V dnešním díle našeho vyprávění o sezónách, v nichž Meo působilo v I. NHL, si zavzpomínáme na první kvalifikaci o nejvyšší hokejovou soutěž. Po vítězství v I.ČNHL 1981-1982 ji Meo sehrálo s vítězem stejné soutěže na Slovensku - se Slovanem Bratislava.

Slovan byl v kvalifikaci jednoznačným favoritem

Po skončení finálové části měli hráči Přerova dva dny odpočinek od hokeje a poté se začali připravovat na kvalifikaci. V ní na ně čekal extrémně těžký soupeř, který považoval za jediný úspěch sezony návrat do nejvyšší hokejové soutěže, zatímco vedení Meochemy se před sezónou bálo hlasitěji vůbec říci, že by Meo rádo alespoň nakouklo do finálové skupiny. Nejvyšší soutěž v té době hrávalo pravidelně nebo jen s ročními přestávkami 13 celků, a protože 1.liga byla dvanáctičlenná, na jeden z nich v lize vždy nezbylo místo a hrával tak v I.NHL. V naprosté většině případů v ní neměl žádné potíže, bez problémů ji vyhrával a býval úspěšný i v kvalifikacích o postup. Bylo tak tomu i v této sezóně. V sezóně 1980/1981 opustil 1.ligu Slovan Bratislava, do něhož by to před sezónou nikdo neřekl. Jen o dva roky předem byl totiž mistrem 1.ligy a o rok později skončil třetí! Ve zmíněné sezóně měl na záchranu šanci do posledních chvil, ze 44 kol získal 28 bodů a sestoupil jen díky horším vzájemným zápasům s Plzní, která získala stejný počet bodů. Přitom až do poslední chvíle si nebyl jistotou záchrany jist ani Gottwaldov. V sezóně 1981/1982 hrál tedy docela nedávný vítěz 1.ligy Slovan Bratislava jen I.SNHL. Hrálo ji tehdy 12 celků čtyřkolově každý s každým. Slovan v ní bez nejmenších problémů zvítězil. Kvalifikaci měl jistou již téměř měsíc před skončením SNHL. Ze 44 zápasů získal 74 bodů, druhý nejlepší Poprad na něj ztrácel na konci soutěže 14 bodů. Slovan vyhrál v soutěži celkem 34 krát, 6 remízoval a jen 4 krát prohrál. 15 krát odešli jeho soupeři ze zápasů s alespoň 5-brankovým debaklem, 11 krát z toho jej navíc vyprovodil s dvojciferným skóre. Dalších 9 vyhrál o 4 branky. Doma ztratil jen dva body za dvě remízy, nejvíce prohrál v Martině 4:7. Ve svém týmu měl 17 hráčů, kteří v minulosti nejvyšší soutěž hráli a měl dokonce 5 známých hráčů, kteří dlouhá léta reprezentovali Československo - Pašek, Rusnák, Jaško, Dornič a Pukalovič . V žádné z těchto statistik se Přerov nemohl se Slovanem vůbec měřit : Postup si vybojoval až v závěrečné třetině posledního kola I. ČNHL, jediným přerovským hráčem, který hrál v minulosti nejvyšší soutěž, byl brankář Zdenko Gáj. Reprezentanta, ani bývalého, nemělo Meo žádného. Ve svých letošních zápasech I.NHL vyhrálo alespoň o 5 gólů jen 4 krát, samo ale utrpělo 5 takových porážek. Deset gólů dalo jen jednou a dokonce 2 krát deset gólů inkasovalo. Slovan byl tedy v kvalifikaci obrovským a jednoznačným favoritem, nestranní pozorovatelé dávali Meochemě jen minimální šance na úspěch.

