Děkujeme všem fanouškům a partnerům za podporu a přízeň v sezoně 2023/24.

Hokejisté se dočkali vysněné stavby, před padesáti lety otevřeli v Přerově zimní stadion

Hokejisté se dočkali vysněné stavby, před padesáti lety otevřeli v Přerově zimní stadion
P ř e r o v – Čtvrtek 25. listopadu 2021 se do historie přerovského hokeje zapíše jako velmi významný den. Vedle 93. výročí vzniku hokejového klubu uplynulo přesně půlstoletí od otevření zimního stadionu, nesoucího dnes název MEO Aréna. Jeho stavba v ulici Petřivalského se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let kvůli problémům s půdou protáhla. Sloužit začal 25. listopadu 1971, rovných čtyřicet tři let po založení Hockeyového odboru SK Přerov – prvního přímého předchůdce současného HC ZUBR Přerov.

Přerovští hokejisté nejprve nastupovali na zamrzlé hladině městského rybníka nebo na stříkaných ledových plochách. Ty se v chladných měsících nacházely na stadionech dvou známých sportovních organizací – Sokola (za budovou sokolovny – mezi ulicemi Brabansko, Malá Dlážka a Kopaniny) a Orla (přibližně v místech dnešní polikliniky a parkoviště před ní). Později došlo k vybudování hřiště „Na Viktorce“, nad nynějším zimním stadionem (za restaurací Viktoria).

O stavbě zimního stadionu se v Přerově uvažovalo už na konci čtyřicátých let minulého století. Z plánů ale tehdy sešlo, stejně jako v letech 1956–57. Je symbolické, že stadion měl původně vyrůst v sousedství přerovského pivovaru, zhruba tisícovka odpracovaných brigádnických hodin však vyšla vniveč.

Reprezentační tým Přerova, který v roce 1937 sehrál zápas s LTC Praha, na stadionu Orla.

Chybějící stadion znamenal pro Přerov nevýhodu oproti jiným městům v regionu a hokejisté museli nejednou cestovat k tréninku do Olomouce nebo Prostějova. „V Prostějově jsme sice trénovali na umělém ledě, ale kolem byly jen betonové schůdky, střechu tehdy stadion ještě neměl,“ vzpomínal před třemi lety jeden z pamětníků Alois Skácel.

Zlom v čekání na zimní stadion přišel na konci šedesátých let, kdy došlo k položení základního kamene současného zimního stadionu. „Očekáváme Vaši pomoc při výstavbě. Přihlášky jednotlivců a kolektivů k dobrovolné odborné i pomocné práci přijímají všechny tělovýchovné jednoty v městě Přerově. Finanční příspěvky podniků, závodů, institucí, organizací apod. zasílejte na účet Měst. nár. výboru v Přerově č. 751-172 do Čs. stát. banky, Přerov,“ stojí na plakátu, který zval 15. května roku 1968 na slavnostní zahájení výstavby stadionu.

Stavitelé pro sportoviště vybrali poněkud neobvyklou lokalitu. „Místo, kde zimák stojí, nebyla dříve nějaká holá louka. Naopak, byla to spíš bažina. Z toho pak pramenily velké problémy s vodou,“ připomíná někdejší přerovský hokejista a později úspěšný trenér Vladislav Chytil. Charakter půdy také způsobil odsunutí reálného začátku stavebních prací na jaro 1969. Ledová plocha nejprve neměla střechu, ta byla dokončena v roce 1973.

Vybrané milníky z historie zimního stadionu v Přerově

  • stavba byla slavnostně zahájena 12. května 1968 v 15:00 hodin
  • stavba byla z rozhodnutí tehdejšího vedení města zařazena do „Akce Z“, což byla dobrovolná a neplacená činnost obyvatel, písmeno „Z“ znamenalo „Zvelebování“
  • stavební práce se naplno rozeběhly až na jaře 1969, jelikož bylo potřeba vyřešit problém s nestabilním podložím
  • lidé z Přerova a okolí odpracovali na stadionu tisíce brigádnických hodin
  • kvůli nestabilnímu, až „bažinatému“ podloží vyvstaly na stadionu letité problémy se spodní vodou

  • slavnostní otevření stadionu proběhlo 25. listopadu 1971, v den 43. výročí založení přerovského hokejového klubu
  • provoz stadionu byl zahájen veřejným bruslením, na které mohli lidé přijít zcela zdarma
  • stadionu zpočátku chyběly opláštění a střecha, nad ledovou plochou stála pouze základní střešní konstrukce a viselo jednoduché osvětlení, místo šaten sloužila menší, z velké části dřevěná stavba

