Děkujeme všem fanouškům a partnerům za podporu a přízeň v sezoně 2023/24.

Smáli jsme se, že už jsem si zvykl začínat sezonu v listopadu, vtipkoval Tomáš Sýkora

Smáli jsme se, že už jsem si zvykl začínat sezonu v listopadu, vtipkoval Tomáš Sýkora
P ř e r o v – Zatímco play-off WSM ligy a čtyři zbylí účastnící se chystají na semifinálové boje, Zubři mají už týden po sezoně. Tu zakončili na skvělém pátém místě, o nějž ani v konečném sčítání nepřišli, jelikož se dále projít nepovedlo žádnému z hůře postavených týmů. Z týmového hlediska rekapituloval sezonu kapitán Tomáš Sýkora, který se následně podělil i o názory a dojmy z vlastních výkonů v uplynulém ročníku.

Jak hodnotíte svoji sezonu? V základní části jste byl v 39 letech nejproduktivnějším hráčem týmu (15+21) a oproti minulým sezonám se vám vyhnula zranění.
Abych to řekl nějak zaobleně, tak ty dvě sezony předtím jsem si odtrénoval léto, byl jsem nabuzený do sezóny a pak musel dva měsíce stát. Obě sezony jsem taky začínal někdy na konci října a těžko se do toho pak člověku dostává. Taky proto jsem se letos strašně těšil, že půjdu do sezony natrénovaný, nabuzený a zrovna ta první čtvrtina byla letos z mojí strany tragická. V mojí lajně se Šlahym (Jakub Šlahař) a Karlem (Karel Plášek st.) nám to vůbec nešlo. Pak se to nějak rozjelo a ještě jsem nějaké body udělal, takže si myslím, že to nebylo špatné. Jak přišel Dolík (Tomáš Doležal), tak nás hodně zvedl, tomu velký dík. Smáli jsme se s klukama, že už jsem si asi zvykl začínat sezonu v listopadu, ale celkově to z mojí strany asi nemůžu hodnotit nijak zle. Samozřejmě to může být vždycky lepší, ale i horší.

Pro tým jste velkým přínosem, už víte, zda budete nosit kapitánské céčko i další sezonu, či jakým směrem se bude vaše kariéra ubírat?
Já nevím, jestli vůbec budu další sezonu hrát. Je to ještě brzo, nevím, co bude, jak bude. Teď v nejbližší době se to bude určitě rozhodovat.

Postup do extraligy? Nejvíce věřím Varům

Některým týmům v Česku ještě sezona pokračuje, koho byste tu rád uvítal v příští sezoně jako postupující celek z druhé ligy a naopak o koho by se jednalo v případě sestupu z extraligy?
Popravdě vlastně ani nemám žádné indicie. Co jsem slyšel od kluků, tak z Moravy asi není úplně taková kvalita, aby postoupili. Hodonín a Poruba říkaly, že by chtěly, ale asi to pro ně bude těžké. A v Čechách je Žďár, Havlíčkův Brod, Sokolov, Jablonec… Brod byl léta letoucí v první lize, tak ten do toho asi šlápne, ale nikomu více méně nefandím.

Sestup nepřeju nikomu. Je to hrozný stres a pro Litvínov teď obzvlášť, Jihlava je jakoby zvyklá nahoru dolů, nahoru dolů. Do baráže nejspíš půjdou tyto dva týmy a bude to velice těžké, sejdou se tam čtyři hodně silné mančafty. Nepřeju sestoupit nikomu. Litvínov… spadl vůbec někdy v historii? (Litvínov hraje nejvyšší soutěž nepřetržitě 59 let, pozn. red.) To by bylo… ani nevím, jak to vyjádřit. Bude to velice zajímavé a pro někoho asi velice smutné. Budějovice už taky musí, čtvrtá sezona, co se snaží, takže ti už jsou taky určitě ve stresu. Vary jsou v lize první rok, ale musím říct, že hrají výborně. Těm bych i věřil.

Kdo by si postup právě z WSM ligy nejvíce zasloužil?
Myslím si, že za ty výkony v základní části, by měly postoupit Vary. Skončily první, ale hlavní důvod je, že všechny zápasy, co jsme s nimi hráli, byly velice kvalitní a vedené v takovém hokejovém režimu. Žádné nějaké záludnosti. Budějovice nemám rád už od první série z první sezony, takže těm to ani moc nepřeju. Varům bych to přál a samozřejmě i Kladnu, tradiční klub se svou historií, který by tam taky asi měl být. Ale jak říkám, nejvíce asi věřím Varům.