Příprava Slovanu na kvalifikaci

Exligový Slovan prošel slovenskou I.NHL zcela suverénně a už 5 kol před koncem věděl, že první cíl se mu podařil. O tom, že soutěž vyhraje, však nikdo nepochyboval už dlouho před vánocemi 1981. Už od začátku sezóny se ale nijak netajil tím, že za skutečný a jediný úspěch bude považovat pouze návrat mezi hokejovou elitu, mezi níž po mnoho let na nejpřednějších místech patřil. Bez zastírání to potvrdil i jeho trenér Jaroslav Walter, přesto před prvním vjezdem svých hráčů na přerovský led varoval : „Nesmíme si dovolit podcenit soupeře, který o svém vítězství v české skupině I.NHL rozhodl až v posledním kole. V závěru soutěže jsme sledovali všechny tři vedoucí týmy a přivezli jsme si dva videozáznamy přerovských utkání. Nebudeme tedy nastupovat proti zcela neznámému soupeři. Příprava, kterou tým před prvním zápasem bude absolvovat, potvrdí, jak pečlivě se tým kromě zdvojnásobení objemu tréninku po celou sezónu na tyto klíčové zápasy připravoval.“ Tréninky začal trenér Slovanu modelovat podle hry přerovských hráčů hned od pondělí 8.3.1982. Co považoval za největší zbraň svých hokejistů ? “Bojovnost, psychická odolnost a vysoká sportovní morálka celého kolektivu. Kvalifikace se nebojíme, máme za sebou přes 600 tréninkových hodin a když postoupíme, budeme v intenzivní přípravě na novou sezónu pokračovat tak, abychom se přiblížili objemu 800 hodin. Klademe důraz ale také na psychickou odolnost, protože naše střetnutí budou pro přerovské mužstvo i sportovní příznivce velkou událostí. Samozřejmě vytvoří prostředí, ve kterém nám nebude lehko. Ale osobně pevně v postup věřím, abychom vrátili Bratislavě první hokejovou ligu, kterou si určitě zaslouží. A co kapitán slovenského týmu Ing. J. Bukovinský ? “Celou sezónu jsme sledovali víc zprávy z 1.ligy než ze slovenské NHL. Nic jsme si v tréninku neodpouštěli, naopak sami jsme hledali, jak se nejlépe připravit. Náš cíl je jasný. Uděláme v poctivém sportovním boji proti Přerovu všechno, abychom se vrátili mezi hokejovou elitu !“

Nešťastné třetí třetiny

Kvalifikace o 1.ligu byla pro přerovské fanoušky opravdovým svátkem a naplnila do posledního místa přerovský zimní stadion. Slováci ovšem byli velkým favoritem a také to prokázali. Bohužel stačily jim k postupu pouze 3 zápasy. Všechny měly podobný průběh. Meo dokázalo v obou domácích zápasech se svým soupeřem držet krok po první dvě třetiny. V prvním zápase dokonce po dvou třetinách vedlo 4:2 a ve třetím utkání prohrávalo jen o gól 1:2. Pouze v Bratislavě utekl Slovan Přerovu po dvou třetinách na 4:1, ale ani tam nebyla první polovina utkání zcela jednoznačná. Ve všech třech zápasech však Přerov zcela propadl ve třetí třetině, kde zkušenému exligovému soupeři už fyzicky nestačil a zvláště v samotných závěrech utkání hodně inkasoval. V obou domácích zápasech utrpěl v poslední třetině debakl 0:5 a na Slovensku dokonce 0:6. I přesto, že po úvodních dvou zápasech už málokdo pochyboval o vítězi kvalifikace, přerovští diváci vyprodali zimní stadion i v druhém domácím utkání. Protože po tomto zápase již bylo definitivně rozhodnuto, zbývající dva, naplánované na neděli 21.3.1982 do Bratislavy a na úterý 24.3.1982 do Trenčína, se už nehrály.

1. zápas      sobota 13. března 1982

Meochema - Slovan Bratislava      4 : 7   (1:1, 3:1, 0:5)

Branky: 14. Stuchlík, 25. Šnábl, 39. Trnka, 40. Kalvoda - 5. Dornič, 25. Pašek, 43. Pašek, 48. Pašek, 50. Jaško, 53. Černý, 56. Pašek. Nahrávky: Luzar, Hampel, Šnábl – 2 Černý, Ujváry, Rusnák, Pašek, Pokovič. Rozhodčí: Jirka - Caban, Kriška. Vyloučení: 3:2. Využití: 0:2. Diváci: 5500 (vyprodáno)

Sestava LMCH Přerov: Gáj – Svozil, Šrom, Ovčáček, Karvai, Chytil, Vavruša – Šašek, Stuchlík, Luzar; Kalvoda, Hampel, Šnábl; Řezáč, Trnka, Hána.