  • první vedoucí zimního stadionu se jmenoval Miloš Urban
  • v první sezoně na novém stadionu (1971/72) přerovští hokejisté vyhráli oblastní přebor a postoupili do krajského přeboru, v dalším ročníku vyhráli i krajský přebor a postoupili do divize
  • kvůli chybějícím opláštění a střeše se na stadionu častokrát bruslilo a hrálo ve sněhové vánici
  • v letech 1972–1973 probíhalo zastřešování stadionu, k jeho dokončení došlo v září 1973
  • v sezoně 1973/74 Přerov postoupil z divize do II. Národní hokejové ligy, v sezoně 1976/77 navíc přišel postup do I. NHL – druhé nejvyšší soutěže v tehdejším Československu
  • 13. března 1982 Přerov na stadionu sehrál kvalifikační utkání o postup do celostátní ligy proti Slovanu Bratislava

  • ve druhé polovině 80. let minulého století došlo v těsném sousedství stadionu k výstavbě vstupní budovy, dnešního Hotelu Zimní stadion, v jeho přízemí vznikly šatny pro hokejisty, trenéry a rozhodčí, stejně jako sociální zařízení, v prvním patře byla vybudována sauna a prádelna, později byla poblíž pokladen vytvořena také restaurace
  • v roce 1988 stadion (společně s Olomoucí, Frýdkem-Místkem a Vsetínem) hostil mistrovství Evropy juniorů, které se konalo od 9. do 17. dubna

  • na začátku 90. let minulého století se přerovský hokej ocitl v těžkých chvílích a seniorský tým bojoval o přežití, na stadionu po určitou dobu visela cedule hlásající: „Hokejistům vstup zakázán.“
  • v sezoně 1995/96 byl stadion jedním z dějišť pro Přerov neúspěšné baráže o postup do extraligy, na jaře 1998 se zase stal svědkem dvou prohraných utkání v neúspěšné baráži o první ligu s Kadaní (pátý zápas série, která nakonec skončila prohrou Přerova 2:4 na zápasy, se kvůli trestu od hokejového svazu uskutečnil v Třinci)
  • v červenci 2005 se na stadionu uskutečnilo soustředění ruského klubu Chimik Voskresensk, který tehdy trénoval přerovský rodák Miloš Říha
  • v roce 2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zimního stadionu, při níž byla kapacita stadionu snížena na současné tři tisíce diváků
  • slavnostní otevření stadionu proběhlo 23. září, Přerov na něm v tentýž den porazil Vsetín 3:0, premiérovou první asistenci si před zraky fanoušků na nově zrekonstruovaném stadionu připsal současný sportovní manažer a vedoucí A-mužstva Zubrů Pavel Hanák
  • v červenci 2011 se na stadionu uskutečnilo soustředění ruského klubu SKA Petrohrad, který tehdy trénoval přerovský rodák Miloš Říha, součástí soustředění bylo 3. srpna také utkání mezi Petrohradem a úřadujícím mistrem České republiky Třincem

  • od 31. prosince 2011 do 7. ledna 2012 se na stadionu konala část MS žen do 18 let
  • od září 2012 nese stadion název MEO Aréna
  • 1. září 2012 se na ledové ploše stadionu v rámci Česko-Slovenského víkendu utkaly ženské národní týmy České republiky a Slovenska
  • ve dnech 12. – 14. dubna 2013 proběhl na stadionu Turnaj čtyř zemí kategorie U16, kde se představily reprezentace České republiky, Finska, Švédska a Ruska, český tým předtím na stadionu absolvoval přípravný kemp
  • 30. září 2013 se na stadionu konal jednodenní přípravný kemp české reprezentace U17
  • ve dnech 6. – 12. dubna 2014 hostil stadion zápasy skupiny A MS žen Divize I

  • ve dnech 6. – 8. listopadu 2014 se stal stadion dějištěm Turnaje čtyř zemí kategorie U20, kde se představily reprezentace České republiky, Finska, Švédska a Ruska
  • v pátek 10. dubna 2015 si hokejisté Přerova na stadionu vybojovali postup do první ligy, v závěrečném zápase kvalifikační skupiny porazili Sokolov 2:1 po samostatných nájezdech, do druhé nejvyšší soutěže se vrátili po dlouhých sedmnácti letech

  • ve dnech 24. – 27. ledna 2016 se na stadionu uskutečnilo MČR 8. tříd a mladšího dorostu
  • ve dnech 7. – 14. ledna 2017 se na stadionu konala část zápasů MS žen do 18 let
  • 8. února 2017 se na stadionu odehrál zápas Turnaje pěti zemí kategorie U17 mezi Českou republikou a Finskem
  • ve dnech 27. – 30. března 2017 se na stadionu konal kemp české reprezentace U18
  • ve dnech 15. – 17. února 2018 se na stadionu konal Turnaj čtyř zemí kategorie U16, kterého se zúčastnily reprezentace České republiky, Finska, Švédska a Ruska
  • ve dnech 20. – 24. srpna 2018 proběhl na stadionu kemp českého národního mužstva, které tehdy trénoval přerovský rodák Miloš Říha

  • Autoři a zdroje fotografií: archiv společnosti Meopta, archiv Tomáše Pavlíčka, Roman Kočí, Jan Gebauer, Jan Pořízek, Jiří Miklas, archiv HC ZUBR Přerov