Byl jedním z prvních hráčů, které si Zubři pojistili pro další sezonu. Matyáš Gréč ani žádnou jinou volbu působiště nezvažoval. V Přerově odmalička vyrůstal, je tu doma. „Navíc si chci dodělat školu,“ podotýká student třetího ročníku přerovské obchodní akademie.
Protože však nepatří mezi nadcházející maturanty, do školy se nevrátil. Učí se stále sám doma a přiznává, že klasická výuka je pro něj daleko snazší. „Raději bych seděl ve třídě a poslouchal učitelky. Učivo by mi vysvětlily, takhle si ho musím vysvětlit sám. Je to nepříjemné, musíme vydržet,“ řekl odchovanec Hanáků.
Výška? Handicap, ale dá se s ním bojovat
Suchá příprava mu s juniorkou, kam věkově stále spadá, začala zkraje května. Předtím chodil denně trénovat se spoluhráči Denisem Vohrabalem a Radimem Kolaříkem. „V Kozlovicích jsme si třeba dávali lehké třičtvrtěhodinové tréninky. Pak jsme si kopali, šli si zaběhat. Pořád jsme se hýbali,“ kvitoval. Trenérům pak jednou za týden hlásil, jak jeho příprava probíhá.
Za seniorský celek MEO si zatím zanedlouho osmnáctiletý Gréč připsal jeden start. Loni v srpnu odehrál domácí přípravné utkání proti druholigové Opavě. „Už jen ten jeden zápas mi dal hrozně moc zkušeností. Mužský hokej je úplně jiný než juniorský. Mám ještě co dělat, abych se tam dostal,“ připustil.
Oproti svým vrstevníkům není tak vysoký, měří pouhých 170 centimetrů. „Je to handicap, ale se vším se dá bojovat,“ ví dobře. Menší vzrůst pro něj navíc v některých věcech představuje výhodu. „Přijde mi, že jsem pohyblivější a rychlejší,“ namítl mladý bek.
Fotbalové souboje zvládám lépe, díky hokeji
Přímo v rodném Přerově hrál dříve vedle hokeje závodně také fotbal. Neopustil ho doteď, jen se přesunul do nedalekých Kozlovic. Kdyby neřádil koronavirus, hrál by na jaře za Kozly dorosteneckou soutěž. V postech přitom si nevybírá, zahrát dokáže na jakémkoliv. Podle toho, kdo ze spoluhráčů schází a kde je to zrovna potřeba.
„Naposledy jsem končil na stoperovi,“ vybavil si Gréč. Na hlavičkové souboje má podle svých slov parťáka. Jeho „oborem“ jsou jiné souboje – osobní. „Mám v nich praxi z hokeje, do fotbalu ji přenáším. Osobní souboje jsou tak pro mě lehčí,“ prozradil.
Sportem číslo jedna je však pro něj stále hokej. „Bylo by super rozjet v Přerově seniorskou kariéru,“ netají se. „Přerovští trenéři jsou skvělí, posouvají hráče vysoko. Důkazem jsou kluci jako Svozka, Ryšavec nebo Suchoš. Dobře si vede mládež i seniorský tým,“ vyzdvihl Matyáš Gréč.