Sestava Slovan Bratislava: Beňo – Bukovinský, Roháčik, Urban, Černý, Pukalovič, Danko – Jaško, Rusnák, Bezák; Dornič, Pašek, Pokovič; Ulehla, Morávek, Šechný (50.Horňák) ; Ujváry

Úvod utkání byl pro hráče seznamovací, hosté však vystrčili růžky jako první. V 5. minutě se v běžné situaci ve třetině domácích dostal k puku Dornič a přesně umístěnou střelou dostal Slovan do vedení 0:1. Hned o minutu později Gáj zázračně druhému gólu hostí zabránil. Ani tyto dvě akce Slovanu však nijak nezabrzdily nadšeně hrající domácí tým, jehož herní projev byl živější, agresivnější, pro žádného z jeho hráčů nebyl ani jediný puk ztracen. Atakovali soupeře náročným forčekinkem už v jeho obranné třetině a to platilo i na borce s prvoligovými zkušenostmi. Celých 40 minut se Slovanisté nestačili divit, jak je to všechno možné : čekali na chyby soupeře a ty Meo nedělalo, nebruslili, prohrávali osobní souboje, často nestačili rozehrát a i ti nejzkušenější se dopouštěli chyb. Jak se v těchto fázích zápasu ukazovalo, ani obrana Slovanu nebyla tak pevná, jak si to kdekdo představoval. Zaslouženou odměnu přinesla hráčům Meochemy 14. minuta, kdy velmi pěkným gólem vyrovnal na 1:1 Stuchlík.

Druhá třetina měla pro LMCH velmi radostný a slibný průběh. Ve 25. minutě nejprve zvýšil na 2:1 Šnábl. I když už za 24 sekund vyrovnal na 2:2 Pašek, tlak domácích stále narůstal a to tak, že hosté nevěděli chvílemi kudy kam. Za bouřlivého ohlasu v hledišti zvýšil ve 39. minutě Trnka gólem přímo z buly na 3:2 a jen o 74 sekund později další velmi pěknou akci zakončil „gólem do šatny“ Kalvoda. Meo tak vedlo po dvou třetinách 4:2 a nejen průběžný výsledek, ale i herně to vypadalo v tu chvíli s Meochemou velmi dobře. Bohužel, radostná pohoda v hledišti však v průběhu poslední třetiny rychle vyprchávala. Přerov totiž v úvodních dvou třetinách nasadil velmi vysoké tempo a tomu nakonec sám podlehl. Na ledě odevzdal za úvodních 40 minut všechny síly a na poslední třetinu už mu téměř žádné nezbyly. Ve druhé třetině se mu navíc zranili dva klíčoví hráči – Šašek a Hampel.

Slovan začal více bruslit a skutečně hrát to, co se od něj přeci jen čekalo. Ovšem především proto, že Meo zcela vyklidilo pole a uvolnilo Slovákům prostor. Tehdy Slovan svou aktivitou přinutil domácí tým k chybám a dával góly. Závěrečnou třetinu tak vyhrál jednoznačně 0:5. Králem zápasu se stal tehdejší reprezentant ČSSR Pašek. V zápase rozvlnil přerovskou síť celkem čtyřikrát. Bylo skoro nepochopitelné, jak ho domácí nechali řádit. Marně sahali do hloubky posledních sil, radost z krásné druhé třetiny se měnila v kapky hořkosti. Ve 43. minutě nejdříve Pašek snížil na 4:3 a ve 48. minutě vyrovnal na 4:4, když už tím v utkání dosáhl hattricku. Meochema nedokázala bohužel reagovat, za celou poslední třetinu se takřka nezmohla na útočnou akci, brankář Beňo téměř nepřišel do styku s pukem. V 50. minutě otočil zápas ve prospěch hostí Jaško, v 53. minutě zvýšil na 4:6 Černý a pohromu domácích zakončil svým čtvrtým gólem v 56. minutě opět Pašek. Za svou pověstí zůstal naštěstí alespoň další z tehdejších reprezentantů ČSSR Rusnák. Hlediště bylo už od čtvrtku beznadějně vyprodáno, zápas sledovalo 5600 diváků. Trojici rozhodčích tvořila zkušena prvoligová trojice : hlavní Jirka, na čarách Caban a Kriška. Jirka ke škodě domácích přimhouřil oči nad třemi evidentními prohřešky hostí, za něž mělo následovat jejich oslabení.

