P ř e r o v - Už podruhé oblékl obránce přerovských Zubrů Mikuláš Zbořil reprezentační dres a zúčastnil se zimní Univerziády. Pořadatelskou zemí byl letos Kazachstán, konkrétně město Almaty, kam se sjelo více než 1600 sportovců z 57 zemí. Boj českých barev o zisk medaile bohužel znovu úspěšný nebyl. Češi zopakovali umístění z minulé akce a skončili čtvrtí.
Před dvěma lety hrál Mikuláš Zbořil ve Španělsku, letos zamířil v dresu českého týmu do kazašského Almaty. “Trenéři po Španělsku říkali, že by chtěli kostru toho kádru udržet, proto jsem pozvánku tak trochu i očekával. Objel jsem pár kempů a dostal jsem se do konečné nominace. Pak už se jen řešilo, jestli mě klub pustí, protože se nedařilo. Jsem rád, že nakonec mi to vedení klubu povolilo,“ řekl 22 letý obránce.
Češi měli turnaj velmi dobře rozehraný a toužili po medaili. "Ty na posledních třech Univerziádách získaly vždycky stejné týmy - Kanada, Rusko a Kazachstán. Akorát pokaždé v jiném pořadí," připomněl Zbořil.
Největší překážkou byl právě domácí výběr, ačkoliv Kazaši nepatří v ledním hokeji mezi TOP týmy. “Věděli jsme, že Kazachstán má výborné mužstvo. Měli tam pět kluků, kteří letos naskočili v KHL, jinak mají hráče z druhé nejvyšší soutěže. Rusko a Kazachstán byly týmy, které ostatním odskočily. Chtěli jsme zkusit překvapit, ale soupeř měl vynikající pohyb a moc nás do šancí nepouštěl,“ přiznal zadák Zubrů.
Čtvrtfinále se Slovenskem sice bylo po nájezdech vítězné, ale pak Češi znovu padli z Kazachstánem. A navíc v boji o třetí místo i s Kanadou. Zlato nakonec opět brali Rusové. “I ve Španělsku jsme hráli proti Kanadě o třetí místo. Teď mě to ale mrzí více, protože jsme měli velice dobrý tým, zatímco Kanada nebyla až tak excelentní. Bohužel rozhodla první třetina, která byla nepovedená. Nebýt jí, tak si myslím, že jsme si tu bronzovou medaili odvezli.“
Ačkoliv český tým tedy na cenný kov opět nedosáhl, byla výprava do Kazachstánu velkým zážitkem. “Byla to krásná akce. Úplně jiná, než ve Španělsku. Byl to opravdu velký zážitek jak do života, tak i po sportovní stránce,“ pochvaloval si Zbořil.
„Jako hokejisté jsme byli jedinou sekcí, která měla tréninky a zápasy od začátku až do konce. Třeba takoví lyžaři si ve třech dnech odjezdili závody a pak už měli volno. Bylo to ale skvělé. Chodili jsme na krasobruslení, curling nebo na lyže. Zkrátka pořád bylo co dělat a v té olympijské vesnici všechno fungovalo perfektně,“ dodal Mikuláš Zbořil
