově. „Naštěstí,“ zaculí se hokejista s blonďatou hřívou. „Zatím jsem se nesetkal s tím, že bych taková slova musel říkat. Známky spíš doháním, než abych je opravoval,“ upřesnil.

Na střední aktuálně chodí do „třeťáku“ a už pociťuje, že se učivo rozebírá čím dál více podrobněji. Aby také ne, příští rok půjdou Indrák a jeho spolužáci před maturitní komisi. „Učení v maturitních předmětech je celkově víc, některé jsem si mohl sám vybrat. Momentálně na 90 procent vím, z čeho bych chtěl maturovat. Kromě vybraných seminářů se ale nijak extra nepřipravuji, to teprve přijde,“ tuší jeden z nejmladších členů týmu Zubrů.

Takové to domácí „šrocení“

Kromě tělocviku jej ze školních předmětů nejvíce baví geografie a angličtina. V mapách se zdatně orientoval už jako malý kluk. Zároveň rád cestuje, poznává nová místa a jiné země, kde dokáže uplatnit právě znalost cizího jazyka. V hlavě nosí i celou řadu dalších faktů a informací. Když ve škole kvůli hokeji nebo nemoci chybí, nezbývá mu nic jiného, než se na písemky učit samostatně doma.

„Pak mám všechno „našrocené“. Zabrat mi dávají hlavně odborné předměty typu chemie a biologie. Oproti základní škole je to velký rozdíl, tam jsem se kvůli písemkám vůbec učit nemusel. Stačilo mi jen zapamatovat si to, co zaznělo v hodině,“ porovnává. Jelikož o dobré známky většinou bojuje dodatečně, nemůže se spoléhat na „zaručené“ rady od spolužáků. Žádné strkání do souseda v lavici a následná „šeptanda“ tak v případě Daniela Indráka nehrozí.

Na Blahoslavově gymnáziu chodí do jedné třídy se spoluhráčem Jakubem Kleinerem. „Kdo z nás je lepší student? Na to nedokážu odpovědět,“ zasmál se. Po chvíli přemýšlení namítl, že něco jde lépe jemu, něco zase Kleinerovi. „Vzájemně si pomáháme a vysvětlujeme věci, které jednomu nebo druhému zrovna nejdou. Při testech pak platí, že kdo se lépe naučí, ten má i lepší známku,“ míní Indrák.

Kombinovat středoškolské studium a hokej se mu daří. Do školy obvykle chodí ráno. Následuje trénink a odpolední výuka. „Pokud kvůli hokeji nemůžu ani ráno ani odpoledne, do školy nejdu. Nezapočítávají se mi procenta do absence, ale studijní plán mám stejný jako ostatní,“ vyvrací hráč spadající věkem stále ještě mezi juniory, že by mu učitelé museli vytvořit studium na míru. „Škola mi obrovsky vychází vstříc, během sezony i teď v letní přípravě. Moc jí za to děkuji,“ vzkázal.

Do hokejové kabiny si školu netahá. Zato se mu někdy stává, že je unavený z tréninku a pobyt v lavici musí chtě nechtě skousnout. Že je úspěšné absolvování školy pro něj jako pro sportovce velmi potřebný základ, si dobře uvědomuje.

Základem pro sezonu je zase poctivá letní příprava. Indrák ji absolvuje se známými tvářemi, součástí A-mužstva Zubrů byl už loni. „Jsme rozdělení na dvě skupiny. Když jedné končí trénink, druhé naopak začíná. Úplně pohromadě tak moc často nejsme,“ říká o aktuální fázi drilu venku či v prostorách MEO Arény. Oproti přípravám v mládežnických kategoriích pociťuje rozdíl. Tréninky na seniorské úrovni nejsou tolik o vytrvalosti, jako spíše o síle a také větší profesionalitě.

Kaapo Kakko? Obdivuji ho

V nadcházející sezoně Chance ligy by Daniel Indrák rád oblékl dres s číslem 17. Dříve nastupoval také s dvanáctkou, tu ale v prvním týmu Zubrů dlouhodobě nosí obránce Mikuláš Zbořil. S jiným číslem, 24, hrál na mistrovství světa na Slovensku Indrákův vrstevník – Fin Kaapo Kakko. Přerovského centra stejně jako celá finská reprezentace příjemně překvapil. „Mým vzorem není, má ale můj obdiv. V osmnácti už toho hodně dokázal a teď byl pro Finy velkým tahounem,“ podivuje se nad tím, co viděl při televizních přenosech.

Kakko působí ve finské nejvyšší soutěži v klubu TPS Turku. Lákalo by zahraniční angažmá, ať už ve Finsku nebo kdekoliv jinde, Daniela Indráka? „Záleželo by na konkrétní nabídce. V zahraničí bych si každopádně zahrál rád. Stejně jako u většiny kluků v mém věku je mým snem NHL,“ odpověděl svěřenec trenérů Kočary a Grofa.