Ohlasy po utkání

Josef Podlaha, trenér Meochemy :
Po 40 minutách hry, po nichž skóre 4:2 plně odpovídalo průběhu zápasu, mužstvo psychicky i fyzicky zcela selhalo. V závěru se už nevedlo ani naší největší opoře v této sezóně brankáři Gájovi. Soupeř v poslední třetině využil našich chyb a byl v koncovce důraznější než v prvních dvou třetinách.

Ing. Jar. Walter, trenér Slovanu Bratislava :
Před poslední třetinou za stavu 4:2 pro Přerov jsem chlapcům připomenul : máte už jen 20 minut na to, abyste vyhráli a učinili první krok k cíli, kterým se netajíme od začátku sezóny – tedy návratu do 1.ligy. Po minutách nervozity a křečovitosti jsme nakonec měli více sil než soupeř a zaslouženě vyhráli. Zatím však z toho nechci vyvozovat unáhlené závěry, kvalifikace je záludná a každý zápas je docela jinačí.

Josef Gubala, instruktor zápasu :
V posledních 24 hodinách jsem viděl dva zápasy, tento a ligový zápas Vítkovice – Plzeň. Zápas Přerova se Slovanem byl rozhodně hodnotnější, hrálo se koncentrovaněji a s daleko větším nasazením, než v ligovém duelu Vítkovic a Plzně. Dík patří všem trenérům a hráčům za korektní vedení boje, i když bylo v sázce hodně. Také rozhodčí splnili svou úlohu na jedničku.

2. zápas      úterý 16. března 1982

Slovan Bratislava - Meochema      10 : 1   (2:1, 2:0, 6:0)

Branky: 4. Bezák, 7. Ulehla, 24. Bezák, 26. Rusnák, 41. Jaško, 43. Jaško, 47. Pašek, 57. Jaško, 59. Pašek, 60. Rusnák - 9. Luzar. Nahrávky: Jaško a Rusnák 2, Černý – Šrom. Rozhodčí: Jirka - Caban, Kriška. Vyloučení: 3:5. Využití: 3:1. Diváci: 11300 (vyprodáno)

Sestava LMCH Přerov: Gáj – Svozil, Šrom, Karvai, Grussmann, Vavruša, Ovčáček – Zubíček, Stuchlík, Luzar; Hána, Trnka, Řezáč; Kalvoda, Dvořák, Šnábl.

Sestava Slovan Bratislava: Beňo – Bukovinský, Roháčik, Urban, Černý, Pukalovič, Danko – Jaško, Rusnák, Bezák; Dornič, Pašek, Pokovič; Horňák, Ulehla, Morávek

Nálada v Bratislavě před druhým kvalifikačním střetnutím s Meochemou Přerov byla jako před třemi léty, kdy Slovan získal titul mistra ČSSR. Všechny vstupenky na zápas byly vyprodané, již hodinu před zápasem bylo hlediště stadionu zcela plné. Nechtělo se skoro věřit, že se bude hrát kvalifikační střetnutí o postup do 1.ligy, spíše to vypadalo jako před rozhodujícím zápasem o prvoligový titul. Slovan se vrátil z Přerova s vítězstvím a všeobecně se očekávalo, že bude úspěšný i tentokrát. Meo nastoupilo bez zraněných hráčů – Šaška a Hampela, chyběl mu i obránce Chytil.