Byl jsem rozčarovaný, kam to liga uzavřením dopracovala

Jaké momenty z uplynulé sezony vám nejvíce utkvěly v hlavě?
Samozřejmě, jak nás navštívilo Kladno s Jágrem. To myslím, že tu byl svátek pro každého a to asi bude největší moment z celé sezony. Pak taky poražení Kladna v poslední vteřině. To bylo zajímavé v tom, že Kladno nás přehrávalo opravdu padesát minut a prohrávali jsme 3:1. Pak jsme najednou dali gól na 3:2, začali tam lítat a později přišel úplně neuvěřitelný gól na 4:3 v poslední vteřině, to byla pěkná euforie. Pomalu jsme tomu ani nevěřili. Krásná byla i ta dlouhá série, kdy se nám dařilo. To je hned příjemnější jít do práce, když víš, že ten mančaft šlape a jsme schopni porazit kohokoliv a kdekoliv. Dále začátek sezony a výhra 1:0 s Vary – to byl skvělý, rychlý hokej. Prvních deset minut jsme koukali, co se to děje, pak jsme se s nimi srovnali a pěkným „golfem“ Milana Procházky – to si pamatuju – ve třetí třetině od modré jsme vyhráli.

A negativní chvíle?
Třeba hrát proti Benátkám pro mě bylo absolutně psychicky náročné. Ten první domácí zápas, který jsme vyhráli až na nájezdy… co tady předváděli ti sedmnácti, osmnáctiletí kluci, tak to bych nevěřil, že jim to může někdo takhle naordinovat, souhlasit s tím a pak se plácat po zádech, že jsou schopni protihráče v sedmnácti letech sekat do lýtek, píchat je mezi nohy a nadávat jim. Absolutně bez respektu. To jsem byl hrozně nemile překvapen, kam se to vede. Přitom když hrají hokej, tak hrají dobrý hokej, ale tady se jen zamkli před vlastní bránou, hráli záludně, prakticky neútočili a byli spokojení. Jen se nás snažili rozhodit, to jsem opravdu koukal. Byl jsem strašně vytočený a zápasy s Benátkami jsem strašně těžce kousal celou sezonu. To jsem myslel, že jakmile zavřeli ligu a nepadá se, tak budou tyto mančafty s mladými hrát hokej a bude jedno, jestli vyhrají 7:5 nebo dostanou 8:6. Oni ale hráli na výsledky 0:0, 1:0 a asi jim to stačilo, nebo nevím, stejně skončili dole. To jsem ale nečekal a byl jsem hodně rozčarovaný, kam to liga uzavřením dopracovala.

Na tým jsem hrdý. Hlavní devízou byla skvělá parta

Nedávno se uskutečnila olympiáda, či mistrovství světa juniorů, kde byl postup do semifinále senzací. Pak ale reprezentace utrpěla potupné debakly od zámořských velmocí. Jakým směrem se podle vás ubírá český hokej? Uniká nám elitní špička?
Tak to nám uniká už hodně let. Nejsem přesvědčen o tom, že když se mladým bude zametat cestička, že budou lepší. Myslím si, že ne, že šedesát let tady každý mladý, kdo chtěl hrát v áčku, musel prokázat svoje kvality a musel vystrnadit někoho starého, aby měl místo. A musel to dokázat na ledě. To dnes je zametání cestiček a nevím, co z toho vzejde. Lepšího hokejistu to z tebe neudělá. Ne u všech samozřejmě, ale mám pocit, že takové to vážení toho, že se tam dostanu, nemůže být tak velké, jako za těch dob minulých. Pak tam třeba chybí ten respekt ke starším.

Co byste řekl závěrem?
Jsem velice zklamaný, jak dopadl konec sezony, ale musím říct, že jsem hrdý na mančaft, že jsme dokázali v sezoně takhle šlapat a jsem strašně rád, že tu opět byla v kabině skvělá parta a drželi jsme při sobě. To je naše přerovská devíza. Jsme tady dobře poskládání, je tu hodně kluků přímo z Přerova ve vedení i v kabině a za to jsem strašně rád. Doufám, že se Přerovu bude stále takhle dařit a bude dělat radost fanouškům, kteří dělají radost nám, když nám takhle fandí a podporují nás. Doufejme, že to tady bude takhle pokračovat.

První část rozhovoru se nachází na tomto odkaze.