Meo bojovalo s hokejovým gigantem opět velmi statečně, ale vyrovnanější partii vydrželo hrát tentokrát jen 30 minut. Poté postupně ztrácelo krok a v závěru bylo utkání bohužel jen otázkou skóre. Slovan, který byl téměř celý poskládán z exligových hráčů, začal být ve druhé polovině zápasu podstatně rychlejší, v útoku důraznější a v obraně důslednější. Na rozdíl od přerovského zápasu se však pro něj vyvíjelo utkání příznivě hned od počátku. Díky aktivní hře Přerova, který hrál s nasazením, se k první nebezpečnější akci sice dostal až ve 4. minutě, ale hned z toho byl gól vstřelený Bezákem. Druhou významnější akci Slovanu si vypracoval stejný hráč o 3 minuty později. Jeho střelu sice Gáj vyrazil, Ulehlova dorážka však znamenala další změnu skóre na 2:0. V 9. minutě velká snaha Přerováků přinutila domácí celek faulovat a nabídnutou přesilovku využil Luzar (viz obrázek níže). Ve druhé půli první třetiny však Meo stále více ztrácelo v osobních soubojích a začaly se projevovat ligové zkušenosti většiny domácích hráčů. Třebaže měl Slovan nad Přerovem převahu, díky velkému nasazení moravského týmu nedokázal až do první sirény své vedení zvýšit. Stav 2:1 byl proto po 1. třetině celkem odpovídající.

Ve druhé třetině se však tlak domácích začal stupňovat a po čtyřech minutách zvýšil na 3:1 pro domácí Bezák. Jen o dvě minuty později přidal čtvrtou branku Slovanu Rusnák. Přerované ještě několik minut vzdorovali a několika střelami prověřili domácího gólmana, ve druhé polovině třetiny už ale bylo na ledě jen jedno mužstvo a hostující brankář Gáj. Ten zatím neztrácel přehled a pro domácí byl velkou překážkou. Až do konce druhé třetiny jej Slovan už znovu nepřekonal, třebaže si vytvořil půltucet vyložených šancí, které po gólu volaly. Sám Pašek zahodil čtyři ! Slovan nevyužil ani 40 sekund trvající přesilovku 5 na 3. Gáj zachraňoval co se dalo a tak po druhé třetině svítilo na ukazateli skóre „jen“ 4:1.

Poslední třetina však už byla bohužel jen hrou kočky s myší. Hosté chvílemi doslova nevěděli, kde jim hlava stojí a soustavně se jen bránili. Domácí přidali během sedmi minut další tři góly (41. Jaško, 43. Jaško, 47. Pašek) a i když se 4 minuty před koncem zdálo, že se Meo za stavu 7:1 alespoň ubrání dvoucifernému debaklu, nakonec tomu tak bohužel nebylo. Góly přidali v 57. min Jaško, v 59. Pašek a přání přítomných diváků splnil v poslední minutě Rusnák. Domácí celek měl po závěrečné siréně k postupu už velmi blízko, chybělo mu jediné vítězství.

3. zápas      pátek 19. března 1982

Meochema - Slovan Bratislava      1 : 7   (0:1, 1:1, 0:5)

Branky: 39. Řezáč – 13. Ulehla, 38. Pukalovič, 45. Roháčik, 47. Morávek, 50. Jaško, 58. Rusnák, 59. Urban. Nahrávky: Ovčáček – Rusnák 2, Pukalovič, Bukovinský, Urban, Černý – Šrom. Rozhodčí: Adam – Beneš, Grúň. Vyloučení: 4:4. Využití: 0:1. Diváci: 5500 (vyprodáno)

Sestava LMCH Přerov: Gáj (50.Plíhal) – Svozil, Chytil (41.Šrom), Karvai, Grussmann, Vavruša, Ovčáček – Zubíček, Stuchlík, Luzar; Řezáč, Kalvoda, Šnábl; Zatloukal, Hána, Trnka

Sestava Slovan Bratislava: Beňo – Bukovinský, Roháčik, Urban, Černý, Pukalovič, Danko – Jaško, Rusnák, Bezák; Dornič, Pašek, Pokovič; Horňák, Ulehla, Morávek

Třebaže se přerovským hokejistům v tomto zápase už příliš mnoho šancí nedávalo, nastoupili i tentokrát s maximálním nasazením a snažili se proti nerovnému soupeři podat co nejlepší výkon. Podobně jako ve druhém zápase už však nastupovali citelně oslabeni, protože již v prvním zápase se jim zranila dvojice klíčových hráčů, Hampel a Šašek. Ten to sice před zápasem zkoušel v rozcvičce, ale zranění mu nakonec hrát bohužel nedovolilo. Slovan nastoupil ve vítězné sestavě z Bratislavy.

I tentokrát začal Slovan ve velkém stylu. Velkou příležitost dostat se do vedení měl již úvodní minutě zápasu, ale Gáj vynikajícím zákrokem puku v cestě do přerovské svatyně zabránil. V dalších minutách kryl několik dalších šancí hostů. Především díky němu se skóre dlouho neměnilo. Přerovské hráče to vyprovokovalo k náporu. Vyložené šance si vypracoval například Stuchlík nebo Kalvoda, ale koncovka byla bohužel opět trnem v patě Meochemy. Gól se nepodařilo Přerovu vstřelit ani v dalších minutách a postupně se z holí jeho hráčů opět vytrácela přesnost a jistota. Skóre tak nakonec otevřel ve 13.minutě za Slováky Ulehla. Meo bohužel nedokázalo hned odpovědět, branka Slovanu byla jako zakletá. Až do konce první třetiny se stav nezměnil.

Ve druhé třetině se situace víceméně opakovala. Hra byla vyrovnaná, šance byly sice k vidění na obou stranách celkem rovnoměrně, ale stav 0:1 se až téměř do jejího konce neměnil. Vedení na zápasy 0:2 totiž Slovan zcela ukolébalo a ač vedl jen o gól, hluboce zaostával za svými výkony v předchozích dvou zápasech. Meo sice bojovalo ze všech sil, ale góly také nepřicházely. Až ve 36. minutě se přes klubko hráčů trefil do černého Pukalovič. Laxní přístup ke hře ve druhé části se Slovanu nevyplatil 79 sekund před jejím koncem. Váhající slovenské hráče obral při rozehrávce o puk Řezáč a ze sólového nájezdu se trefil přesně mezi Beňovy betony. Gól uvedl skóre do spravedlivých měřítek, Slovan si vést o dva góly zatím rozhodně nezasloužil.

V poslední třetině se bohužel opakoval scénář předchozích dvou zápasů. Ještě pět minut dokázalo Meo držet se Slovanem krok, ale Roháčikův gól ze 45. minuty udělal všem přerovským nadějím definitivní tečku. Následovala opět hokejová show Slovanu a na ledové ploše takřka „jednosměrný provoz“. Brzy Slováci přidali další góly (47. Morávek, 50. Jaško) a v samotném závěru ještě další dva (58. Rusnák, 59. Urban.). Slovan se tak po roce opět vrátil do první ligy.

Hodnocení kvalifikace trenéry Meochemy

Povrchní pohled na výsledky tří utkání hokejistů Lokomotivy Meochemy ukazuje na jednoznačnost výsledků ve prospěch Slovanu Bratislava. Je však potřeba říci, že každé utkání se vyznačovalo velkým nasazením, bojovností a vysokou úrovní. Například instruktor prvního utkání na tiskové besedě hodnotil úroveň výš než ligového střetnutí na vítkovickém ledě v předcházející den a v podstatě se tímto rysem vyznačovala všechna utkání. Kde hledat příčiny toho, že přerovské družstvo inkasovalo v posledních třetinách takový příděl branek ?" V prvním utkání byli ve druhé třetině zraněni Hampel a Šašek, družstvo dohrávalo jen se sedmi útočníky, proto hráči nebyli schopni plnit dobře obranné úkoly. V bratislavském utkání chyběl navíc i Chytil a později i Hána, což znamenalo při oslabeném kádru také úbytek fyzických sil. Přesto jsme měli řadu gólových šancí. Stejný průběh mělo i poslední utkání. Po zraněních se ukázala slabina, pečlivě skrývaná celou sezónu - máme příliš úzký kádr hráčů na náročná utkání. Bratislava měla možnost výběru pro útočné řady a reprezentanti Pašek, Jaško a Rusnák vlastně rozhodli utkání. Gólová vyrovnanost prvních dvou třetin byla dána jak dobou fyzické výdrže útočníků Přerova , tak i slabinou obrany Slovanu, velmi často hrála jen se čtyřmi hráči a to je pro budoucí ligu málo. Je třeba také říci, že Slovan se na kvalifikaci připravoval tři týdny. Například ve Skalici jen remizoval 4:4 a podle slov tamního trenéra Mrlíka (který dříve trénoval Přerov) hrál Slovan celý zápas jen v tréninkovém tempu a šetřil si už síly na kvalifikaci), zatímco Přerovu zbyl prakticky necelý týden na regeneraci sil po náročných utkáních v závěru soutěže. Ve všech utkáních se hrál útočný, otevřený hokej, jak se říká "nahoru - dolů", což jistě diváci ocenili. Přerovští trenéři uvažovali i o možnosti osobní obrany na nejlepší hráče soupeře, případného kouskování hry a zašlapování. Nakonec se k tomuto stylu antihokeje nesnížili i za cenu, že se nepodařilo dosáhnout vyrovnanějších brankových výsledků. Kvalifikace byla družstvu LMCH užitečnou školou jak pro družstvo, tak i samotný oddíl. Ve hře proti reprezentantům se ukázal rozdíl proti ligovému hokeji, na povrch vyplynuly rezervy ve vyrovnanosti kádru mužstva, taktické vyspělosti a částečně i ve fyzické kondici - to jsou úkoly pro zlepšení v příští sezóně, abychom v Přerově mohli opět vidět boje o špičku tabulky národní hokejové ligy.

Přehled výsledků Meochemy v celé sezóně :

Výsledky jsou psány z pohledu Meo

   Soupeř               domácí zápasy          zápasy venku
Slovan Bratislava        4:7     1:7               1:10
Olomouc                  2:1     4:4           3:2     4:6
Ingstav Brno             4:4     4:2           1:2     4:2
Hradec Králové           6:2     2:3           2:7     5:3
Ústí nad Labem               3:3                   3:3
Opava                    1:1     6:3           2:2     2:7
Slavia Praha                 6:2                   5:4 
Stadion Liberec              9:4                   4:2
ZVVZ Milevsko                8:3                   4:10   
DP Praha                     7:1                   7:3 
Mladá Boleslav               4:1                   2:5
Kolín                        5:3                   4:3
Třinec                       3:2                   2:7
Žďár nad Sázavou             5:2                   5:4
Karviná                      5:3                   2:10
Prostějov                    3:1                   3:5
Mělník                       8:4                  10:1

Kanadské bodování hráčů LMCH v sezóně 1981-1982 včetně kvalifikace :

Obránci          branky  přihr.   body

Svozil              7      12      19
Karvai              5       5      10
Ovčáček             4       5       9
Šrom                4       3       7
Vavruša             2       3       5
Chytil              0       1       1 
Grussmann           0       0       0

Útočníci         branky  přihr.  body

Stuchlík           23      21      44
Hampel             16      27      43
Luzar              19      20      39
Šašek              17      22      39
Kalvoda            18      19      37
Šnábl              27       8      35
Trnka              12       5      17
Řezáč              10       6      16
Hána                6       2       8
Dvořák              1       5       6
Zubíček             1       5       6
Zatloukal           1       1       2

Ostatní známé statistiky :

Doma Meo v sezóně 15 krát vyhrálo, 4 krát hrálo nerozhodně a 3 krát prohrálo (z toho 2 krát se Slovanem), mělo aktivní skóre 100:63 (v I.ČNHL 95:49) a v tabulce domácích zápasů obsadilo po základní části 3. místo. Venku Meochema zvítězila 9 krát, uhrála 2 remízy a 10 krát odešla poražena (z toho jednou se Slovanem). V těchto zápasech měla pasivní skóre 75:98 (v I.ČNHL 74:88) a v tabulce zápasů venku skončila po základní části na 4. místě. V tabulce sestavené jen z výsledků finálové skupiny by skončila na 2. místě se 25 body (11výher, 3 remízy, 4 porážky) a skórem 87:65. Tam se vedlo nejvíce Olomouci s 27 získanými body. Na 2. místě by skončila i v domácích zápasech finálové skupiny se 14 body, venku až na 3. místě s 11 body.

V této sezóně mívalo Meo nejsilnější druhé třetiny. Ze 43 zápasů (včetně kvalifikace) v nich vyhrálo 22 krát, 9 krát remizovalo a 12 krát prohrálo a celkově v nich mělo aktivní skóre 70:46. Nejhorší mívalo pro změnu třetí třetiny. I když se to projevovalo už v průběhu soutěže, zvláště výrazně to bylo poznat v kvalifikaci. Ve třetích třetinách vyhrálo 18 krát, 6 krát remizovalo a 16 krát prohrálo, mělo v nich dokonce pasivní skóre 52:69. Pro úplnost doplňme i statistiky prvních třetin : 17 – 11 – 12 s aktivním skóre 53:46.

Porovnání dosavadních ročníků Meo v I.NHL :

1977-1978 :    10. místo                  41 bodů    (44 záp.)    skóre  136 : 136
1978-1979 :     9. místo                  39 bodů    (44 záp.)    skóre  117 : 136
1979-1980 :     5. místo  (ve sk.B)       43 bodů    (44 záp.)    skóre  157 : 140           
1980-1981 :     8. místo  (ve sk.B)       32 bodů    (34 záp.)    skóre  113 : 117
1981-1982 :     1. místo  (ve finál.sk.)  54 bodů    (40 záp.)    skóre  169 : 137 

Návštěvnost

Meo dělalo radost divákům takřka celou sezónu a zvláště na domácím zimním stadionu. To se samozřejmě odrazilo na návštěvnosti, která na přerovském zimním stadionu činila za celou sezónu průměrně 2450 diváků (včetně kvalifikace), což bylo o 1050 diváků více než v předchozí sezóně. V základní části se návštěvnost držela neustále přibližně ve stejných mezích (průměr 1550 diváků), na finálovou skupinu však již výrazně vzrostla (průměr 2850 diváků). Pochopitelně během ní se neustále zvyšovala, v úvodu finálové skupiny chodilo kolem 1800 diváků, v posledních třech domácích zápasech činil průměr asi 4200. V kvalifikaci byly oba domácí zápasy zcela vyprodány (průměr tedy 5500 diváků). Nejvíce přerovských diváků v I.ČNHL přitáhlo samozřejmě hanácké derby s Olomoucí, protože ale vzájemný zápas 6 kol před koncem byl navíc aktuálně soubojem o první místo v tabulce, stadion byl zcela vyprodaný a ještě stovky dalších zájemců marně čekalo ve frontách na lístky, když byl prodán poslední. Vynecháme-li tento zápas, nejvíce diváků se přišlo podívat na poslední domácí zápas soutěže s Ústím nad Labem, který navštívilo 4100 diváků, nejméně na Mělník a Karvinou (jen 1100). Venku se na Meo přišlo podívat nejvíce lidí samozřejmě na kvalifikaci v Bratislavě (11300), v I.ČNHL na hanácká derby v Prostějově i Olomouci (3500 diváků), stejný počet diváků ale bylo i v Brně na Ingstavu 3 kola před koncem soutěže. Nejméně přitažlivé byly zápasy Meo v základní části rovněž pro Ingstav Brno a také Mělník, ve finálové skupině na DP Praha, všude shodně jen po 200 divácích. Průměrná návštěvnost venkovních zápasů Přerova činila asi 2000 diváků (o 850 více než v předchozím roce). Toto číslo je však silně ovlivněno zápasem kvalifikace, bez něj činila asi 1550 diváků.

Všem hráčům i trenérům týmu mužů 1981-1982 Josefu Podlahovi, Pavlu Foretovi a Stanislavu Gráblovi, kteří se na výsledcích v průběhu sezóny i kvalifikace podíleli, patří velký dík. Na zápasy, které se v sezóně 1981-1982 hrály, nikdy přerovští fanoušci nezapomenou. Tímto končí naše povídání o nejslavnější sezóně v dějinách přerovského hokeje. Od příštího dílu se budeme věnovat další sezóně 1982-1983, která byla v I.NHL již šestou v pořadí.